Expertka z institutu městského plánování: Praha sází na chytrá řešení

Kristýna Bučková.

Hlavní město Praha chce využít prostředky z fondů EU na zlepšení kvality života svých obyvatel a přeměnu města na soběstačnou a udržitelnou metropoli. Inspiraci k tomu hledá ve Vídni, Londýnu, ale třeba i v holandských městech. „Nakonec si však stejně budeme muset najít svou cestu,“ říká koordinátorka tvorby klíčové strategické části OP Praha-pól růstu Kristýna Bučková z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Hlavní město Praha se v poslední době snaží rozvíjet agendu tzv. Smart Cities. Můžete vysvětlit, o co jde? Co si pod tím pojmem představit?
Smart Cities je přístup, který se snaží přeměnit současná města na města soběstačná a udržitelná. Pracovní skupiny fungující pod Evropskou komisí nadefinovaly tři základní oblasti pro koncept Smart Cities,  v nichž se podle Bruselu nachází největší potenciál pro inovace a celkové zlepšení kvality života obyvatel. Mám na mysli investice do ICT, energetiky, efektivních městských čtvrtí a e-mobility. Jsou to témata, která se musí propojit.

Jak tedy rozumět slovu „smart“? Co je kritérium pro to, že je něco „smart“?
V poslední době se téměř o všem říká, že je to „smart“ – dokonce i levné kuchyni v reklamě. Často se také stává, že tu probíhají konference, které se mají věnovat koncepci Smart Cities, ale ve skutečnosti s tím nemají nic společného.

V poslední době se téměř o všem říká, že je to „smart“ – dokonce i levné kuchyni v reklamě.

Hlavním cílem koncepce je svést dohromady akademický sektor, byznys a municipalitu. Klíčem k úspěchu je spolupráce mezi různými sektory. Městské samosprávy jsou konečným uživatelem velké části služeb a produktů nabízených soukromým sektorem a akademický sektor je podstatná vědecká síla, která má vliv na obě tyto sféry. Nyní existuje propast mezi těmito třemi sektory, která brzdí rozvoji inovací. Koncept Smart Cities se snaží tuto propast překlenout.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad toho, jak bude tato koncepce fungovat v praxi?
Jako příklad lze uvést parkoviště „park and ride“, kde budou samozřejmě nabíječky na elektromobily. Chytré řešení spočívá v tom, že tato parkoviště zachytí řidiče ze Středočeského kraje včas, a nedojde tak k dopravním zácpám v Praze. V neposlední řadě to velmi uleví i životnímu prostředí. Dalším příkladem může být budování nabíječek na elektromobily, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

Základem konceptu je i propojenost intervencí ze zmíněných oblastí. Například pilotním projektem anglického Manchesteru bude inteligentní čtvrť. V této čtvrti je nemocnice, univerzita, památkově chráněné budovy a administrativní budovy. Příjezdová cesta pro normální vozidla bude uzavřena a cesta bude průjezdná jen pro elektromobily a kola. Uvnitř čtvrti bude veškerá infrastruktura podporující e-mobilitu. Budovy, které leží v této čtvrti, budou přeměny na budovy s inteligentním systémem řízení a budou energeticky zcela soběstačné – koncoví uživatelé budou zároveň producenty energie. Tady vidíte příklad propojenosti všech oblastí Smart Cities.

Zmiňujete Manchester, v jakých dalších městech čerpá Praha inspiraci?
Inspirujeme se Vídní, německými a holandskými městy nebo třeba Londýnem. Praze nebude přesně vyhovovat například to, co vyhovuje Londýnu, ale syntézou dobrých praxí z různých měst dokážeme načerpat dostatek inspirace. Inspirovat se můžeme, ale nakonec si stejně budeme muset najít vlastní cestu.

Proč se s konceptem Smart Cities začalo teprve nyní?
Nyní se dostáváme na počátek posledního programovacího období 2014-2020, ve kterém Praha dosáhne na vlastní finance ze strukturálních fondů EU. Po roce 2020 už bude možné čerpat pouze na projekty typu Smart Cities, a to přímo z komunitárních programů, které jsou řízeny Bruselem. Nyní jsme v tomto směru za vyspělými evropskými metropolemi velmi pozadu a doufám, že se nám podaří finance z OP Praha co nejlépe využít na vybudování infrastruktury pro realizaci Smart Cities konceptu. Toto je rozhodně jedním z hnacích motorů. Klíčová je také politická podpora vedení města. Primátor Hudeček a náměstek Nouza jsou velkými podporovateli tohoto konceptu.

Pozitivní dopad na okrajové oblasti

Pojďme se více věnovat evropských fondům. V novém programovém období 2014-2020 se budou využívat tzv. integrované územní investice (ITI), které umožňují sdružovat finanční prostředky napříč několika prioritními osami jednoho operačního programu nebo i více programů. V čem vidíte jejich výhodu pro Prahu?
V rámci strategie pro regionální rozvoj, kterou vláda schválila před rokem, bylo vymezeno šest metropolitních oblastí. Jsou to centra, kde se nejvíce koncentrují podnikatelské a další ekonomické subjekty. Kromě pražské aglomerace tam patří i brněnská, plzeňská nebo třeba ostravská oblast.

