Tomáš Čoček: Složitá legislativa ČR dopravní výstavbu významně prodlužuje a prodražuje

Tomáš Čoček, náměstek sekce pro realizaci zdrojů, Státní fond dopravní infrastruktury.

Tomáš Čoček je náměstkem pro realizaci zdrojů na Státním fondu dopravní infrastruktury. V rozhovoru pro EurActiv mluví o výstavbě dopravní infrastruktury v rámci TEN-T, budoucnosti dopravní výstavby v ČR a projektech PPP. V příštím rozpočtovém období po roce 2014 podle něj lze očekávat snižování objemu investiční činnosti. „Na běžící projekty to nicméně žádný vliv mít nebude, jedná se spíše o omezování zahajování nové výstavby,“ dodává.

  • Priority výstavby dopravní infrastruktury z pohledu jednotlivých států se mohou výrazně lišit od priorit z celoevropského (unijního) pohledu. Jaká je situace v ČR?

V principu se dá říci, že ČR respektuje nastavení priorit výstavby transevropské sítě dle relevantních směrnic EU. To znamená, že koordinuje investiční činnost na jednotlivých definovaných tazích se sousedními státy EU tak, aby realizované stavby v jednom státě neměly negativní efekt za hranicemi. Limitujícím faktorem v této souvislosti jsou finanční prostředky. Priority EU (prioritní projekty TEN-T) jsou zejména v silniční dopravě (výstavbě dálnic a rychlostních silnic) doplňovány prioritami národními, které jsou však většinou rovněž součástí TEN-T, nikoli však prioritních tahů. Příkladem těchto investic je kupříkladu pražský dálniční okruh.

  • Mají například projekty v rámci TEN-T při plánování výstavby přednost?

Obecně lze říci, že ano. Je ale třeba si přiznat, že to vyplývá spíše z celkové potřebnosti těchto staveb i z národního hlediska, než z celoevropského rozměru.

  • Pouze devět ze 30 prioritních projektů TEN-T má evropského koordinátora. Existuje nějaká celková koordinace projektů TEN-T, které zasahují na území ČR? Pokud ne, není to problém pro rychlost a kvalitu výstavby? Pokud ano, je tato koordinace efektivní?

Celková koordinace prioritních projektů (tahů) nemá z  hlediska rychlosti a kvality výstavby významný vliv. Limitujícím faktorem zejména rychlosti výstavby jsou mimo finančních prostředků v ČR především složité legislativní procesy pro přípravu liniových staveb, které naší výstavbu významně prodlužují a prodražují. Zároveň je nutné upozornit, že EK v současné době přepracovává celou politiku TEN-T. Nově by politika TEN-T měla být postavena na tzv. síťovém nikoli tahovém efektu. Celý proces by měl být ukončen pravděpodobně v příštím roce a až poté bude možno konstatovat, zda se tím celkový proces zjednodušil či nikoliv.

  • EU podporuje princip komodality. Do jaké míry se jej daří naplňovat v ČR, resp. ve středoevropském regionu? Jak pokračuje plánování a výstavba veřejných logistických multimodálních center v ČR?

Obě výše uvedené otázky by měly směřovat spíše na Ministerstvo dopravy (MD), které se uvedenou problematikou přímo zabývá. SFDI pak pouze financuje výstavbu vyplývající ze strategického zadání MD. V současné době se na MD připravuje program podpory výstavby VLC (veřejných logistických center – pozn. red.). Po jeho schválení by mělo být jasné, kde a jaká VLC by měla být budována a jakým podílem by se měl účastnit stát ze svých veřejných prostředků.

  • Již několik let a hodně mluví o výhodách projektů PPP. V oblasti dopravní infrastruktury ale zatím projekty PPP příliš využívány nejsou. Proč?

V dosavadní přípravě dostávaly jednoznačně přednost projekty financované ze zdrojů EU, neboť vyčerpání evropských dotací musí být prvořadým úkolem. Reálnému spuštění projektů PPP pak dále ještě brání nevyjasněná dlouhodobá koncepce financování dopravní infrastruktury, neboli musíme si být jisti, že projekty PPP máme dlouhodobě z čeho splácet.

  • Hovoří se o tom, že po roce 2014 výrazně klesnou příspěvky z evropských fondů na budování dopravní infrastruktury. Jak se to může případně projevit na realizaci konkrétních projektů dopravní infrastruktury?

Zde odpověď do značné míry závisí na tom, jak se zachová státní rozpočet. V případě, že úbytek zdrojů EU nahradí prostředky národními, žádný negativní efekt by nenastal. Tato varianta však není zcela pravděpodobná, a tak lze bohužel spíše očekávat snižování objemu investiční činnosti. Na běžící projekty to nicméně žádný vliv mít nebude, jedná se spíše o omezování zahajování nové výstavby.

  • Mohly by projekty PPP pomoci nahradit případný úbytek peněz z EU?

Projekty PPP mohou pomoci, avšak rozhodně nás nezachrání. Peníze z EU jsou nevratnou dotací, projekty PPP je však nutné splácet, takže v dalších letech bude nezbytné na toto splácení vyčlenit příslušné prostředky. Pro princip PPP se rovněž hodí pouze omezená skupina projektů – odhadem asi pětina chybějící sítě D a R, ostatní musí být realizovány běžným způsobem.