Zatčení šéfa Telegramu Pavla Durova v Paříži v sobotu (24. srpna) nemá nic společného s omezováním svobody slova, uvedl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron.
Durov, ruský občan, kterému bylo v roce 2021 uděleno francouzské občanství, byl zatčen v Paříži v sobotu pro celou řadu trestných činů, od organizovaného podvodu až po distribuci pornografických obrázků nezletilých. Uvádí to tisková zpráva, pod níž se podepsala pařížská prokurátorka Laure Beccuau, a kterou redakce Euractiv obdržela v pondělí.
Durov zůstane ve vazbě kvůli výslechu maximálně 96 hodin, po jejichž uplynutí může soudce rozhodnout o jeho propuštění nebo vznést obvinění, což by vazbu prodloužilo.
Ačkoli Durov žije v exilu ve Spojených arabských emirátech, ruské velvyslanectví v Paříži vyzvalo Francii, aby podnikatele propustila. Uvedlo to na platformě X.
Za propuštění se přimlouvá i Alexej Nečajev, bývalý člen Ústřední rady strany Vladimira Putina a současný lídr ruské strany Noví lidé. Informovala o tom ruská zpravodajská agentura RIA Novosti s tím, že dopis měl být adresován těžkým vahám francouzské politiky.
„Nikdo žádný dopis nedostal,“ řekla serveru Euractiv poslankyně Evropského parlamentu za krajně pravicové Národní sdružení Virginie Joron (Patrioti). O dopise nic neví ani mluvčí krajně levicové strany Nepoddaná Francie.
Joron, jejíž strana si v roce 2014 vzala půjčky ve výši 9,4 milionu eur od ruských bank a v nedávných parlamentních volbách ve Francii ji podpořila ruská vláda, však obavy ruských představitelů zopakovala a Durovovo zatčení zpochybňuje.
Národní sdružení bude podle Joron „tento případ bedlivě sledovat, zejména pokud jde o ochranu individuálních svobod,“ a především svobody projevu.
Nejde o politické rozhodnutí, říká Macron
Durovovo zatčení vyvolalo kritiku i z úst majitele sociální sítě X Elona Muska či konspiračního teoretika a bývalého kandidáta na prezidenta USA Roberta Kennedyho Jr.
„Telegram se řídí zákony EU, […] jeho moderování je v souladu s průmyslovými standardy a neustále se zlepšuje,“ uvedl oficiální účet sítě Telegram v neděli na platformě X. „Je absurdní tvrdit, že platforma nebo [Pavel Durov] jsou zodpovědní za zneužívání této platformy,“ píše se dále v příspěvku.
K věci se vyjádřil i francouzský prezident Emannuel Macron, Podle něj se kolem zatčení ruského podnikatele vyrojila spousta „falešných zpráv“. Macron na X také uvedl, že Francie respektuje svobodu projevu a že zatčení Durova bylo „součástí probíhajícího soudního vyšetřování.“
„V žádném případě nejde o politické rozhodnutí. Je na soudcích, aby rozhodli,“ dodal francouzský prezident.
Evropský akt o digitálních službách vstupuje do hry
Telegram stal jednou z nejúspěšnějších aplikací pro zasílání zpráv s 900 miliony uživatelů po celém světě a s cílem dosáhnout jedné miliardy do konce roku 2024. Společnost nicméně tvrdí, že v EU má méně než 45 milionů aktivních uživatelů měsíčně.
Platforma se tak brání označení za „velmi velkou online platformu“. Pokud by počet uživatelů přesáhla a dostala tento status, musela by začít plnit širokou škálu povinností vyplývajících z unijního aktu o digitálních službách (DSA).
Evropská komise na dotaz serveru Euractiv uvedla, že zatím stále zkoumá metodiku Telegramu, podle níž má mít platforma v EU méně než 45 milionů uživatelů měsíčně. Pravidla DSA by se ale na ní měla stahovat i přesto – nicméně nikoliv tak přísná. Jak Evropská komise vysvětlila redakci, Telegram musí například informovat úřady v případě, kdy se dozví o „závažných trestných činech nebo když obdrží příkazy k poskytnutí informací o účtech podezřelých z trestné činnosti.“
Dokud však Telegram nebude považován za velmi velkou platformu, bude se muset podřizovat pouze národním úřadům, nikoliv Evropské komisi.
Telegram se zřejmě na kontakt s evropskými orgány připravil – v květnu otevřel svou kancelář v Bruselu.