Filozofie tohoto nového nástroje spočívá v tom, že jde o společné strategické projekty pro metropolitní oblasti, v našem případě pro Prahu a Středočeský kraj. Pravidla spočívají v tom, že Praha nemůže udělat něco, co by nemělo pozitivní dopad na okrajové oblasti. Řeší nám to také problém, že Praha patří v rámci evropského vymezení regionů k těm vyspělejším, a jsme proto Evropskou komisí značně omezeni v tom, co můžeme podporovat a co ne. V Praze se tak skoro nic nerealizuje, a to, co z pražského ITI uděláme, má z velké části dopad právě na Střední Čechy. Když třeba necháme navýšit fyzickou kapacitu škol v prstenci okolo Prahy, tak tím ulevíme pražským školám, které jsou přeplněné.  

Můžete uvést nějaký další příklad?
Největší projekt, na který vedení města kývlo, je integrovaný dopravní systém pro Prahu a Střední Čechy. Projekt se bude realizovat na obou územích.

Bude sem spadat třeba i železniční doprava a regionální napojení?
Železniční stavby se řeší na státní úrovni, ale my se budeme soustředit na to, aby u železničních stanic byly parkoviště „park and ride“. Prostředky na to půjdou z několika operačních programů.

Co dalšího by se z toho mohlo v případě Prahy financovat?
Ještě bychom rádi řešili oblast životního prostředí, konkrétně protipovodňová opatření. Ministerstvo životního prostředí ale nejdříve požaduje vypracování integrované strategie pro tuto oblast. Proto podpora našich záměrů není ještě definitivní. Naší prioritou je zdravé životní prostředí a prevence před nepředvídatelnými přírodními událostmi, dále pak zmiňovaná parkoviště „park and ride“, informační systémy ve veřejné dopravě a také navyšování kapacit škol.

Jak to vypadá v jiných metropolitních oblastech? Co třeba v té brněnské?
V Brně se tomu začali věnovat mnohem dříve, a jsou proto již hodně daleko. S ostatními oblastmi na přípravě aktivně spolupracujeme. Dohodli jsme se na procentuálním rozdělení celkové částky vyčleněné na ITI. Praha může být spokojená, nakonec pro své investice získala 11,6 miliard. Navíc k tomu máme ještě k dispozici celý operační program.

Zajímavě vypadá i Ostrava, která princip ITI velmi dobře pochopila a rozhodla se jeho prostřednictvím podporovat vědu a výzkum.

Potřeby Prahy se liší

Věnujme se nyní chvíli připravovanému Operačnímu programu Praha – pól růstu. Na co se bude zaměřovat?
Jedná se o jediný regionální operační program a je svým způsobem výjimečný. Zaměřuje se na čtyři prioritní oblasti – vědu a výzkum, energetiku a preference v MHD, sociální oblast a regionální školství

Jeho příprava nebyla jednoduchá. Museli jsme s ministerskými rezorty, které budou mít na starosti tematické operační programy, dávat pozor na to, aby se intervence nepřekrývaly. Intervence ze strukturálních fondů se řídí pravidlem, že jedna intervence by měla být financována pouze z jednoho operačního programu. Náš operační program obsahuje v obecné rovině stejná témata jako operační programy ministerské. Praha je však specifická oproti zbytku republiky. I proto dalo velkou námahu ministerstvům vysvětlit, že naše intervence nejsou totožné a potřeby Prahy jsou v daných oblastech proti zbytku republiky specifické.

V čem bude spočívat hlavní rozdíl mezi předchozím a současným obdobím? V období 2007-2013 měla Praha problémy třeba s vědou a výzkumem, tedy s oblastí, na kterou nemohla čerpat evropské dotace. Bude to nyní jiné?
Ano, je to způsobeno tím, že Praha patří mezi rozvinuté evropské regiony a před zbytkem území má určitý náskok. Pro současné období vydala Evropská komise nová pravidla, která se týkají tematické koncentrace. V podstatě nám v procentech říkají, co máme financovat, čemuž jsme museli operační program přizpůsobit. Jako příklad můžu uvést prioritu číslo dvě, kterou je udržitelná mobilita a energetické úspory, na které musíme vynaložit minimálně 20 % z celkové alokace programu.

Zároveň se po nás chtělo, abychom dodrželi podíl dotací pro Evropský sociální fond a Evropský fond regionální rozvoje. Problém nastává tehdy, když jsme dostali jen 400 milionů eur včetně spolufinancování. Podporovat vědu a výzkum v Praze jsme chtěli, ale bohužel nám to momentální nařízení nepovolují.

Autor: Jan Vitásek/Lucie Bednárová.