Chytrá mobilita přináší nové příležitosti, ale i nové regulace

© EPA

Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy. Využívání umělé inteligence či sdílení dat skrývá však jistá úskalí a Brusel by je měl svou připravovanou regulací vyřešit.

Článek v upravené verzi původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.

Budoucnost průmyslu a ekonomiky spočívá v ekologizaci a digitalizaci. Promítlo se to i v plánech Evropské komise, která se ve své rozsáhlé strategii z prosince loňského roku zaměřuje na „udržitelnou, chytrou a odolnou mobilitu“.

„Při přípravě na budoucnost nemáme času nazbyt. Digitální technologie mají potenciál přinést revoluci v tom, jak se přepravujeme, a udělat naši mobilitu chytřejší, výkonnější a také zelenější,“ nechala se slyšet eurokomisařka pro dopravu Adina Văleanová.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) poukázal na to, že strategie obsahuje různé milníky vztahující se k letům 2030, 2035 a 2050, a to právě proto, aby se podařilo dostát cílům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal). Tato „všeobjímající“ politika s ambicí udělat z Evropy klimaticky neutrální kontinent je vlajkovou lodí současné Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

„Počítá se například s bezemisními námořními loděmi, bezemisními letadly a do roku 2050 také s emisně neutrálními autobusy a osobními automobily. Ale nejde jen o přechod části dopravy ze spalovacích aut na auta lokálně bezemisní, ale i o zásadní posílení a zkvalitnění železnice, změny v mobilitě uvnitř měst a tak dále. Myslím, že toto vše podstatně zvýší kvalitu života lidí,“ podělil se o svůj pohled Niedermayer.

Obnovit a transformovat potřebuje i automobilový průmysl. Pomůže mu evropský rozpočet?

Evropský rozpočet se v letech 2021-2027 kvůli snaze obnovit evropské ekonomiky rekordně nafoukne o nové fondy. Jaké příležitosti by mohl nabízet automobilovému průmyslu?

V ambiciózních plánech budou hrát velkou roli smart technologie. Do roku 2030 má Evropská komise například v plánu zajistit, aby se propojená a automatizovaná multimodální doprava stala realitou. Cestující by tak měli mít možnost běžně nakupovat elektronické jízdenky, které budou moci využít jak na cestu autobusem, tak i vlakem, metrem či tramvají. Přeprava nákladů by pak měla být schopná plynule přecházet z jednoho druhu dopravy na jiný a stát se zcela „bezpapírovou“.

„Lidé by měli mít možnost využívat plynulou multimodální dopravu, ve stále vyšší míře řízenou digitalizací a automatizací. Vzhledem k tomu, že budoucí mobilitu cestujících a nákladu budou utvářet inovace, měl by existovat vhodný rámec a faktory pro usnadnění tohoto přechodu, který může zlepšit efektivitu a udržitelnost dopravního systému,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, Renew Europe).

Komise slibuje, že skutečně vyvine takový rámec, který by sloužil k „usnadnění vývoje a zavádění digitálních nástrojů a systémů“. Zároveň plánuje usnadnit testování inovací a přizpůsobit jim regulační prostředí, zejména pokud jde o umělou inteligenci.

Evropská komise se chce soustředit také na budování společného evropského prostoru, ve kterém by mohly různé subjekty bezpečně a efektivně sdílet data o mobilitě (European Common Mobility Data Space). Cílem této iniciativy je zajistit nejen dostatek dat, ale také jejich vzájemné sdílení. Datové prostory by se přitom neměly omezovat pouze na dopravní sektor, ale měly by umožnit synergii s dalšími klíčovými odvětvími, jako je například energetika, satelitní navigace nebo telekomunikace. Komise slibuje, že veškeré její regulace budou ctít ochranu osobních údajů a pravidla férového trhu.

K tomu všemu budou zapotřebí nové technologie, což vyžaduje velký objem financí. Komise podle svých vyjádření rozsáhle investuje do výzkumu a infrastruktury skrze iniciativy jako Horizont Evropa nebo Nástroj pro propojení Evropy (CEF).

Jak být konkurenceschopní

Digitalizace a automatizace mají podle Komise potenciál pro další zlepšení bezpečnosti, spolehlivosti a pohodlí v dopravě, stejně jako pro zvýšení globální konkurenceschopnosti EU. Právě ta může být v porovnání s jinými kontinenty do budoucna v ohrožení.

