Úprava směrnice o pracovní době stále ve hvězdách

Zdroj: CreativeCommons.org.

Sociální partneři mají na úrovni EU začít v příštích měsících jednat o změnách směrnice o pracovní době. Toto téma Evropskou unii rozděluje už sedm let a nezdá se, že by v nejbližší době mohlo dojít k nějakému zásadnímu průlomu. Odbory a zaměstnavatelé se prozatím nemohou shodnout ani na tom, o čem vlastně budou jednat.

Poté, co po pěti letech vyjednávání skončily v roce 2009 pokusy o úpravu směrnice neúspěchem, zahájila druhá Barrosova Komise vloni na podzim novou veřejnou konzultaci. Ta měla odpovědět především na otázku, v jakém rozsahu je třeba normu z roku 2003 pozměnit.

Dříve než bude ale moci Komise přijít s konkrétním legislativním návrhem, musí v souladu s procedurami EU počkat, jestli o možných úpravách spolu nebudou chtít na evropské úrovni jednat sociální partneři. Ti o to podle informací EurActivu již projevili zájem. Za jednací stůl by zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů chtěli zasednout nejdříve v červnu, nejpozději v září.

Vyjednávání o dodatcích ke směrnici o pracovní době skončila před dvěma lety ve slepé uličce. Bylo to historicky vůbec poprvé, co se členským státům a Parlamentu nepodařilo v dohodovacím řízení (které představuje poslední možnost, jak mezi institucemi EU dosáhnout kompromisu) najít žádné řešení (EurActiv 29.4.2009).

Rozhovory tehdy zkrachovaly na udělování výjimek z 48hodinového pracovního týdne, započítávání pohotovostní doby a sčítání pracovní doby v případě, že je pracovník zaměstnán u více zaměstnavatelů. Země jako Velká Británie nebo Česká republika tehdy ve jménu flexibility pracovního trhu usilovaly o zachování výjimek, zatímco státy jako Španělsko požadovaly jejich odstranění. Proti výjimkám byli i europoslanci.

Pojďme jednat. Ale o čem?

Podle unijních pravidel musí nyní sociální partneři ve společném dopise Komisi sdělit, že spolu chtějí jednat. Od chvíle odeslání tohoto dopisu začíná běžet devítiměsíční lhůta, během níž se mohou zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů dohodnout, jak by změny v kontroverzní směrnici měly vypadat. Výsledky svého jednání pak předloží Komisi.

Pokud by jejich jednání bylo po devíti měsících neúspěšné, mohou Komisi požádat o prodloužení lhůty. Exekutiva jim ale nemusí vyhovět a legislativní návrh může představit nezávisle na nich. Obecně by ale Komise zřejmě usilovala o dosažení co nejširší shody mezi sociálními partnery a její návrh by z této dohody vycházel.

Vyhlídky však nejsou příliš růžové. Asociace evropského průmyslu BusinessEurope, která je na evropské úrovni nejsilnějším zástupcem zaměstnavatelů, chce se svými sociálními partnery jednat pouze o otázkách, kde existuje reálná naděje na nějaký posun. To by se týkalo hlavně pohotovostní doby. O kontroverzních tématech, jakým jsou výjimky z 48hodinového pracovního týdne, zaměstnavatelé jednat nechtějí.

Konfederace evropských odborových svazů ETUC chce ale jednat o všech tématech bez rozdílu. Obě strany ale bez ohledu na náplň jednání zdůrazňují, že mají o zahájení dialogu zájem. Zdroje z BusinessEurope i ETUC EurActivu potvrdily, že dohoda o konkrétním obsahu jednání jeho zahájení nijak nepodmiňuje a daly najevo přesvědčení, že k zahájení rozhovorů dojde.

Poslanci parlamentního výboru pro zaměstnanost a sociální věci ale během nedávného jednání se zástupci Komise a sociálních partnerů vyjádřili určitou skepsi. „Nejsem o nic větším pesimistou než minule, a že jsem byl pořádný pesimista! Neslyšel jsem zatím nic nového a není mi tedy jasné, proč by měl být tento pokus úspěšnější,“ uvedl maďarský europoslanec Csaba Öry (EPP).

Pochybnosti mají i jiní. Německý europoslanec Thomas Mann (EPP) prohlásil, že situace je „stejná už osm let“ a že se dalším jednáním nic nezmění.