Vědci: využití evropských peněz na výzkum brání zákon o DPH

Seminář o financování vědy a výzkumu v České republice poukázal na příčiny nízké úrovně kvality českého výzkumu a jeho nedostatečné konkurenceschopnosti ve srovnání nejen s vyspělými světovými ekonomikami, ale také ve srovnání s novými členskými státy EU.

Kvalitní výzkum a vývoj jsou jedním ze základních předpokladů konkurenceschopnosti. Mnohé průzkumy však poukazují na to, že podmínky pro kvalitní výzkum a jeho následné využití v nových výrobcích a službách jsou dnes v ČR horší, než u většiny zemí EU a OECD. Na semináři, který uspořádal Institut pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) ve spolupráci s Nadací Konrada Adenauera se sešli zástupci vědecké obce, státní správy a podnikatelské sféry a společně diskutovali východiska z neutěšeného stavu, ve kterém se výzkum a vývoj v ČR nachází.

Velkým problémem podle účastníků semináře není ani tak nedostatečná výše finančních prostředků z veřejných zdrojů, jako spíše nízká efektivita celého systému financování. Podle Jiřího Havla, místopředsedy vlády pro ekonomiku, finanční prostředky na výzkum a vývoj vzrostly v posledních čtyřech letech zhruba o 46% a v následujících čtyřech letech by se měly zvýšit dokonce dvojnásobně. Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého výzkumu však bude důležité klást větší důraz na kvalitu výzkumu a podporu praktických aplikací.

Kvalita a uplatnitelnost výzkumu totiž často v praxi nejsou hlavními kritérii pro přidělení finanční podpory z veřejných prostředků. Slabým místem je také nedostatek motivace výzkumných pracovníků. Jak vyplývá z průzkumu, jehož výsledky představil předseda ISEA Petr Matějů, samotní výzkumní pracovníci se domnívají, že příjmy v oblasti vědy a výzkumu jsou doposud velmi málo diferencované a kvalitní vědci nejsou podle svých výsledků dostatečně ohodnoceni.

Značně problematickým se jeví také struktura finančních zdrojů pro výzkum a vývoj. Účastníci semináře se v zásadě shodli na tom, že je potřeba zvýšit účast soukromého sektoru na financování výzkumu a vývoje. Klíčovou roli by pak měl soukromý sektor hrát při využívání výsledků výzkumu k vytváření nových výrobků a služeb. Podle Václava Pačese, předsedy Akademie věd ČR (AVČR), by měl být aplikovaný výzkum financován stále více ze soukromé sféry. Stát by jej měl sice stále podporovat, ale měl by se z této oblasti postupně stahovat.

Ústředním tématem celého semináře bylo čerpání finančních prostředků z programů Evropské unie na podporu vědy a výzkumu, takzvaných „rámcových programů výzkumu“. Z vyhodnocení dosavadní účasti ČR v zatím posledním 6. Rámcovém programu, které na semináři představil Vladimír Albrecht, zástupce ředitele Technologického centra (AVČR), vyplývá, že míra účasti ČR v rámcovém programu patří mezi nejnižší v rámci celé EU. Ukazuje se také, že ČR není z programu schopna čerpat tolik, kolik na něj přispívá.

Hlavním, i když zdaleka ne jediným, důvodem je podle účastníků semináře špatný zákon o dani z přidané hodnoty. Zákon o DPH totiž stanovuje, že příjmy vědeckých institucí z programů EU nejsou osvobozeny od platby daně z přidané hodnoty ani v případě, že Evropská unie vysloveně zakazuje použití těchto finančních prostředků na platbu DPH. To je ale právě případ rámcových programů výzkumu. Pro výzkumné instituce to pak znamená, že daň musí zaplatit ze svého vlastního rozpočtu, neboli z jiných příjmů. Ty jsou však značně omezené, neboť výzkumné ústavy nejsou často z dotací státu schopny pokrýt ani běžné provozní výdaje. Vědeckým týmům tak chybí motivace podávat výzkumný projekt k Evropské unii, neboť tím mnohdy neúměrně zatíží svou domovskou instituci.

Jiří Rákosník, člen Akademické rady AVČR poukázal na to, že vrácení DPH výzkumným institucím by bylo pro státní rozpočet z hlediska příjmu zanedbatelné, pro výzkumné organizace by však takový krok byl zcela zásadní. Petra Pospíšilová z Ministerstva financí mu dala za pravdu, ministerstvo se podle ní však k žádnému podobnému kroku nechystá.

Dalším důvodem, proč se výzkumné týmy z ČR málo ucházejí o podporu z rámcových programů EU, může být podle účastníků semináře velká administrativní náročnost podávání evropských projektů ve srovnání s domácími

Mediálním partnerem semináře byl portál EurActiv.cz.