„Konkurenceschopnost se podaří udržet či zvýšit pouze za předpokladu, že budou v Evropě podmínky pro to, aby firmy, které nové technologie vyvíjejí či aplikují, byly primárně z Evropy. Jen tak se podaří udržet inovace a pracovní místa,“ myslí si Kovařík.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji (Piráti, Greens/EFA) je v oblasti chytré mobility potřeba najít evropskou konkurenční výhodu. „Od konkurence bychom se mohli odlišit například specializací na softwarové funkce pro automobilový průmysl. Konkurovat technologickým společnostem, které jsou momentálně na výsluní, ale můžeme jenom společnými silami. Evropské země musí v oblastí inovací úzce spolupracovat,“ řekl Kolaja.

Připomněl také důležitost využívání svobodného a „Open Source“ softwaru, který by podle něj spolupráci, vývoj i testování velmi urychlil. „Stejně tak by nám umožnil efektivní spolupráci nejen v rámci Evropy, ale celosvětově. Příkladem, který v tomto ohledu krásně funguje, je projekt Eclipse Automotive,“ poznamenal Kolaja. Projekt poskytuje prostor pro nápady a technologie zaměřené na řešení výzev v automobilovém průmyslu, mobilitě a dopravě.

Jak uvedl Luděk Niedermayer, již delší dobu je zřejmé, že se v oblasti dopravy a automobilového průmyslu bude celý svět posouvat směrem k nízkoemisním či přímo bezemisním řešením. „Poté, co v minulých letech evropský automobilový sektor v tomto zaspal, protože se různým vlivovým skupinám podařilo konzervovat status quo, dnes je již situace jiná a je dost dobře možné, že uspějeme,“ uvedl europoslanec. Zatímco před rokem či dvěma podle něj existoval velký důvod k obavám o budoucí konkurenceschopnost tohoto pro Evropu důležitého sektoru, dnes vypadá situace mnohem lépe.

Zvýšení konkurenceschopnosti a další plány zároveň nemají přijít na úkor hodnot, které EU vyznává. Slibuje to sama Evropská komise.

Zelená dohoda pro Evropu a automobilový průmysl: Tlak na snižování emisí nekončí

Ambiciózní plán nové Evropské komise nazvaný Zelená dohoda pro Evropu bude mít velký dopad také na automobilový průmysl. Jaké nové výzvy na něj čekají a co mu může pomoci v náročné transformaci?

Sdílet data ano, ale s ohledem na bezpečnost a za rovných podmínek

Sdílení dat, které je předpokladem digitalizace a automatizace dopravy, není pro evropské automobilky žádnou novinkou. Na druhou stranu, s novým datovým trhem se seznamují teprve v posledních letech. „Trh s daty je pro výrobce automobilů skutečně poměrně nový,“ potvrdil generální ředitel Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) Eric Mark Huitema. Odkázal přitom na studii konzultační společnosti KPMG týkající se sdílení údajů o automobilovém průmyslu, podle které trh digitálních služeb a sdílené mobility v roce 2015 prakticky neexistoval. „Stává se z toho ale vysoce konkurenční trh, na kterém evropští výrobci vozidel aktivně soutěží nejen mezi sebou a s mimoevropskými výrobci automobilů, ale také s rostoucím počtem poskytovatelů služeb,“ dodal.

Technologické společnosti si pochopitelně nechtějí nechat ujít příležitost. Příkladem je internetový gigant Google. Ten již uzavřel strategické partnerství v oblasti sdílení dat se společností Ford. Podle Huitemy by měla Evropská komise vzít roli těchto technologických gigantů na trhu v potaz a zajistit férové podmínky pro všechny strany.

„Je důležité zdůraznit, že výrobci vozidel již údaje o vozidlech sdílí. Důvod je velmi prostý: zákazník je náš pán. Sdílení dat zvyšuje komfort a pohodlí zákazníků, zlepšuje produkty a služby a přispívá k dosažení společenských cílů, jako je zvýšení bezpečnosti silničního provozu, snížení spotřeby paliva a usnadnění řízení dopravy,“ podotkl generální ředitel ACEA.

Automobilky se dle jeho slov sdílení dat nebrání, což platí i pro sdílení údajů s třetími stranami. ACEA zároveň trvá na tom, že sdílení dat musí být bezpečné, efektivní a nesmí ohrožovat duševní vlastnictví výrobců automobilů. Ve svém stanovisku adresovaném Evropské komisi pak ACEA uvádí, že klíčovým principem by měla být nediskriminace a technologická neutralita.

