Česko na cestě k elektromobilitě: Chybí nezbytná infrastruktura i zájem občanů

[© Shutterstock/riopatuca]

Přestože se počet vozidel na alternativní pohon rok od roku zvyšuje, a ačkoliv má Česko podle odborníků dobré podmínky pro rozvoj elektromobility, je stále co dohánět. Počet nově registrovaných elektromobilů je ve srovnání s dalšími zeměmi nízký a chybí také patřičná infrastruktura. Jak vzbudit vyšší zájem o „čistá“ vozidla?

Automobilový průmysl se kvůli novým emisním regulacím EU i rozvojem technologických inovací zásadně mění. Elektromobily představují z ekologického i ekonomického pohledu nezbytnou alternativu k jejich spalovacím protějškům.

Přesto jejich rozvoj postupuje v ČR ve srovnání s jinými evropskými zeměmi pomaleji. „V prodeji elektrických vozidel, včetně hybridních je ČR až na 18. místě mezi členskými státy EU. Podílem odbytu bateriových elektromobilů je dokonce až na 21. místě,“ vysvětlil redakci ředitel Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP Zdeněk Petzl.

Vozidla na alternativní pohon však mají velký potenciál. „Předpokládám, že masivní rozvoj elektromobility povede v příštích desetiletích k podobně velkým změnám, k jakým v minulých desetiletích vedlo nasazení osobních počítačů, otevření internetu, mobilní komunikace atd.,“ myslí si Petr Vermouzek z Asociace pro elektromobilitu ČR s tím, že elektromobilita povede k prudkému poklesu provozních nákladů na dopravu, což může přinést významnou konkurenční výhodu těm, kteří se touto cestou vydají.

Emise u osobních aut se mají snížit o 37,5 procenta. Výrobci automobilů to označují za nereálné

Evropští poslanci dnes schválili návrh na snížení škodlivých emisí u nových osobních aut do roku 2030 o 37,5 procenta a u nových lehkých užitkových vozů o 31 procent.

Rostoucí trend v elektromobilitě

V letech 2010−2011 byly v zemi nově registrovány pouze jednotky elektromobilů, v roce 2012 to bylo 200 vozidel a v roce 2014 se tento počet zdvojnásobil. Rostoucí počet elektromobilů sice poklesl v roce 2016, ale už v dalším roce dosáhl počet registrovaných nových elektromobilů 387 a v roce 2018 bylo zaregistrováno 703 elektrických automobilů. Podíl elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů) tak na celkových registracích činil loni jen necelá 0,4 %. Zahrneme-li do statistik dovezená ojetá vozidla, přibylo v loňském roce na českých silnicích zhruba 725 čistě elektrických osobních aut.

Tuzemské energetické společnosti rovněž vykázaly za loňský rok výrazný nárůst počtu dobíjení a celkové spotřebované elektřiny. Například ČEZ, který provozuje 140 dobíjecích stanic schopných obsloužit drtivou většinu typů a značek elektromobilů, zaznamenal nárůst dobíjení téměř o 50 %.

Veřejných dobíječek nezbytných pro provoz elektromobilů je v Česku podle odborníků velmi málo, nyní kolem 400, do roku 2020 jich má být 1300, s čímž počítá dotační systém ministerstva dopravy. To je ale stále nedostatečné. Výstavba nabíjecích hubů by podle místopředsedy Asociace pro elektromobilitu ČR Lukáše Hataše měla být podporována na strategicky vybraných 14 – 20 místech, u tranzitních tahů a větších měst, které zajistí dobíjení při cestách nad kapacitu baterie.

Další krok k čisté mobilitě. Veřejná sféra musí začít využívat více nízkoemisních vozidel

Europoslanci dnes podpořili směrnici, která stanovuje, že určité procento vozidel nakoupených a pronajímaných ve veřejných zakázkách musí spadat mezi nízkoemisní. Podle české europoslankyně Konečné je finální verze legislativy příliš slabá.

Nejen finanční podpora

Elektromobilita je v zemi povzbuzována finančně i legislativně. Podpora z fondů EU, a to jak těch kohezních, tak celoevropských programů (z Nástroje pro propojení Evropy), směřuje nyní podle ministerstva dopravy na rozvoj infrastruktury dobíjecích stanic.

Stát dal podle premiéra Andreje Babiše 1,2 miliardy korun na rozvoj infrastruktury, zejména na výstavbu dobíjecích stanic. Dále také běží dotační programy za půl miliardy, respektive 270 milionů, na pořizování elektromobilů a ekologických aut podniky a státními úřady a organizacemi. Informovala o tom v polovině března ČTK.

Nákupní cena totiž hraje hlavní roli. „Proto nemohou elektromobily uspět, jejich prozatím vyšší pořizovací cena je však během provozu kompenzována velmi nízkými provozními náklady,“ vysvětlil Vermouzek.

