Výdaje na vědu a výzkum jsou v EU stále nízké

výzkum vývoj

Podle nejnovějších odhadů Eurostatu vynakládá Evropská unie na vědu a výzkum 1,9% svého HDP. Pokud se ovšem chce stát nejsilnější světovou ekonomikou, bude zapotřebí investice do výzkumu zvýšit. Podíl firem na financování vědy by měl také vzrůst.

Zatímco Evropská unie dává na výzkum a vývoj v průměru 1,9% HDP, její největší současní světoví konkurenti přispívají na vědu mnohem více (2,59% HDP v případě USA a 3,15% v případě Japonska). Členské státy Unie se přitom v Lisabonské strategii zavázaly do roku 2010 zvýšit výdaje na vědu a výzkum na úroveň 3% HDP. Dvě třetiny z toho mají přitom zaplatit firmy.

Ze zprávy Eurostatu vyplývá, že výdaje na vědu a výzkum se značně liší stát od státu. Mezi zeměmi s nejnižšími výdaji nalezneme kupříkladu Maltu (0,29% HDP), Lotyšsko (0,42%) nebo Slovensko (0,53%). Nejvíce naopak vynakládají na vědu severské státy jako Švédsko (3,74%), Finsko (3,51%) a Dánsko (2,63%). Česká republika dávala v roce 2004 na výzkum a vývoj 1,28% HDP, což je po Slovinsku nejvíce z nových členských zemí EU.

Podíl firem na investicích do výzkumu a vývoje by měl rovněž vzrůst. V současné době tvoří o něco málo více než polovinu veškerých výdajů (54%). Ve Spojených státech přitom dávají firmy na výzkum 63% a v Japonsku dokonce 75%. Z evropských států přispívají firmy na výzkum nejméně v Lotyšsku (17%) a nejvíce v Lucembursku (80%). Česká republika se svými 51,5% blíží průměru EU.

Investice do výzkumu jsou považovány za jeden z nejdůležitějších zdrojů hospodářského růstu a konkurenceschopnosti evropských firem. V globalizovaném světě nemohou evropské země konkurovat levnou pracovní sílou, jejich konkurenční výhodou by měla být specializace na technologicky náročnější odvětví a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Účast firem na financování výzkumu je rovněž významným ukazatelem. Vypovídá o tom, kolik procent výzkumných projektů nachází praktické uplatnění v inovacích a vytváření nových výrobků a technologií.