„Skvělým příkladem je iniciativa Bezpečnostní informace o provozu (SRTI), která sdružuje výrobce automobilů, orgány silniční dopravy, členské státy EU a poskytovatele služeb – ti všichni se dohodli na výměně dat souvisejících s bezpečností, aby zajistili bezpečnější evropské silnice,“ uvedl Huitema.

ACEA ve svém stanovisku zdůrazňuje, že důvěra zákazníka je v otázce sdílení dat klíčová. Klienti by tak měli mít jasný přehled o tom, jaká data sdílejí, s kým a za jakým účelem.

Díky lepšímu přístupu k datům se budou moci automobily začít propojovat a komunikovat spolu. K tomu však potřebují dostatek interoperabilních dat. Evropská komise by měla již v tomto roce přijít s návrhem regulatorního rámce pro přístup k datům, který by mohl sdílení dat mezi vozidly usnadnit a zároveň zajistit ochranu citlivých údajů. V první polovině příštího roku by pak měl být zveřejněn návrh revize směrnice o inteligentních dopravních systémech.

Sdružení ACEA souhlasí s tím, že směrnice o inteligentních dopravních systémech (ITS) je zapotřebí revidovat. Ve svém stanovisku k připravovanému návrhu ACEA uvádí, že Komise by se měla při přípravě legislativy zaměřit na zajištění interoperability aplikací, systémů a služeb napříč hranicemi. Sdružení upozorňuje také na nedostatečnou koordinaci mezi členskými státy a prosazuje zajištění lepší synchronizace národních přístupových bodů, které slouží ke sběru a zprostředkování dat. Další apel se týká technologické neutrality, podle ACEA by mělo být o výběru konkrétní komunikační technologie rozhodnuto na základě aktuální nabídky na trhu, a to za předpokladu, že nabízené technologie budou interoperabilní, škálovatelné a harmonizované pro využívání v rámci ITS.

EU na cestě k silnicím bez nehod: Klíčem jsou chytré technologie

Nové modely vozidel v EU budou mít předepsány bezpečnostní prvky, které mají snížit počet úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Automobilky mají k novinkám své výhrady, europoslanci jim chtějí dát při zavádění nových opatření „volnější ruce“.

Chytrá auta, méně emisí

Vyšší bezpečnost není jedinou příležitostí, kterou sdílení dat a pokročilé technologie nabízí. Dopravní sektor zůstává jedním z mála odvětví, kde jsou emise stále na vzestupu. Nové technologie by mohly problém pomoci vyřešit.

Kromě podpory odklonu od využívání fosilních paliv směrem k elektromobilitě, včetně té založené na vodíkových technologiích, stanovování stále ambicióznějších norem pro snižování emisí a zpřísňování pravidel kvality ovzduší je další zbraní v zeleném arzenálu EK digitalizace a sdílení dat mezi vozidly. Diskuse o propojených automobilech se dosud zaměřovala převážně na bezpečnost silničního provozu. Chytré technologie byly navrhovány zejména s tím, aby předcházely nehodám, pomáhaly vozidlům reagovat na nebezpečí a chránily chodce. Velký potenciál však mají i technologie, které mohou snižovat emise v dopravě.

Bezdrátová komunikace mezi vozidly a dopravními systémy by například mohla omezit čekání na semaforech a s ním i zbytečné spalování emisí v době, kdy se vůz nepohybuje. Podle loňské studie nizozemské organizace pro aplikovaný vědecký výzkum (TNO) by se potenciál snížení emisí díky využití chytré komunikace mohl pohybovat v řádu 10 až 20 procent. Experti při výpočtu pracovali s opatřeními, jako jsou chytré řízení dopravy a s ním spojené omezení brzdění nebo zastavování, ekologické řazení nebo tzv. platooning, tedy seskupování vozidel do jízdních konvojů.

Vozidla komunikují se světem

Sdílení dat se neomezuje pouze na úroveň jednotlivých aut. Chytrá vozidla již dokáží komunikovat i s okolním světem, například s telefony a jejich aplikacemi. „V současnosti většina vozů s okolím komunikuje přes běžnou mobilní síť. Přenos dat tímto způsobem ale není natolik rychlý, aby se auta obešla bez dohledu řidiče,“ vysvětlil odborník na konektivitu ze společnosti Škoda Michal Vondra na blogu serveru Škoda Kariéra.

