Stavět bezbariérové domy je pro již nás normální. Bariéry není možné vytvářet ani v digitálním světě

digitalizace

© Pixabay

Evropský parlament včera přijal směrnici o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného prostoru. Veškeré veřejné instituce v členských zemích EU tak budou mít přizpůsobený obsah webových stránek a mobilních aplikací tak, aby byl přístupný handicapovaným.

„Jako je pro nás dnes normální stavět bezbariérové domy, není možné stavět bariéry v digitálním světě. Bavíme se nejen o potřebách dnešních seniorů a handicapovaných lidí, ale i o mladších generacích, pro něž je internet přirozený zdroj informací. Tato směrnice nesleduje nic jednoduššího, než fakt, že všichni stárneme a přístup k veřejným zdrojům bychom měli mít zajištěn i ve chvíli, kdy nám zrak neslouží – ať už kvůli věku nebo nemoci,” říká česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE), zpravodajka příslušné směrnice, kterou dnes přijal Evropský parlament.

Dita Charanzová připomíná, že z důvodu vysokého věku nebo zdravotního handicapu se dnes v EU potýká s omezeným přístupem k webovému obsahu více než 80 milionů obyvatel. “Už proto, že předpokládáme, že budeme stále více úředních záležitostí řešit elektronicky, není možné nepočítat s těmi, kteří špatně vidí nebo mají nějaký jiný handicap. Nakonec i dnešní generace, která se v digitálním prostředí pohybuje naprosto suverénně, jednou zestárne,” říká Dita Charanzová.

Evropský parlament dnes schválil také pilotní projekt, jehož autorkou je Dita Charanzová, na nějž je vyčleněno 600 tisíc euro právě pro úpravu stávajících i nově vznikajících digitálních obsahů. Prostředky budou rozděleny formou grantů mezi firmy a členské státy (včetně České republiky), které se již nyní zapojí do této iniciativy.

Řada zemí již nějakou vnitřní úpravu má, Česká republika není výjimkou. Směrnice EU ale požadavky sjednocuje a v některých směrech navyšuje, zavádí minimální standardy v rámci Unie. Vůči provozovatelům webů ale počítá s velmi vstřícným zaváděním těchto povinností, proces je naplánován poměrně pozvolně. Po přijetí směrnice budou mít členské státy 21 měsíců na její transpozici do národní legislativy. Teprve od té chvíle začnou běžet rozdílné lhůty pro jednotlivé aktéry. „Nově vznikající webové stránky a aplikace se směrnici budou muset přizpůsobit nejpozději do roka, stávající stránky budou mít 24 měsíců pro úpravu svého obsahu a dokonce 33 měsíců pro úpravu aplikací pro telefony, případně dalších variant,“ vypočítává Dita Charanzová. Směrnice rozlišuje povinnost přizpůsobení obsahu podle jeho typu (text, přílohy, videa atd.), ponechává i možnost některé vybrané typy nekonvertovat do přizpůsobené formy. V takovém případě ale bude k dispozici kontakt, kde bude možné o doplnění zažádat.

„Většina z nás dnes považuje za zcela přirozené hledat odjezd autobusu na internetu místo v jízdním řádu, místo na vývěsce městského úřadu hledáme informace na jeho webových stránkách. Vlády, obce i další úřady se snaží rozšiřovat digitální platformu pro komunikaci lidí se státní správou, od podání daňových přiznání po žádost o občanku. Starší či handicapované nemůžeme přeci nechat stát stranou,“ uzavírá Dita Charanzová.