V Evropě se schyluje k bitvě o silniční poplatky

zácpa

Evropská komise by v dohledné době ráda přišla s univerzálním rámcem, který by donutil řidiče a cestující platit za negativní dopady dopravy na okolí – včetně znečištění ovzduší, dopravních nehod a dopravních zácep. Mezi výrobci motorových vozidel a zastánci jiných způsobů dopravy ale neexistuje shoda o povaze a velikosti těchto nákladů.

Souvislosti:

Přestože je pro Evropu silniční doprava podmínkou prosperity, konkurenceschopnosti a sociálního rozvoje, má také na svědomí řadu vedlejších jevů, jako jsou:

  • zhoršování kvality silnic,
  • dopravní zácpy,
  • emise skleníkových plynů, které jsou všeobecně chápány jako hlavní příčina globálního oteplování,
  • znečištění ovzduší a hluk, které představují závažné zdravotní riziko a přispívají k vzniku onemocnění dýchacích cest jako například astmatu. Každým rokem předčasně zemře přibližně 300.000 lidí na onemocnění spojená se znečištěním ovzduší,
  • zranění a úmrtí v důsledku dopravních nehod – na silnici každým rokem zemře na 42.000 lidí.

Řada těchto negativních důsledků by podle odborníků mohla být omezena uvalením poplatků na dopravní infrastrukturu, která by cestující přiměla k jejímu efektivnějšímu využívání. Zároveň by z těchto poplatků mohly být financovány investice do výstavby nové infrastruktury a alternativních způsobů dopravy.

První směrnice, která na evropské úrovni zavedla zpoplatnění silnic, je známá směrnice o mýtném (Eurovignette Directive), která byla schválena v roce 1993.

Směrnice, která vytváří rámec umožňující členským státům zavést mýtné a poplatky pro těžké nákladní automobily, byla v roce 2006 revidována a její působnost se z dálnic rozšířila na všechny evropské silnice. Směrnice požaduje, aby do roku 2012 byla zpoplatněna všechna vozidla nad 3,5 tuny, tedy nejen vozidla nad 12 tun, jak tomu bylo dosud.

Směrnice z roku 2006 dále umožnila, aby vlády integrovaly „externí náklady“ dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel do mýtného. Vzhledem k tomu, že ministři dopravy se začleněním tohoto opatření do směrnice nesouhlasili, její konečná verze tuto možnost odložila do té doby, než budou vypracovány společné metodologie pro výpočet a internalizaci externích nákladů tak, aby mohly být uplatněny na všechny způsoby dopravy.

Směrnice o mýtném proto dává Komisi za úkol představit do 10. června Radě a Parlamentu (tj. dva roky od vstupu směrnice v platnost) obecný model vyhodnocování externích nákladů spojených s dopravou spolu s analýzou očekávaných ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů internalizace na všechny způsoby dopravy.

V tomto světle Komise svolala skupinu odborníků, aby pod vedením konzultační společnosti CE Delft připravila studii, která nabídne různé metody výpočtu a možné scénáře internalizace nákladů. V říjnu pak bude na základě této zprávy zahájena konzultace se zájmovými skupinami.

Témata:

Myšlenka na vytvoření jednotného systému založeného na principu „platí uživatel“ pro veškeré způsoby dopravy není ničím novým. Obvykle byla ale zametena pod koberec, jako tomu bylo i v případě debaty nad podobou směrnice o mýtném, z důvodu nadměrné komplexnosti výpočtu externích nákladů.

Hlavní spor se mezi zástupci ekologických sdružení a zastánců ekologičtějších způsobů dopravy na straně jedné a zástupci automobilového průmyslu na straně druhé vede o tom, jaké náklady by měly být považovány za externality spojené s dopravou – zda by mělo jít pouze o emise oxidu uhličitého nebo také jiné věci, jako jsou například náklady hospitalizace obětí dopravních nehod.

Dalším sporným bodem je otázka, co by se mělo dělat s penězi, které se vyberou v důsledku internalizace těchto nákladů (současná směrnice o mýtném rozhodnutí o jejich využití ponechává v pravomoci členských států).

Stanoviska:

Mezinárodní asociace pro veřejnou dopravu (UITP) říká: „V současnosti finanční náklady na používání různých dopravních prostředků nereflektují skutečné náklady pro společnost. Chabý příspěvek soukromých automobilů na pokrytí externích nákladů jež produkují vytváří situaci nerovné soutěže s ‘měkčími‘ způsoby městské dopravy jako je veřejná doprava, jízda na kole nebo chůze.“

Asociace zdůraznila nedostatky současné směrnice o mýtném, která pokrývá pouze vozidla užívaná za účelem podnikání a dálkovou přepravu, přestože většina externích nákladů spojených s dopravou je koncentrována v městských oblastech.