„Pokud místo nákupní ceny budeme srovnávat celkovou cenu za vlastnictví vztaženou na kilometr v záruce, vybereme ten skutečně ekonomicky výhodnější vůz,“ dodal Vermouzek s tím, že auta na elektřinu jsou nejen méně provozně nákladná, ale také spolehlivější a tedy i déle vydrží.

Ministerstvo dopravy předpokládá, že finanční podpora od státu i EU bude pokračovat i v dalším období po roce 2020. Delší dobu se spekulovalo nad tím, kam bude podpora směřovat, zda se bude týkat právnických osob a subjektů ve státní správě či samosprávě, nebo i samotných občanů. Podle informací ČTK bude podpora pokračovat ve vypsaných programech pro podnikatele a úřady, fyzickým osobám nakonec nákup elektromobilů nebude dotován.

Dotace na nabíječky či vozidla by však podle Hataše neměly být neomezené, ale zastropované. Domnívá se, že vhodnější bude podporovat udržitelný rozvoj mobility bezúročnými půjčkami, na které dosáhnou i ti nejpotřebnější, kteří si elektromobil nemůžou zdánlivě dovolit. „Pro dojíždění do 200km denně stačí i ojetý elektromobil za 200 tisíc Kč, který se za pár let jen za úspory na palivu zaplatí, protože je kvůli vyšší efektivitě motoru a absenci výměny oleje a dílů, zhruba osmkrát levnější,“ uvedl s tím, že peníze za vyrobenou elektřinu také zůstanou oproti ropě v ČR.

„Hlavní je, že touto cestou se rychleji podaří dostat ze silnic 20% nejproblematičtějších aut, které tvoří 80% emisí. Nepopulární opatření, jako zdanění fosilních a obnovitelných zdrojů dle uhlíkové stopy i platba za nevyužitý rezervovaný příkon také přijde,“ dodal místopředseda Asociace pro elektromobilitu.

Česká doprava čerpá miliardy z fondů EU, kvalita silnic však stále pokulhává

Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.

Rozvoj elektromobility nevyžaduje jen finanční injekci, ale také podpůrná opatření. Podle návrhu novely zákona o pozemních komunikacích, který ministerstvo nepřímo podpořilo, mají být elektrická vozidla, včetně vozidel s palivovým článkem, osvobozena od placení dálničních známek.

Ministerstvo dopravy také zavedlo speciální registrační značku pro elektrická vozidla, jejíž vydání je osvobozeno od správního poplatku 800 korun a která by měla jeho uživatelům v budoucnosti umožnit různé úlevy poskytované jednotlivými městy, jako například úlevu při parkování, případně jízdu v preferenčních jízdních pruzích. Uvedlo to redakci samo ministerstvo. Realizace těchto opatření je však v rukou samotných měst.

Česko má od roku 2015 Národní akční plán čisté mobility. Podle něj chce vláda do roku 2020 dosáhnout ročního prodeje zhruba 7 tisíc kusů vozidel s elektrickým pohonem. Plán očekává 1% podíl kolem roku 2020 a 4% podíl elektromobilů na nově registrovaných automobilech do roku 2025. Do roku 2030 se má dosáhnout ročního prodeje 44 tisíc kusů vozidel s elektrickým pohonem a celkově má být v provozu asi 250 tisíc těchto vozidel.

Podle zástupce AutoSAP se však s ohledem na současný stav prvních registrací stanovené cíle nestihnou naplnit včas.

Kam směřovat rozvoj elektromobility?

Pro povzbuzení elektromobility je podle ředitele AutoSAP potřeba rovněž rozvinout dostatečnou infrastrukturu, ucelený systém pobídek a flexibilní stavební procesy.

Nezbytná je také dlouhodobá spolupráce automobilového průmyslu s vládou, samosprávami, univerzitami, odbory a dalšími sektory. „Proto jsme v roce 2017 podepsali s vládou Memorandum o budoucnosti automobilového průmyslu, vytvořili Akční plán s 25 opatřeními, z nichž 11 cílí přímo na elektromobilitu, a na druhém kolokvium, které jsme zorganizovali 18. března, přišli s návrhem dalších opatření,“ upřesnil pro EURACTIV Petzl z AutoSAP.

Podle tiskové zprávy Vlády ČR z tohoto kolokvia by mělo vzniknout nové inovační centrum Mobility Innovation Hub, které propojí experty z automobilového sektoru a státní správy a napojí je na globální inovační centra.

Snižování emisí CO2 nesmí vyvraždit automobilový průmysl, zaznělo v Ostravě

Podzim se v EU nesl ve znamení velkých změn v oblasti budoucího snižování emisí u nových automobilů – kompromis se zastavil až ve výši 37,5 procenta. Ambiciózní plány by ovšem mohly poškodit evropské automobilky, upozornili hosté ostravské debaty.

V Česku má obecně automobilový průmysl klíčové postavení, podílí se 9 % na HDP a 26 % na průmyslové výrobě. České automobilky vyrábí 1340 aut na tisíc obyvatel, což je nejvíce na světě.

