Výjimky z účetních uzávěrek jen pro nejmenší podniky

Opatření, které mělo zjednodušit administrativu drobným podnikatelům, se bude vztahovat na menší počet podniků, než předpokládal původní návrh Komise. Přestože návrh, na jehož základě by nejmenší podniky nemusely sestavovat roční účetní uzávěrky, nemá být závazný, některé členské země se obávaly, že se stanou pro podnikatele méně atraktivní.

Maďarské předsednictví v těchto dnech dokončuje kompromisní verzi návrhu, podle nějž by drobní podnikatelé byly vyjmuti z povinnosti sestavovat roční účetní uzávěrky.

Jeden z návrhů zvláštní pracovní skupiny pro snižování administrativní zátěže vedené bývalým bavorským ministerským předsedou Edmundem Stoiberem dozná po jednání se zástupci členských států výrazných změn.

V návrhu jsou tzv. mikropodniky definované na základě jejich obratu a bilanční sumy účetní rozvahy. Podle původního návrhu, s nímž souhlasili i poslanci Evropského parlamentu, se za mikropodniky pokládají firmy, které mají obrat do jednoho milionu eur a s bilanční sumou rozvahy ve výši 500.000 eur.

Po jednání s pracovní skupinou Rady EU pro obchodní právo (složené ze zástupců členských zemí EU) ale poslední verze návrhu, do níž měl EurActiv možnost nahlédnout, počítá s jinými čísly: mikropodnik je podle ní definován jako podnik s ročním obratem do 500.000 a bilanční sumou účetní rozvahy ve výši 250.000 eur.

To by jinými slovy znamenalo, že výjimku z povinnosti sestavovat roční účetní uzávěrky budou členské státy moci udělit menšímu počtu podniků, než se původně předpokládalo. Opatření sice musí formálně ještě schválit ministři EU, ale zástupci členských zemí naznačili, že návrh schválí ve stávající verzi.

Lepší než nic

Původní návrhy doznaly změn na nátlak zemí jako jsou Rakousko, Belgie, Francie nebo Lucembursko, které se obávaly, že podle platné národní legislativy by podnikatelé museli roční účetní uzávěrky sestavovat bez ohledu na nová pravidla a jiné členské země by se díky tomu pro drobné podnikatele staly atraktivnějšími.

Země jako Velká Británie nebo Německo, které si původně přály, aby se legislativa vztahovala na větší počet podniků, nakonec s návrhem souhlasily také.

Britský diplomat EurActivu v této souvislosti řekl, že jeho země usilovala o to, aby měl návrh mezi členskými státy co nejširší možnou podporu. „Pokud jde o počet firem, kterých se to bude týkat, myslíme si, že tímto návrhem získáváme alespoň něco, což je lepší, než nic,“ uvedl.

Také zástupci Německa řekli, že schválit osekaný návrh byl jediný způsob, jak se vyhnout patové situaci.

Ochrana zájmů účetních

Europoslanec, který si nepřál být jmenován, uvedl, že hranice pro definici mikropodniku byla snížená také z důvodu ochrany malých účetních firem, jejichž příjmy jsou závislé právě na sestavování účetních uzávěrek pro drobné podnikatele.

Přestože poslední verzi návrhu musí pracovní skupina Rady pro obchodní právo ještě formálně schválit, už nyní je téměř jisté, že se uvedené hranice měnit nebudou. Návrh pak ale zamíří zpět do Parlamentu, kde zřejmě znovu narazí.

Německý europoslanec Klaus-Heiner Lehne (EPP), který byl zpravodajem k návrhu v prvním čtení, EurActivu sdělil, že vzhledem k tomu, že poslanci původní verzi schválili dvoutřetinovou většinou, Parlament změny, které učinila Rada, nepřijme.

Vzhledem k tomu, že návrhy nemají být pro členské státy závazné, Lehne členské státy, které původní dokument oslabily, označil za „žáby na prameni“.