Unie chce ekonomiku podpořit mnohamiliardovou injekcí do výzkumu

Evropská komise se chystá do roku 2011 uvolnit ze svého rozpočtu téměř 6,4 miliard eur na podporu výzkumu a vývoje. Oznámila to včera evropská komisařka pro výzkum a inovace Máire Geoghegan-Quinn s tím, že by se mělo jednat o vůbec největší unijní investici do této oblasti.

Evropská komise balíček, od něhož si slibuje posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, popisuje jako historicky největší unijní investici do výzkumu a vývoje. Peníze mají putovat do výzkumu v takových oblastech jako jsou změny klimatu, energetika, potravinová bezpečnost, zdravotnictví a stárnutí populace.

„Investice do výzkumu a inovací představují jediný inteligentní a trvalý způsob, jak se dostat z krize a dosáhnout udržitelného a sociálně spravedlivého hospodářského růstu,“ prohlásila komisařka Máire Geoghegan-Quinn. Výzkum a vývoj má podle ní umožnit rozšíření nabídky nového a kvalitnějšího zboží a služeb, zmírnit jejich dopady na životní prostředí, přispět k posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky a zároveň k vytvoření „lepší společnosti“ s „vyšší kvalitou života“. Díky balíčku prý může vzniknout až 165.000 nových pracovních míst.

Na projektech podpořených z balíčku se podle odhadů Komise bude moci celkem podílet na 16.000 výzkumných pracovníků a zaměstnanci zhruba tří tisícovek malých a středních podniků.

Komise chce dotace směřovat do několika prioritních oblastí. Na podporu informačních a komunikačních technologií je v něm vyhrazena částka 1,2 miliard euro a na podporu výzkumu v oblasti zdravotnictví 600 milionů eur. S částkou převyšující 1,3 miliardy eur bude disponovat Evropská výzkumná rada (ERC), která peníze přidělí vybraným „nejkreativnějším vědcům“. Přibližně 800 milionů eur je pak určeno malým a středním podnikům.

Geoghegan-Quinn zdůraznila, že Evropské unii jde hlavně o to, aby se výsledky výzkumu co nejrychleji dostaly na trh. To je také důvodem, proč je například v rozpočtu určeném na podporu zdravotnictví jedna třetina vyhrazená na realizaci klinických testů nových léčiv, říká komisařka.

V podobném duchu chce podle jejích slov v oblasti nanotechnologií Komise investovat do výzkumu, jehož očekávané výsledky mají potenciál dosáhnout patentové ochrany a komercionalizace.

Fond se má podle Komise stát součástí tzv. „Unie inovací“, což má být jedna z doprovodných iniciativ připravované evropské strategie Evropa 2020, která má nahradit neúspěšnou Lisabonskou strategii (víc viz LinksDossier). Iniciativu má evropská exekutiva představit letos na podzim.

Cílem je zrychlit inovační proces „od výzkumu až po prodej“. Evropské unii to má podle komisařky Geoghegan-Quinn pomoci v soutěži s hlavními evropskými konkurenty, například Spojenými státy.

Otázkou zůstává, nakolik nejnovější snaha Evropské unie bude účinná. Podobné fráze je z Bruselu slyšet už pěknou řádku let. Evropským dotacím do výzkumu se přitom nejčastěji vyčítá, že jsou svázány velkým množstvím byrokracie. Ministři zodpovědní za konkurenceschopnost minulý týden v této souvislosti vyzvali ke zjednodušení procedur pro udělení podpory. Svou kritiku směřovali také k přílišné fragmentaci evropského výzkumu, zbytečné konkurenci mezi jednotlivými členskými zeměmi, problémům s patenty a nedostatku vědců.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, která se svého úřadu ujala počátkem letošního roku, se ale ve svém druhém funkčním období snaží dát najevo, že to s podporou inovací myslí vážně. Proto také stáhl inovační agendu z portfólií několika komisařů do portfolia jednoho a vytvořil post komisaře pro inovace, který v jeho týmu zastává právě Irka Geoghegan-Quinn.

Ta nyní také pracuje na přípravě nové strategie pro výzkum a inovace. Vrcholným evropským politikům jí chce představit letos na podzim.