Unie dá miliony eur na podporu svobody médií. V hybridní válce ale peníze k vítězství nestačí

jourova_EK_wiki [© Commons.Wikimedia.org/EU2016 NL]

V Bruselu se postupně rodí plán, který má za cíl posílit ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami. Na starosti jej má česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Mezi hybridní hrozby patří v první řadě dezinformace, šíření konspiračních teorií a nenávistného obsahu, ale i netransparentní zadávání politických reklam a jejich cílení na základě psychologického profilování a neznámých algoritmů online platforem.

V tomto boji proti virtuálním hrozbám by měl pomoci v první řadě tzv. Digital Services Act, který Komise představí do konce tohoto roku. Ten má vůbec poprvé stanovit jasná pravidla pro internetové společnosti a online platformy včetně povinnosti výše zmíněný obsah vyhledávat a mazat. Stejně tak by tato legislativa měla obsahovat i ustanovení týkající se netransparentního profilování, cílení reklam a fake news a fungování algoritmů sociálních sítí.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

Podle místopředsedkyně Komise pro transparentnost a evropské hodnoty Věry Jourové (ANO) však musíme dělat více. Vedle Digital Services Act se tak v příštích měsících vytvoří rovněž Akční plán pro demokracii (Democracy Action Plan), jehož představení je naplánováno také na konec roku 2020.

Akční plán má balíček legislativních návrhů pro digitální služby v mnohém doplňovat. Jourová, která má vytvoření Akčního plánu na starosti, si pro něj vytyčila tři hlavní cíle – posílit svobodu a nezávislosti médií, rozšířit odpovědnost mediálních a online platforem a ochránit demokratické procesy a instituce.

A prozatím se zdá, že posilování svobody a nezávislosti médií je pro Komisi priorita číslo jedna. Na počátku března totiž uvolnila 5,1 milionu eur, které mají evropským médiím pomoci vyrovnat se se současnými problémy.

Základem jsou svobodná média

Tato částka by měla být rozdělena mezi několik projektů. První z nich má za cíl poskytnout ochranu reportérům a pokrýt oblasti spojené s ověřováním faktů, vyvracením dezinformací, informováním veřejnosti a posilováním mediální gramotnosti. K tomuto účelu Komise vyčlenila z uvedené částky 1,4 milionu eur, a to konsorciu pod vedením Evropského centra pro svobodu tisku a médií (European Centre for Press and Media Freedom, ECPMF).

Další částku ve výši 1,5 milionů eur pak získá International Press Institute (IPI). Cílem tohoto projektu je podpořit přeshraniční investigativní žurnalistiku v EU. Pomoci má ale i větší mobilitě mladých novinářů či k vytvoření evropských mediálních rad, které by měly klást důraz na etické standardy novinářské práce.

Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé využila tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System).

Tyto projekty a finance jsou prvním střípkem do rozsáhlé mozaiky, která by během letošního roku měla vyrůst právě do podoby Akčního plánu pro demokracii, který bude mít podle Jourové za úkol „bránit a podporovat demokracii“.

„Čelíme velmi preciznímu cílení (politické reklamy a dezinformací), které je založeno na našem chování,“ uvedla před nedávnem Jourová. „Nevíme, jak je tento obsah šířen, není to transparentní, ani nevíme kdo vytváří dané algoritmy,“ dodala.

Proti tomu by měl bojovat především Digital Services Act, bez posilování nezávislých médií to však podle Jourové nepůjde.

„Demokracie nemůže fungovat bez svobodných a nezávislých médií. Novináři by měli být schopní pracovat a psát beze strachu. Uvedené projekty jsou jen začátek,“ upozornila.

Digital Services Act, který přinese regulaci online platforem a internetových společností, jde podle Jourové ruku v ruce právě s Akčním plánem pro demokracii, který má posílit média.

V této souvislosti Jourová opakovaně připomíná i šíření dezinformací a fake news ze strany Ruska a Číny, jejichž cílem je pomocí vedení informační války podkopávat evropskou demokracii.

„Budou v tom pokračovat dokud jim neukážeme, že takovou agresi a zasahování nebudeme tolerovat,“ prohlásila během diskuzního panelu, který se konal z kraje tohoto roku, a zdůraznila, že je třeba naučit se vyhledávat přesné zdroje dezinformací.

„Jsme znepokojeni i tím, kolik dezinformací šíří i samotní Evropané. Někteří z nich to dělají kvůli zisku, další jsou jen užitečnými idioty,“ uzavřela.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.