Začíná konzultace o budoucí podobě DPH

Evropská komise dnes zahájila konzultaci, jejímž cílem je upravit komplikovaný systém daně z přidané hodnoty (DPH). Ta dnes představuje významný zdroj příjmů nejen státních pokladen, ale i evropského rozpočtu.

„Zhruba po 40 letech nastal čas, abychom se na systém DPH podívali kritickým okem,“ píše se v zelené knize Evropské komise, která představuje pokus reformovat současnou podobu daně z přidané hodnoty.

Komise v dokumentu jako hlavní cíle, jimiž je motivována změna stávajícího systému, uvádí posílení kompatibility DPH s jednotným trhem a zvýšení daňových výnosů v důsledku vyšší efektivity nového systému DPH a nižších nákladů spojených s výběrem daně.

Konzultace začíná dnes a potrvá až do konce května příštího roku. Na základě podnětů z veřejné diskuse pak Evropská komise vypracuje návrh, který zveřejní koncem roku.

V Bruselu je diskusi o změně systému DPH přisuzován velký význam, především proto, že bude probíhat v kontextu jednání o podobě nového sedmiletého rozpočtu EU a o tzv. vlastních příjmech evropského rozpočtu.

DPH je v současné době také jedním z hlavních zdrojů příjmu evropského (do evropské pokladny každá členská země odvádí 0,3 % z harmonizovaného základu DPH). Evropský komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski nedávno uvedl, že by DPH mohla do budoucna představovat potenciálně důležitý zdroj příjmů EU.

Pozornost se upírá na přeshraniční transakce

Hlavní otázka, kterou Komise ve svém konzultačním dokumentu pokládá, se týká nejvhodnějšího systému pro výběr DPH v případě přeshraničního prodeje zboží a služeb. V současné době se daň z přidané hodnoty vybírá podle tzv. principu země určení. Jinými slovy, daň se platí v té zemi, kde dochází ke spotřebě daného zboží nebo služby.

Zakoupí-li spotřebitel ve Francii televizi vyrobenou v Německu, daň vybírají francouzské úřady. Stejný princip se uplatňuje i v případě přeshraničních dodávek mezi firmami.

Jelikož daňové sazby si každý stát stanovuje podle svého, systém je nesmírně komplikovaný a je náchylný k daňovým podvodům, dočteme se dále v dokumentu.

Způsob výběru DPH znamená pro firmy, které v rámci EU obchodují se zahraničím, dodatečnou byrokracii. Vzhledem k tomu, že vyvážené zboží by mělo do zahraničí putovat s „nulovou“ sazbou DPH, nedostanou vývozci za již odvedenou daň zaplaceno od svého partnera v koncové zemi. Místo toho mohou požádat o vrácení daně u svých daňových a finančních úřadů. To ovšem, zejména pro malé firmy, představuje administrativní náklady, které je mohou od obchodu se zahraničím odradit.

Sen o harmonizaci

Jako alternativa se v takovém případě jeví výběr DPH založený na zdanění v zemi původu – jinými slovy, vývozci by platili daň už doma. Ale k tomu, aby tento systém fungoval, by buď muselo dojít ke sjednocení daňové sazby napříč Evropou (což ovšem vlády chápou jako útok na svou suverenitu) nebo by musel být nastolen nějaký kompenzační mechanismus. U něj ale existují obavy, že by byl ještě komplikovanější než stávající systém.

Pokud by totiž každý platil daň pouze doma, zboží s služby ze zemí s nižším DPH by byly nespravedlivě na trhu znevýhodněné oproti těm, v jejichž zemi původu je DPH vyšší.

Evropská komise o vytvoření nového systému, který by byl založen na zdanění v zemi původu a který by fungoval „jako v rámci jediné země“, sní už dlouho, ale členské státy podobné pokusy vytrvale bojkotují.

Naposledy Komise s návrhem, který měl prozkoumat možnosti zavedení „systému DPH založeném na zdanění v zemi původu“, narazila v roce 2007. Jak je ale vidět i na dnes zveřejněné zelené knize, Komise se nevzdává.

Přestože v nedávných letech jsme byli svědky trendu „určité konvergence“ sazeb DPH, „k tomu, aby rozdíly v sazbách neovlivňovaly rozhodnutí nakupujících, by byla zapotřebí užší harmonizace,“ dočteme se v dokumentu.

Mezera DPH

Úprava systému DPH by podle Komise měla jasné finanční dopady. Z jejích čísel vyplývá, že v roce 2008 vybraly členské státy na DPH zhruba 862 miliard eur. Exekutiva ale odhaduje, že teoreticky mohly státy vybrat o 12 % více. Tato „mezera DPH“ může prý dosahovat zhruba 100 miliard eur.

Většinu rozdílu mezi teoretickou a skutečnou výší daňových výnosů mají podle Komise na svědomí daňové úniky. Na vině je ovšem i komplikovanost celého systému, který má v sobě tendence k neefektivnímu výběru daně.

Zrušíme výjimky?

Další možností, jak zvýšit příjmy z DPH, je odstranit výjimky. Některé sektory jsou totiž od platby DPH osvobozené a v jiných se uplatňují snížené sazby. Od jejich zavedení přitom často už uběhla řada let a jejich uplatňování už nemusí být nutně ospravedlnitelné.

Osvobození od DPH se těší například poskytovatelé finančních služeb nebo majitelé sázkových kanceláří, u nichž se v minulosti vyskytly obavy, že DPH nebude možné z technických důvodů vybírat. V jiných případech, například u obchodování s nemovitostmi, jsou důvodem nulové sazby DPH možné „interference s jinými daněmi“.

Komise ale dodává, že „ve světle ekonomických a technologických změn je diskutabilní, zda by tato osvobození měla být zachována, a zda jsou konzistentní“ s politickými prioritami EU.

Komise se dále ptá, zda by měly být od daně z přidané hodnoty osvobozeny všechny aktivity, které si veřejné instituce zajišťují samy, když zároveň v případě nákupu služeb od externích dodavatelů musí daň odvádět.

„V případě, že jsou veřejné orgány osvobozeny nebo vyňaty z DPH, jsou motivovány k omezení externích dodavatelů, neboť se tak vyhnou odvodům DPH, které si nemohou odečíst. DPH se tudíž stává faktorem, který ovlivňuje investice a výdajová rozhodnutí,“ stojí v dokumentu.