Pardubičtí hasiči: CNG auta nám sedí, garážování je ale problém

zdroj: Český plynárenský svaz

Pokud bude v budoucnu více plnicích stanic na stlačený zemní plyn, pořídíme si také více aut na tento pohon, říká v rozhovoru mluvčí hasičského záchranného sboru Pardubického kraje Vendula Horáková. Pardubičtí hasiči začali jako první v Česku využívat vozidla na CNG. Slouží prý dobře, garážování plynových aut se ale požárníci nadále obávají.

Proč se hasiči v Pardubickém kraji rozhodli pořídit si auta na stlačený zemní plyn a čím jste se při výběru řídili?
Dosluhující vozy Felicia už nebyly schopny dobře a ekonomicky plnit úkoly, ke kterým si je hasičský záchranný sbor pořizoval. Nevyhovovaly už ani v nákladech na opravy ani nákladech na palivo. Rozhodli jsme se proto pro obnovu našeho autoparku. Jako správní hospodáři jsme přitom chtěli za málo peněz pořídit hodně muziky. A to nejen vzhledem k pořizovací ceně vozu, ale zejména k provozním nákladům v dalších letech.

„U zásahových vozidel se hasiči budou držet klasického paliva.“

Ty jsou jaké?
Náklady na palivo za ujetý kilometr činily u vozu Felicia zhruba tři koruny, u vozidla na CNG je to okolo jedné koruny. Naše vozidla za rok najedou asi deset tisíc kilometrů, a teoretická úspora na jednom vozidle tak za rok činí asi dvacet tisíc korun.

Co jste při nákupu sledovali dál?
Vzhledem k poměrně malému dojezdu našich CNG vozidel – na jednu nádrž je to tři sta padesát kilometrů – byla velmi důležitým faktorem při výběru také přítomnost plnicí stanice na CNG v blízkosti sídla hasičského záchranného sboru. Počet nakoupených vozidel pak byl přirozeně dán hlavně množstvím investičních prostředků, které hasičský sbor pro nákup osobních aut v minulém roce vyčlenil. Vozidla na CNG bylo také potřeba nejprve v provozu hasičského sboru řádně vyzkoušet a prověřit v praxi.

Nepanovala ze začátku ve vašem týmu k autům na plyn nedůvěra?
Určitá nedůvěra tu byla, prvotní obavy se objevily a samotnému nákupu předcházelo několik pracovních schůzek, kde se probíraly všechny klady a zápory zamýšleného nákupu. Z našeho pohledu byla pozitiva v převaze, a tak jsme nakonec pořídili dva vozy Škoda Citigo na CNG.

„Pokud se bude zvyšovat počet stanic, budeme také do budoucna nakupovat více aut.“

To jsou malé, městské vozy. K čemu vlastně mohou hasiči taková malá osobní auta využívat?
Vozidla jsou primárně určena pro kontrolní činnost, tedy pro oddělení požární prevence a státní požární dozor. Jezdí převážně na trasách v rámci města, maximálně okresu, a osádku vozidla tvoří jeden nebo dva příslušníci, kteří s sebou maximálně vezou stavební a požární dokumentaci kontrolovaného objektu. Není ale výjimkou, že vozidla vyjedou i do Prahy nebo Brna.

Pro naše účely vozidla velmi dobře vyhovují a ve městech jsou výhodné hlavně jejich malé rozměry. Mezi příslušníky jsou CNG auta opravdu vyhledávaná. Co se týče rozdílů oproti klasickým vozům, běžný řidič rozdíl ani nepozná. Výjimkou je snad pouze zákaz parkování v podzemních garážích a už zmíněný kratší dojezd našich vozidel.

Je reálná možnost, že by hasiči v Česku mohli do budoucna využívat nejen osobní auta, ale také velké zásahové vozy na CNG pohon?
Je docela nepravděpodobné, že by se využívala i velká záchranářská auta na CNG. V Česku je zatím nedostatečně rozvinutá síť čerpacích stanic. V případě dlouhotrvajících zásahů je nutné provádět doplňování pohonných hmot přímo u zásahu. U zásahových vozidel se tak hasiči rozhodně budou držet klasického paliva. 

Co by se z vašeho pohledu jako uživatelů CNG aut mělo v České republice změnit k lepšímu?
To je v tuto chvíli těžké hodnotit. Pro nás ale bude určující, zda se bude rozvíjet síť čerpacích stanic. Těch je každým rokem více. Počátkem letošního roku jich bylo padesát šest a na konci jich už má být podle mých informací osmdesát. Pokud se bude počet zvyšovat, myslím si, že budeme také do budoucna nakupovat více vozidel pro prevenci nebo jiná oddělení.

Úniků plynu se stále obáváme

Auta na CNG si už v Česku pořídily i jiné hasičské složky. Vy jste s tím v Česku byli první?
Ano, byli jsme první v republice.

Brali si ostatní hasiči inspiraci u vás?
Tato otázka asi bude patřit spíše těm ostatním složkám. Je ale pravda, že po nákupu vozidel na CNG jsme byli kolegy z jiných hasičských sborů osloveni, abychom se podělili o získané zkušenosti.

Jaký je pohled hasičů na CNG vozy z „profesního“ hlediska? Jedna z problematických otázek ohledně CNG vozů je jejich garážování, o kterém jste už taky mluvila. V čem spočívá z pohledu hasičů problém?
Z hlediska garážování spočívá riziko v možném úniku plynu z vozidla do garáže. CNG je lehčí než vzduch, a proto by se v garáži držel pod stropem, kde jsou zpravidla umístěna i svítidla. Ta by se tak mohla stát iniciačním zdrojem požáru.

„Z pohledu požární ochrany je problémem případný únik plynu.“  

Nádrže na CNG představují také problém, a to kvůli vysokému tlaku, za kterého se plyn do nádrží plní. Nádrže jsou vybaveny pojistným ventilem, který by měl případnému výbuchu zabránit, například pokud by došlo k přehřátí nádrže kvůli okolnímu požáru. Problém ovšem spočívá v tom, že zasahující jednotka hasičů při požáru neví, zda v garáži není takové auto přítomno, a proto musí postupovat tak, jako že se v garáži nachází. I když většina podzemních garáží má vjezd vozidel na CNG i LPG zakázaný.

Co pomůže tyto problémy vyřešit? Lepší odvětrávání?
Jak jsem říkala, CNG je lehčí než vzduch a ve směsi se vzduchem může vytvořit výbušnou směs. V tomto případě tedy bude jistě kladen větší důraz na větrání.

Zmiňovala jste také auta na LPG, tedy propan-butan. Vidí hasiči mezi těmito dvěma palivy – tedy CNG a LPG – nějaký rozdíl, nebo je z hlediska bezpečnosti posuzujete stejně?
Z hlediska požární ochrany je jediným rozdílem umístění případných automatických hlásičů. Je to dáno dle fyzikálních vlastností. LPG je těžší než vzduch, proto se hlásiče dávají k podlaze nebo do prohlubní. Na rozdíl od CNG, které je lehčí než vzduch, a tak se hlásiče dávají pod strop.

Autor: Adéla Denková