Utahování úřednických opasků v krizi? Ani náhodou.

Čerstvě zveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázala, že úřednické platy vzrostly v druhém čtvrtletí letošního roku mnohem více než příjmy zaměstnanců v podnikatelské sféře. Podle předsedy Unie malých a středních podniků ČR Davida Šeicha je to jasný důkaz rozpínavosti byrokracie.

Český statistický úřad včera publikoval Analýzu vývoje průměrných mezd zaměstnanců za druhé čtvrtletí letošního roku z níž vyplývá, že si Češi meziročně polepšili. Průměrná mzda (na kterou však, jak známo, skoro dvě třetiny pracujících Čechů nedosáhnou) činila v druhém kvartále bezmála 23 tisíc korun. Meziročně vzrostla o 622 korun, v relativním vyjádření o 2,8 %. To ovšem mluvíme o nominální mzdě; ta reálná – očištěná o růst spotřebitelských cen – se zvedla o 1,4 %.

Rozpínavý „úřední šiml“

Tolik údaje za všechny zaměstnance. Zajímavější ale je, pokud se podíváme, komu platy rostly více a komu méně. Z dat vyplývá, že v podnikatelské sféře si zaměstnanci v průměru polepšili nominálně o 2,4 % a reálně o 1 %, zatímco státní zaměstnanci mají platy meziročně vyšší o 4,3 % respektive o 2,9 %. Zveřejněné údaje včera pobouřily zástupce podnikatelů, kteří se domnívají, že stát nehospodaří v době krize uvážlivě.

„Je zajímavé a paradoxní, že podnikatelé, kteří živí tento stát mají nižší příjmy než úředníci ve státní správě. Tyto údaje jen potvrzují, že stát v době hospodářské recese, kdy všichni šetří a počítají každou korunu, nehospodaří s penězi daňových poplatníků tak jak by měl,“ uvedl včera předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

„Je zapotřebí, aby stát neplýtval s  penězi a začal výrazněji redukovat své výdaje, včetně snižování platů státních zaměstnanců a jejich počtu. Všichni velmi rádi hovoří o snižování byrokracie a počtu státních úředníků, ale náklady ve skutečnosti neustále rostou,“ dodává Šeich.

Připomeňme jen, že kromě pravidelných proklamací o snižování počtu úřadů a úředníků z úst českých politiků existuje také závazek na unijní úrovni. Evropská komise chce do roku 2012 odbourat čtvrtinu administrativní zátěže, která dopadá na bedra malých a středních firem, s čímž logicky souvisí také snížení úřednických stavů.

Byrokraté nebo učitelé?

Na druhou stranu, pokud se člověk pečlivěji podívá na zprávu ČSÚ zjistí, že stesky podnikatelů možná nejsou tak oprávněné, jak by se na první pohled zdálo. Za prvé, od začátku roku 2006 až do konce roku 2008 rostly platy v podnikatelské sféře (s výjimkou dvou kvartálů) rychleji, než ve státní správě. A navíc, mezi státní zaměstnance nepatří jen neoblíbení „úředníci“, ale například také zástupy učitelů, o jejichž platovém podhodnocení mluví řada odborníků (a samozřejmě i oni sami) už dlouhá léta.

Pokud jde o platovou situaci v jednotlivých sektorech hospodářství, nejvíce už tradičně vydělávají lidé zaměstnaní v bankovnictví nebo pojišťovnictví (v průměru 49.245 Kč), dále informatici (42.338 Kč) a lidé pracující v sektoru energetiky, klimatizace a vytápění (37.305 Kč). Statisticky nejmenší příjmy vykazuje stravování a pohostinství (pouze 12 702 Kč), kde se ovšem peníze z části získávají také spropitným, následovány administrativou a zemědělstvím. Nejvíce si meziročně polepšili již zmínění energetici a topenáři (nominálně o 8,2%).

Zatím žádné světlo na konci tunelu

Co se týká vlivu vliv hospodářské krize na trh práce, poukazuje zpráva ČSÚ na to, že se situace zatím nemění k lepšímu, ba právě naopak. „Meziroční pokles evidenčního počtu zaměstnanců o takřka 188 tisíc osob ukazuje na masové propouštění a rušení pracovních míst, ke kterému dochází především v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech (doprava a skladování),“ dočteme se ve zprávě.

„Druhou hlavní oblastí jsou mzdy, jejichž trend v prvním pololetí zaznamenal posun úrovně směrem dolů vzhledem k vývoji v předchozích letech,“ všímá si ČSÚ a tento trend dává do souvislosti s úspornými opatřeními řady zaměstnavatelů.