Výnosy z ETS je vhodnější investovat do soukromých budov, tvrdí odborníci

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: chainat

Od začátku týdne se v ČR rozvíjí debata o rozhodnutí vlády použít 100 % výnosů z emisních povolenek jako příjem státního rozpočtu. Vláda chce část prostředků použít pro renovaci veřejných budov. Řada odborníků se domnívá, že tento krok není pro stát výhodný. Vládu navíc kritizují environmentální organizace. O osudu peněz však podle mnohých ještě není definitivně rozhodnuto.

Již od začátku roku se v České republice diskutuje o tom, jak budou využity prostředky, které bude země od příštího roku získávat z aukcí emisních povolenek v rámci evropského systému obchodování s emisemi EU-ETS.

Podle návrhu novely zákona o obchodování s povolenkami po roce 2013, který do minulého týdne připravovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP), mělo být 50 % výnosu z dražeb příjmem Státního fondu životního prostředí a dalších 50 % mělo plynout do státního rozpočtu. Celkově by se v příštích třech letech mělo jednat asi o deset miliard korun, i když se původně počítalo s mnohem vyšší částkou. Evropský uhlíkový trh se ale dlouhodobě potýká s propadajícími se cenami povolenek (EurActiv 27.3.2012).

Koncem ledna ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil záměr využít prostředky přidělené fondu životního prostředí na vytvoření nového programu pro podporu energetických úspor, který by navazoval na program Zelená úsporám (EurActiv 27.1.2012). 

Zájemců o 50 % financí získaných z aukcí povolenek, které má Česko podle pravidel EU investovat do snižování emisí skleníkových plynů, bylo ale víc (EurActiv 5.3.2012). Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby by měly být například nasměrovány do snižování množství emisí, které produkuje tuzemský průmysl (EurActiv 23.3.2012).

Vše do rozpočtu

Minulý týden (11. dubna) vláda na svém zasedání rozhodla, že příjmem státního rozpočtu se stane 100 % zisků z prodeje povolenek a uložila ministru Chalupovi, aby do poloviny května připravil novou verzi zákona, která s tím bude počítat. Prostřednictvím rozpočtové kapitoly MŽP a státních fondů by se přitom polovina prostředků měla v souladu s evropskými pravidly použít na energetické úspory.

„Ministerstvo financí podporuje zejména opatření na zateplení veřejných budov, které budou dlouhodobě šetřit provozní náklady z veřejných rozpočtů,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Veřejnou debatu nad tímto krokem vyvolala zejména interpretace, kterou v pondělí přinesly Lidové noviny. Podle deníku rozhodnutí vlády znamená, že zájemci o dotace pro energetické úspory přijdou zkrátka a stát peníze použije pro snižování vlastních výdajů na renovace veřejných budov. Takový plán se mimo jiné okamžitě setkal s kritikou nevládních organizací, které se orientují na podporu energetické účinnosti.

Co je výhodnější

Podle Ondřeje Paška z koalice neziskových ekologických organizací CEE Bankwatch Network toto rozhodnutí navíc není pro stát výhodné a příjmy z EU-ETS by měly být využity jinde.

„Vláda upřednostňuje využití výnosu z povolenek přes různé fondy a kapitoly rozpočtu pro veřejné budovy. Pro financování jejich renovace je ale vhodnější cílit na podporu z evropských fondů,“ řekl během diskuse na odborném semináři věnovaném otázce financování energeticky úsporných budov, který v pondělí pořádala iniciativa Šance pro budovy.

Podle Paška je totiž z fondů EU možné získat pro veřejné budovy vyšší podporu než pro ty soukromé. „Soukromým vlastníkům totiž Komise bude klást řadu podmínek, proto bude podpora soukromého bydlení z fondů problematičtější, i když je samozřejmě možná a počítá se s ní,“ vysvětlil.

Také podle člena Národní ekonomické rady vlády Miroslava Zámečníka je výhodnější použít zisky z povolenek na program typu Zelené úsporám: „Na ministerstvu financí by měli vědět, že když máme zápornou produkční mezeru, měly by se v rámci podpory hospodářského růstu přijímat pokud možno plošná opatření, která mají zajištěnu brzkou návratnost.“ Oborem, do kterého je vhodné takto investovat, je podle Zámečníka právě stavebnictví, zvlášť pokud existuje distribuovaný plošný investiční program, který je navíc násobený soukromým kapitálem.

Zámečník, který na semináři Šance pro budovy věnoval vysokému multiplikačnímu efektu stavebního sektoru, však také varoval, že takto vyčleněné „daně“ se oprávněně nezamlouvají daňovým expertům. Umožňují prý totiž vytvořit štědré podmínky pro financování programu, který však nemusí o zdroje s nikým soutěžit.

Ještě není rozhodnuto

Vzhledem k tomu, že o konkrétním osudu výnosů z emisních povolenek vláda rozhodne až po předložení Chalupovy novely, však ještě podle některých názorů není rozhodnuto o tom, že by soukromí vlastníci o finanční podporu pro úspory přišli.

Pavel Zámyslický z Ministerstva životního prostředí na semináři citoval ministra financí Miroslava Kalouska, který na zasedání vlády uvedl, že 50 % z výnosů musí tak jako tak plynout do ekologických projektů.  

Podle ministra je pouze nutné, aby všechny tyto peníze prošly účetní bilancí státního rozpočtu. Jedná se tak prý pouze o „techniku toku finančních prostředků“. Takové tvrzení novinářům potvrdil i sám Chalupa, který navíc zdůraznil, že pod pojmem státní budovy si sice média představují sídla ministerstev a dalších úřadů, prioritou vlády jsou však přitom školy, knihovny nebo zdravotnická zařízení.

Podle Kalouskových slov by tak nakonec Fond životního prostředí finance pro podporu energetických úspor mohl získat. Část peněz by podle některých názorů měla také plynout do Státního fondu rozvoje bydlení, který prozatím počítá pouze s penězi z evropských fondů. Rád by přitom od roku 2014 poskytoval na zateplování a opravy bytových domů ročně kolem dvou miliard korun, jak uvedl jeho ředitel Jiří Koliba.