Vyzývá proto Komisi, aby představila takový model, který plně zohlední problém mobility ve městech a „vytvoří návody pro konkrétní opatření na internalizaci externích nákladů vyplývajících z automobilové dopravy a parkování v městských oblastech“.

Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA), Evropská silniční federace (ERF), Mezinárodní aliance cestovního ruchu (AIT) a Mezinárodní automobilová federace (FIA) ale tvrdí, že „motorová doprava již za sebe platí“. Sdružení uvádějí, že stávající daně, včetně palivových daní a daní z motorových vozidel, dosahují v současné době 360 miliard eur a tudíž snadno pokrývají náklady, způsobené uživateli silnic.

Ředitel pro politiku Evropské silniční federace Tom Antonissen uvedl, že přestože plně souhlasí s tím, aby byl dopravní sektor donucen platit za emise oxidu uhličitého, „diskuse musí být spravedlivá a daňově neutrální.“ Stávající daně, které nejsou založeny na žádném odhadu externích nákladů, jako například registrační poplatky nebo daň z vlastnictví motorového vozidla by měly být nejprve odstraněny.

Odvětví dále trvá na tom, aby byl za externí náklad považován pouze oxid uhličitý, neboť internalizace mezních nákladů dopravních nehod a zácep „není ani možná a nejde ani o nejefektivnější dostupný nástroj, který by tyto závažné sociální otázky vyřešil“.

Podle studie připravené Evropskou asociací výrobců automobilů „smyslem internalizace je, aby si ekonomičtí agenti uvědomili náklady, které přinášejí společnosti a byli donuceni se podle toho chovat. Pravděpodobnostní charakter dopravních nehod tomu (internalizaci nákladů nehod) zabrání.“

Podle asociace by zvyšování nákladů používání automobilů nemělo na bezpečnost na silnicích žádný dopad. „Copak je to naučí řídit opatrněji, lépe se starat o svá vozidla, řídit jen za střízliva, respektovat pravidla silničního provozu a, v obecnější rovině, vyhýbat se nehodám? Samozřejmě, že ne. Pokud nic jiného, pak dodatečné peníze, které utratí za palivo neutratí za vylepšení svých vozidel. To ale povede ke zvýšení počtu nehod.“

Antonissen z ERF navíc uvedl, že kromě toho, že by měly být mezi externí náklady počítány pouze emise oxidu uhličitého, je do výpočtu zapotřebí integrovat také přínosy. „Když už mluvíme o nákladech silniční dopravy pro společnost, měli bychom je nepochybně vážit oproti přínosům jako je tvorba pracovních míst, obchod, konkurenceschopnost, soudržnost a snižování chudoby.“

Odvětví je navíc přesvědčeno, že jakýkoliv výnos z poplatků za používání silnic by měl být investován zpět do optimalizace silniční dopravy. „Jsme proti křížovým dotacím, kdy je veškerý výnos ze silničního sektoru použit na další investice v železničním sektoru. Ve chvíli, kdy v Evropě existuje tak velké množství silnic, které vyžadují opravu, toto nemůžeme připustit,“ sdělil Antonissen EurActivu.

Evropská federace pro dopravu a životní prostředí (T&E) ovšem tvrzení, že je doprava silně zdaněna již dnes, odmítá. „To je velmi vzdálené pravdě,“ uvádí federace, podle níž celkové daňové výnosy ve výši 360 miliard eur „pouze kompenzují zhruba polovičku celkových společenských nákladů“ – které skupina odhaduje na více než 680 miliard eur, včetně nákladů na klimatické změny, znečištění ovzduší, hluku a dopadů na krajinu a městské oblasti.

„Tím, že přimějeme uživatele silnic zaplatit za společenské škody, které způsobují, se tyto negativní dopady dramaticky sníží a dojde k zefektivnění sektoru,“ uvedla Nina Renshaw z T&E pro EurActiv. „Studie Německého federálního úřadu pro nákladní dopravu o dopadech německého mýtného pro kamiony založené na ujeté vzdálenosti, které bylo zavedeno v lednu 2005, je poučná… Již došlo k 13% poklesu ujetých kilometrů s prázdnými kamiony“, říká Renshaw.

Komise by podle ní proto „neměla ztrácet čas a měla by přijít s novým návrhem evropského mýtného, který umožní zahrnout externí náklady do silničních poplatků“.

Další kroky:

  • Na přelomu října a listopadu 2007 by měla být zveřejněna první zpráva o způsobu výpočtu externích nákladů spojených s dopravou, která bude základem pro konzultaci se zájmovými skupinami.
  • V červnu 2008 by Komise měla představit univerzální model výpočtu externích nákladů spojených s dopravou a analýzu dopadů různých strategií jejich internalizace.