Unie stále vydává málo peněz na výzkum a vývoj

Iniciativa Evropské unie na vytvoření společného výzkumného prostoru ji pomohla získat řadu významných zahraničních vědců pro práci v Evropě. Její výdaje na výzkum a vývoj (R&D) jsou však stále ve srovnání například se Spojenými státy nebo Japonskem naprosto nedostatečné, tvrdí nově zveřejněná studie.

Souvislosti:

Návrh Evropské komise na vytvoření Společného evropského výzkumného prostoru (European Research Area – ERA) přišel v roce 2000. Od té doby Komise prosadila několik návrhů zaměřených především na odstraňování překážek pro vědce pracující v Evropě. Lákání zahraničních výzkumníků do Unie a ulehčování jejich volného pohybu v rámci sedmadvacítky představují i dnes hlavní výzvy.

Témata:

Nově zveřejněná studie Komise ukazuje, že sedmnáct členských států, které většinou zaostávaly v investicích do výzkumu a vývoje, navýšilo mezi lety 2000 a 2006 své rozpočty na tuto kapitolu. U zbylých deseti nastal nicméně opačný trend – snížení prostředků věnovaných na R&D, což v součtu znamená, že Unie jako celek na ně v průměru vydávala v roce 2005 pouze 1,84% svého HDP. Komisař odpovědný za výzkum a vývoj Janez Potočnik upozorňuje, že Unie v tomto ohledu zaostává například za Spojenými státy (2,6% HDP), Japonskem nebo Jižní Koreou.

„Probíhající krize není důvodem k zastavení investic do výzkumu a inovací. Jsou nezbytné, pokud se Evropa chce úspěšně vypořádat s výzvami globalizace a změny klimatu,“ tvrdí Potočnik.

Průměrný výkon

Evropští lídři formulovali své cíle do proslulé Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, která měla Unii přeměnit na „společnost založenou na vědomostech“. Za tím účelem měl však být navýšen podíl prostředků určených na výzkum a vývoj na 3% unijního HDP.

Komisař Potočnik hodnotí výkon Evropy v R&D jako „průměrný“. „Je tu silný potenciál, který ale čeká na lepší využití,“ vysvětlil komisař při prezentaci studie.

Zklamáním je pro Potočnika pokles privátních investic do výzkumu a vývoje v Evropě v období, kdy celosvětově proběhl jejich nárůst o 50% (mezi lety 2000 a 2006) a výrazně se zvýšily ve Spojených státech, Japonsku nebo Číně. Privátní sektor se podle Potočnika ukazuje jako významný hráč na poli výzkumu a vývoje nových technologií.

Unie by se tak bez váhání měla zaměřit na podporu high-tec průmyslu v Evropě, který se na jejím HDP zatím podílí pouze 12%, zatímco v USA je to 18%. Vlády jednotlivých členských zemí musí vytvořit příznivé prostředí pro investice do rychle rostoucích odvětví a zajistit lepší a levnější přístup firem k unijnímu patentovému systému, uvádí studie.

Čerstvý průzkum ukázal, že Evropané jsou pro navyšování veřejných rozpočtů určených na R&D i přesto, že existují obavy ze snižování veřejných výdajů v některých kapitolách v důsledku krize.

ERA přináší výsledky

Obyvatelé Unie také podpořili rozvoj Společného evropského výzkumného prostoru, o němž Potočnik prohlásil, že „začíná přinášet slibné výsledky“. „Evropská unie se více otevřela světu a stala se atraktivnější pro zahraniční investice, studenty i vědce,“ řekl komisař.

Ze zveřejněných statistických údajů skutečně vyplývá, že počet vědců v Unii od roku 2000 stoupá více než dvojnásobnou rychlostí ve srovnání se Spojenými státy nebo Japonskem, podíl výzkumníků na celkové pracovní síle Unie je však stále nižší, než v případě dvou zmíněných zemí.