Podle Vondry budou však již brzy k dostání modernější technologie, díky kterým budou auta komunikovat jak mezi sebou, tak i s okolním světem. Automatizace dopravy tak bude o krok blíže k realitě.

S rychlejší komunikací budou mít auta možnost pevněji „připásat“ své řidiče v rizikových situacích, nebo jim naopak pásy povolit, aby jim nezpůsobily zbytečná zranění. „Když auta komunikují napřímo, jejich reakce můžou být rychlejší než reakce člověka. Řidič sice prudké brzdění pozná podle brzdových světel, než ale přehodí nohu z plynu na brzdu, může uplynout několik desítek milisekund, které jsou v takových situacích rozhodující. Systém dokáže zareagovat pohotověji a rychlost reguluje za šoféra,“ uvedl Vondra konkrétní případ využití komunikace mezi vozidly.

Jak si český autoprůmysl poradil s brexitem?

Kdo je připraven, není překvapen. Takovou strategii zvolili čeští vývozci automobilů a autodílů, a proto se zatím s výraznějšími komplikacemi způsobenými vystoupením Velké Británie z jednotného trhu a celní unie nepotýkají.

V Česku již nyní běží pilotní projekt „C-Roads“ financovaný z fondů Evropské unie. Zapojení jsou do něj kromě Ministerstva dopravy také Brněnské komunikace, AŽD Praha, výzkumné instituce jako ČVUT, ale i dva přední čeští operátoři – T-Mobile a O2. Cílem projektu je vybudovat v Evropě kooperativní inteligentní dopravní systém (C-ITS), který umožní přímou komunikaci mezi vozidly či mezi vozidlem a zařízením dopravní infrastruktury. Nový systém by měl řidiče vozů informovat o aktuální situaci na silnicích, detekovat blížící se sanitky a upozorňovat na nehody či dopravní značení.

„Hlavním smyslem kooperativních systémů C-ITS je zvýšit bezpečnost a plynulost silničního provozu. C-ITS jako systém musí poskytovat záruku, že použité technologie budou spolehlivé. Proto musí být každá technologie pro C-ITS nejen vyvinuta, ale také vyzkoušena a v pilotním provozu ověřena, že je možné se na ni spolehnout,“ vysvětlil Martin Pichl, vedoucí oddělení inteligentních dopravních systémů Ministerstva dopravy ČR.

„V rámci projektu C-Roads Czech Republic byly kooperativní systémy ITS nasazeny na vybraných dálnicích, ve městech, v prostředí MHD a na železničních přejezdech. Vznikla tak infrastruktura, kterou je možné využít v dalších výzkumných a testovacích pracích,“ dodal Pichl.

Sdílení dat a komunikace vozidel je jedním z pilířů budoucí automatizované dopravy. Velký potenciál spočívá v umělé inteligenci, ke které Evropská komise koncem dubna zveřejnila novou strategii.

Unijní exekutiva sice uznává význam umělé inteligence v celé řadě odvětví, upozorňuje ale i na rizika s ní spojená. Komise navrhuje zákaz využívání umělé inteligence v aplikacích či programech, které by mohly ohrožovat základní lidská práva. Všechny „vysoce rizikové“ aplikace by pak měly splňovat předem dané bezpečnostní požadavky.

Evropské sdružení ACEA iniciativu Evropské komise v oblasti umělé inteligence uvítalo. Apeluje zároveň na to, aby se technologické požadavky týkající se automobilového průmyslu zapracovaly do již existujících schvalovacích procesů. „Flexibilní a vyvážený regulační rámec pro umělou inteligenci podpoří její rozvoj ve vozidlech a přispěje k čistější, efektivnější a zejména bezpečnější mobilitě v Evropě. ACEA věří, že technologie umělé inteligence zvýší úroveň bezpečnosti vozidel, řidičů, pasažérů a silnic,“ uvedlo sdružení ve svém stanovisku.

ACEA zároveň podotýká, že s prvky automatizace se řidiči potkávají již dnes, příkladem je systém detekce slepého bodu, pokročilé brzdné technologie nebo systém varování při vybočení z jízdního pruhu.

ČR chce být špičkou v umělé inteligenci a je proti regulaci, chybí ale státní podpora

Umělá inteligence (AI) se v poslední době stává velmi diskutovaným tématem. Česká republika má na tomto poli velké ambice a odmítá unijní regulaci.