Za dluhy firem mohou často úřady, které neplatí včas

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: graur razvan ionut.

Za finanční problémy firem a ohrožování jejich rozvoje může často veřejný sektor, který soukromým podnikům neplatí včas. Vyplývá to z Evropského platebního indexu, který tradičně připravuje společnost Intrum Justitia, poskytovatel služeb v oblasti řízení úvěrů.

Firmy si ze svých účtů za posledních 12 měsíců odepsaly 312 miliard eur, což je o 3 % více, než v loňském roce. Je to také více, než 275 miliard eur, které země eurozóny poskytly na záchranu Řecka, Irska a Portugalska, uvádí průzkum společnosti Intrum Justitia. Společnost patří mezi přední poskytovatele služeb v oblasti řízení úvěrů a sídlí ve Stockholmu.

Průzkum, jehož se zúčastnilo na 6.000 evropských firem, nabízí poměrně pestrý obrázek odrážející situaci v jednotlivých členských zemích EU. Ukazuje se v něm například, že zatímco v případě Německa si firmy v loňském roce odepsaly o 8 % pohledávek méně, než o rok dříve, ve Velké Británii naopak podíl nedobytných pohledávek vzrostl o třetinu.

Z průzkumu dále vyplynulo, že 28 % firem vnímá pozdní platby jako něco, co ohrožuje jejich existenci (v případě Velké Británie to bylo dokonce 55 %) a 45 % si myslí, že jim brání v růstu.

Největším hříšníkem je veřejný sektor

Společnosti své pohledávky odepisují v případě, kdy usoudí, že jim je dlužník nesplatí. Doba, kdy k odepsání nedobytných pohledávek přistoupí, je ale v zásadě na nich.

Výkonný ředitel Intrum Justitia Lars Wollung říká, že „zatímco v Německu firmy v reakci na hospodářskou krizi své špatné pohledávky v očekávání hospodářského oživení odepsaly rychle, firmy ve Středomoří se k odpisu špatných pohledávek ještě neodhodlaly“.

Podle Wollunga je nutné, aby veřejný sektor, „který peníze má“, své závazky splácel rychleji. Uvolnil by se tím kapitál a firmy by své pohledávky nemusely odepisovat a nehrozil by jim bankrot, dodává.

Podle Luca Hendrickxe z Evropské asociace řemesel, malých a středních podniků (UEAMPE) patří veřejné orgány při placení faktur k těm nejhorším. O vytváření ekonomických stimulů se podle Hendrickxe v poslední době hodně mluví. Vlády by ale mohly do ekonomiky nalít miliardy eur jenom tím, že by soukromým podnikům platily včas.

Zachrání to směrnice o pozdních platbách?

V březnu 2013 má v Evropské unii vstoupit v platnost směrnice o pozdních platbách. Podle ní budou veřejné instituce a podniky ve veřejném vlastnictví muset svým dodavatelům pohledávky uhradit do 30 dnů. V soukromém sektoru mají platit stejná pravidla. Smluvní strany se ale budou moci dohodnout, že se touto podmínkou řídit nemusí.

Součástí indexu byly i otázky související s informovaností o nové evropské směrnici. Průzkum ukázal, že povědomí lidí o této směrnici je žalostně nízké. Pouze ve Francii, Španělsku a Itálii vědělo o směrnici více než 40 % dotázaných podnikatelů.

Zástupce Evropské komise EurActivu sdělil, že exekutiva ve spolupráci s národními hospodářskými komorami hodlá spustit kampaň, v níž chce podnikatele informovat o jejich právech a nástrojích, které budou mít pro vymáhání pohledávek k dispozici.

To, že v soukromém sektoru bude možné smluvně zajistit delší doby splatnosti, podle představitele Komise ale „neznamená, že bychom se o ustanovení o platebních podmínkách nezajímali“.

Komise podle něj bude sledovat, zda smluvní strany nevkládají do smluv jednostranně výhodné klauzule, například že doba splatnosti nemusí být nižší než 200 nebo 300 dní. V případě, že by k něčemu takovém docházelo, zváží prý exekutiva další kroky.