„ČR by měla využít potenciálu, který automobilový sektor přináší, být aktivní a stát se tak zemí budoucnosti i v oblasti mobility,“ myslí si Petzl. Podle zástupců Asociace pro elektromobilitu v ČR máme pro rozvoj elektromobility dokonce lepší podmínky než například Norsko či USA.

„Máme dostatečně silnou elektrickou síť a vyrábíme tolik elektřiny, že ji vyvážíme do zemí, kde elektromobily již jezdí, například v Rakousku. Kdyby veškerá doprava byla elektrifikována, nemuseli bychom vyrábět o nic více elektřiny. Máme automobilky, které jsou schopny vyrábět vlastní elektromobily, jak osobní, tak nákladní,“ uvedl předseda Asociace Jaromír Vegr.

Pobídky pro růst elektromobility

Česku chybí také zájem občanů o ekologičtější vozidla. V nedávné době to zjistila studie think-tanku IDEA, která zkoumala názory českých řidičů na budoucnost elektromobility.

Podle výsledků řidiče od koupě elektroaut nejvíce odrazuje nedostatek dobíjecích stanic či záruka životnosti baterie a dostatečný výběr a počet servisních míst. Potýkají se také s malou informovaností o alternativních automobilech. Zatímco slušnou znalost o běžných autech na benzin či naftu deklarovalo 63 % respondentů, u elektromobilů či hybridů to nebyla ani pětina. Lidé například podle Hataše neví, že elektromobil lze nabíjet z jakékoliv zásuvky.

Problém s nedostatkem nabíjecích míst však nemusí být tak vážný. Podle Vermouzka totiž není potřeba vybudovat velké množství rychlonabíjecích stanic, ale majitel auta na elektřinu si vystačí s „domácí zásuvkou“.

„Večer přijedu domů a zastrčím kabel palubní nabíječky do zásuvky. Ráno vytáhnu kabel a nasedám do nabitého a vytopeného vozu. Rychlonabíječku potřebuji jen na dlouhých cestách,“ vysvětlil.

Tento systém je však podle odborníka limitován tím, že řada lidí dnes nežije v rodinném domě se svou garáží a nemůže si tak zřídit svou domácí zásuvku, a tím ani samotný elektromobil. I takový problém však lze překonat.

„Řešením je ,Veřejně sdílený wallbox´, tedy ona zásuvka doplněná o krabičku s trochou elektroniky. Tu by mi místní autorita měla povolit umístit u chodníku domu, ve kterém žiji, nebo by řetěz takových wallboxů mohla municipalita umístit na parkovišti sídliště,“ upřesnil zástupce Asociace pro elektromobilitu. Dodal, že zjednodušení formalit spojených se zřizováním a užíváním veřejně sdílených wallboxů by jistě pomohlo elektromobilitě víc než miliarda přímých dotací.

Visegrád se snaží držet krok s rozvojem elektromobility

V prodeji elektrických vozidel je zatím střední Evropa pod průměrem EU. Nechce však zaostávat za globálním trendem, rozbíhá proto produkci baterií a touží po velkém úspěchu.

Zákaznickou poptávku by podle Petzla povzbudily například speciální státní poznávací značky pro elektromobily ve spojení s dalšími praktickými a motivujícími zvýhodněními – kromě odpuštění registračního poplatku či plánovaného odpuštění poplatku za „silniční známku“ může k vyšší využitelnosti přispět možnost používat silniční pruhy určené pro autobusy či rozšíření výhodného parkování pro elektromobily i na další města než jen v hlavním městě Praha, kde již taková možnost existuje. Dalším opatřením může být i podpora elektrifikace firemních vozů.

„Většinu nově registrovaných automobilů v ČR tvoří právě firemní vozy, řada řidičů je využívá také pro soukromé účely a navíc tato opatření mohou mít pozitivní dopad také na podobu sekundárního trhu (s ojetými vozidly),“ upřesnil ředitel AutoSAP s tím, že by mohlo pomoci také zvýhodnění zdanění služebních vozů používaných zaměstnanci pro soukromé účely, vyjasnění daňových metodik pro vykazování dobíjení služebních vozů v bydlišti zaměstnanců nebo zrychlené odpisy. Přestože to může být politicky citlivé téma, v jiných zemích již určitá forma peněžní podpory při nákupu elektrického vozidla funguje, uvedl Petzl z AutoSAP. Podobného názoru je i Asociace pro elektromobilitu v ČR.

Hataš se také domnívá, že rozvoj elektrických aut by mohlo popohnat zprůhlednění ceny nabíjení i nabíjení z obnovitelných zdrojů energie a lokálních zdrojů. Rovné zdanění fosilních a obnovitelných zdrojů dle CO2, SmartGrid a vyšší platba za zbytečně rezervovaný příkon a další opatření by rovněž podle zástupce Asociace pro elektromobilitu ČR mohla pomoci v rozvoji čisté mobility v ČR.