Česko vybuduje tisíce nových dobíječek pro elektromobily, zaplatí je EU

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Evropa sází na bezemisní dopravu, zejména elektromobilitu. Slibuje si od ní čistší ovzduší, nižší emise a udržitelnou budoucnost dopravního sektoru. Česko by nemělo zůstat pozadu, EU proto v následujících pěti letech masivně investuje do výstavby tuzemské nabíjecí infrastruktury.

Počet osobních aut v Česku loni překročil 6 milionů. Malá část z nich – zhruba 7 100 kusů – jezdí na čistě elektrický pohon. Do budoucna by se to mělo změnit, optimistické vládní plány počítají s tím, že do roku 2030 by jich zde mohlo jezdit 500 tisíc.

Rozvoj elektromobilů jde ruku v ruce s rozvojem dobíjecí infrastruktury. Podle statistik ministerstva průmysl a obchodu bylo v Česku ke konci loňského roku celkem 1 516 dobíjecích bodů. I tento počet by se měl do konce dekády zvýšit, a to na 35 tisíc.

Přechod na elektromobilitu a alternativní paliva je celoevropským trendem. Evropská unie vidí právě v této technologiích způsob, jak očistit dopravní sektor od škodlivých emisí.

Doprava je druhým největším zdrojem skleníkových plynů v Česku. Emise uhlíku jsou navíc na vzestupu – jen mezi lety 2000 a 2018 se v tomto sektoru zvýšilo jejich množství o 66 procent. Kromě skleníkových plynů je česká doprava zdrojem znečišťujících látek, včetně těch rakovinotvorných. Problém se týká nejen metropolí, ale i menších měst s intenzivní dopravou.

V Praze je enormní počet aut, upozorňuje expert. Emise překračují evropské limity a škodí zdraví

Až 73 % emisí ze silniční dopravy pochází od osobních automobilů. Praha je přitom automobily doslova zahlcena, což může mít dopad nejen na samotnou dopravu, ale také na klima a lidské zdraví. 

Přestože elektromobilita může pomoci klimatu i českému životnímu prostředí, rozvoj elektromobility v tuzemsku zatím zaostává.

Jak upozorňuje Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), zhruba 70 procent všech dobíjecích stanic v EU se nachází na území tří států – Nizozemska (66 665 stanic), Francie (45 751 stanic) a Německa (44 538 stanic). Pro srovnání – počet dobíjecích stanic v tuzemsku se rovná pouhému 0,5 procenta stanic v celé EU.

„Pořád je zde vize elektromobilů jako ‚vozítek pro bohaté‘. To je potřeba změnit,“ upozornil poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP). Podle něj by se měly elektromobily postupně stávat dostupnějšími i pro široké vrstvy obyvatel. „Ceny by se měly protnout kolem roku 2025. Poté už nebude rozdíl mezi investicí do elektromobilu či do benzínového vozu,“ dodal Niedermayer.

EU zaplatí dobíjecí stanice i elektrická cargo kola

S rozvojem elektromobility Česku pomůže evropský fond obnovy (Next Generation EU). Česko z něj bude moci čerpat zhruba 180 miliard korun. Z toho 4,9 miliardy korun půjde přímo na rozvoj čisté mobility. Počítá s tím schválený Národní plán obnovy.

Česko by díky této investici mělo do roku 2026 vybudovat 2 880 dobíjecích bodů v rodinných a bytových domech. Dalších 1 500 dobíjecích bodů vznikne na půdě podniků. Plán obnovy pak myslí i na dobíjení prostředků veřejné dopravy, s jeho přispěním jich vyroste 52. Nových 200 dobíjecích bodů pak bude neveřejných, sloužit budou obcím, krajům a státní správě.

Kromě infrastruktury podpoří Národní plán obnovy také samotný nákup čistých vozů. Investice zaplatí pořízení 4 555 vozidel na alternativní paliva v podnikatelském sektoru, z toho 1 000 elektrických cargo kol. Dalších 1 485 vozidel pořídí obce, kraje a státní správa. Praha si pak díky plánu obnovy bude moci koupit 20 bateriových trolejbusů a 20 nízkopodlažních tramvají.

„Podpora bude na základě požadavků Evropské komise pouze pro klasické elektromobily, případně vodíková vozidla,“ upřesnil redakci Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Elektromobily svět nespasí. Musíme změnit přístup k dopravě, shodli se odborníci

V následujících letech budou hrát na evropských silnicích prim nízkoemisní vozidla, to asi nikoho nepřekvapí. Pokud chce ale Evropa skutečně zezelenat, s výměnou aut se spalovacím motorem za udržitelnější prostředky si nevystačí.

S podporou elektromobility nicméně počítají i další dotační programy, které financuje EU ze svých strukturálních fondů, případně i Česko ze státního rozpočtu. Nákup elektromobilů, ale také dobíjecích stanic pro podnikatele podpoří Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Veřejný sektor zase bude moci vyžívat Integrovaný regionální operační program (IROP). Tradičním zdrojem financí na rozvoj dopravní infrastruktury je také Operační program Doprava, který bude pokračovat i po roce 2021 a podpoří veřejnou dobíjecí infrastrukturu, včetně plnicích vodíkových stanic. Finanční impuls přijde také ze strany Modernizačního fondu.

„Priorita je nyní vyčerpat zdroje z Národního plánu obnovy, ve kterém je možné vypisovat výzvy tak, aby byly všechny závazky učiněny do konce roku 2023,“ vysvětlil Charvát. O příjemcích dotací by tedy mělo být jasno již v následujících dvou letech, proplácení dotací pak bude administrativně probíhat až do srpna 2026.

„Investiční podpora výstavby dobíjecích a plnicích stanic a s tím spojená podpora nákupu nízkoemisních a bezemisních vozidel má za cíl zvýšit motivaci subjektů investovat do výstavby infrastruktury pro alternativní paliva. Tyto aktivity jsou v současnosti zatím ztrátové. Podpora nákupu vozidel na alternativní paliva má za cíl kompenzovat vyšší pořizovací cenu těchto vozidel, a tak zvýšit motivaci potenciálních zájemců ke koupi o tato vozidla,“ píše se v českém plánu obnovy, jehož schválení ze strany institucí EU bylo nezbytným krokem ke spuštění dotačních podpor.

O dotaci na pořízení nabíječky do rodinného či bytového domu lze žádat již v současné době, a to skrze webové stránky Nová zelená úsporám. Výše podpory činí 30 tisíc korun na jeden dobíjecí bod. O dotaci budou moci počátkem roku 2022 žádat i podnikatelé, obce a další veřejné subjekty. Informačním rozcestníkem je pro ně Státní fond životního prostředí.

Udržitelná doprava: Evropa se vydává zelenou cestou

Doprava je dnes zodpovědná za čtvrtinu všech emisí v Evropské unii. Zatímco v ostatních sektorech se daří množství vypouštěných skleníkových plynů snižovat, doprava zůstává oříškem. Co s tím? Je možné zajistit ekologickou, pohodlnou a dostupnou dopravu?