Ansip: Jen 2 % firem v EU používají vyspělé technologie

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

eurokomisař Andrus Ansip; zdroj: Evropská komise

Místopředseda Evropské komise Andrus Ansip, který je zodpovědný za digitální agendu, navštívil v říjnu Prahu. Rozhovor poskytl webovému portálu Euroskop.

Byl jste dlouhou dobu premiérem Estonska, země, které je nejen kvůli Skypu symbolem digitální ekonomiky v Evropě. Je možné přenést estonský model na evropskou úroveň?
Vždy říkám, že Estonsko tu není od toho, aby poučovalo ostatní. Inspirací ale může být ve fungování e-governmentu, který občanům přináší větší důvěru ve státní správu a transparentnost systému obecně. Kliknutí myší je pro získání razítka mnohem účinnější než fronty, vyplňování formulářů a placení poplatků. V Estonsku se digitální podpisy považují za ekvivalent ručních podpisů. Občané mohou volit nebo vyplňovat své daňové formuláře online. Je to prosté a bezpečné.

A jak takový systém přesně funguje?
Estonsko používá unikátní ID metodologii napříč všemi sektory, od bank až po nemocnice. Přináší to důležitá zlepšení ve zdravotnictví a vzdělávacích službách. Lidé se k těmto a jiným sociálním službám dostanou snadněji. Veřejné služby v Estonsku také aplikují princip „pouze jednou“. Občané ani firmy nepotřebují dávat své informace veřejným autoritám více než jednou, což nutí jednotlivé systémy, aby spolu navzájem komunikovaly.

Objeví se něco z těchto zkušeností i na unijní úrovni?
Ve Strategii jednotného digitálního trhu pracujeme na vzájemném propojení obchodních registrů napříč celou Evropskou unií, na rozvoji principu „pouze jednou“ a „Jednotné digitální bráně“ pro občany i podniky. Klíčový byl pro nás letošní květen, kdy Strategii schválo kolegium komisařů Evropské komise. Teď máme jasnou cestovní mapu s 16 iniciativami, které máme připravit do konce roku 2016.

Na přípravě digitální strategie spolupracujete s celkem 14 členy Komise. Proč je jich tolik?
Ano, řídím práci týmu Jednotného digitálního trhu. Zapojení tolika komisařů odráží fakt, že digitál zasahuje do všech aspektů našich životů. U některých oblastí je to očividné – regionální politika, vnitřní trh, soutěž, obchod a spotřebitelská politika. Jinde méně, třeba v zemědělství, kde se digitální agenda týká rozvoje venkova. Farmáři vysoko v horách na řeckých ostrovech, rybářské vesnice v severním Skotsku, horské komunity v Alpách mají mít spolehlivé a vysoce kvalitní internetové připojení. Toto je ve 21. století klíčový základní předpoklad pro každého.

Jakou roli hraje česká eurokomisařka Věra Jourová?
Sektor finančních služeb je pro Jednotný digitální trh klíčový. Potřebujeme rozšířit online transakce po Evropě. Důvěra v online trh a e-commerce je velice důležitá. Tudíž je přirozené, že komisaři odpovědní za občanská práva a sociální věci jsou také součástí týmu. S Věrou Jourovou úzce spolupracuji na ochraně dat a právech spotřebitelů. Dělá skvělou práci a jsem si jistý, že se dohodneme na silnějších pravidlech ochrany dat, a že do konce roku představíme potřebné návrhy.

Klíčovým principem internetu jsou svoboda a kreativita. EU je spíše známá rozvinutou byrokracií a plánováním. Jak může Komise zabránit nežádoucímu nárůstu regulací, které by skončily omezením možností internetu?
Nesouhlasím, není to o vytváření nových regulací: je to o lepší regulaci a společných pravidlech na úrovni EU. Pokud jde o ochranu dat, myslím, že společná evropská pravidla oproti směsici 28 národních pravidel byrokracii ve skutečnosti sníží a usnadní život občanům i byznysu. V jiných oblastech Strategie jednotného digitálního trhu počítá s aktualizací stávajících pravidel, aby se hodila do digitálního věku.

Pouze jedna ze stovky největších IT společností ve světě sídlí v Evropě. Analyzovala Evropská komise, jaký je důvod tohoto kroku zpět?
Průmysl v Evropě je celkem pomalý ve využívání pokročilých digitálních technologií, ať už jde o mobily, sociální média, cloudy a big data. Tyto technologie plně využívá méně než dvě procenta společností v EU. Kolem 40 procent nepoužívá vůbec žádné. Jejich větší využívání určitě přinese mnoho operačních a obchodních výhod.

Pokračování rozhovoru najdete na webu Euroskop.cz.