Umělci volají po ochraně autorských práv, odpor proti reformě pravidel je ale v EU obrovský

© Shutterstock

O nutnosti reformovat autorské právo se diskutuje roky. Hlavním důvodem je rozšíření digitálních technologií, které změnilo způsob, jak se lidé k autorským dílům dostávají. Europoslanci budou příští týden rozhodovat, jak naloží s návrhem reformy, který v Unii vzbuzuje kontroverze.

Na půdě Evropské unie se už dva roky připravuje reforma autorského práva, která prozatím vyvolává mnohem větší kontroverze než pověstné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR.

I v tomto případě jsou hlavním cílem velké internetové společnosti, které by měly mít mnohem více povinností než dřív. Tentokrát se ale na jejich stranu staví velká část politiků a odborníků, kteří varují před omezováním svobody internetu a volného pohybu informací.

Odpůrcům návrhu se v první řadě nelíbí, že nová pravidla až příliš posilují postavení vydavatelských domů, které vydávají tiskové publikace. Internetové společnosti typu Google, Facebook, Twitter nebo Seznam, které shromažďují a zprostředkovávají digitální publikace, by totiž nově musely vydavatelským domům za tuto činnost platit.

Články by se nově nemohly bez svolení vydavatele objevovat na sociálních sítích či v internetových vyhledávačích.

„Cílem je, aby vyhledávače museli platit novinám za to, že na ně odkazují. Za relevantní používání samotného obsahu novinových článků by ale Google nebo Seznam měly platit i dnes, protože jsou chráněny jako autorská díla,“ vysvětluje Martin Husovec z Tilburgské univerzity.

Na sociálních sítích či v internetových vyhledávačích by se nově bez oprávnění nemohl objevit odkaz na článek, jeho titulek, úvodní fotografie či krátké shrnutí. Vydavatelské domy by k tomu musely dát souhlas.

Omezí se volný pohyb informací, varují odborníci

V tom vidí nebezpečí více než dvě stovky akademiků, kteří se rozhodli sepsat otevřený dopis, v němž návrh Evropské komise kritizují.

„Ve své podobě pravděpodobně omezí volný pohyb informací, který je pro demokracii tak důležitý,“ stojí mimo jiné v dopise.

Vlastnické právo velkých vydavatelů na jejich zpravodajské články bude sice široce chráněno, podle dopisu by ale přijetí návrhu mohlo vést i ke snadnějšímu šíření tzv. fake news, a to na úkor relevantních informací.

„Pokud by platformy jako Twitter nemohly sdílet odkazy na relevantní a kvalitní články, uživatelé by se mohli přiklonit ke sdílení informací z jiných a neznámých zdrojů, které nebudou souhlas vyžadovat,“ uvádí akademici.

Přijetí návrhu by podle kritiků mohlo vést ke snadnějšímu šíření fake news na úkor relevantních informací.

Dopis podepsal i Husovec. „Ze zemí jako Německo nebo Španělsko, kde toto pravidlo zavedli, víme, že vydavatelům nepomohlo. V Německu dokonce posílilo pozici Googlu, protože jen malí hráči museli platit licenci. Google ji získal zadarmo,“ doplňuje.

Návrh se sice podle Husovce snaží řešit palčivý problém, jak zajistit finanční soběstačnost seriózní žurnalistice. Zvolenou cestu ale nevnímá jako správnou.

Návrh kritizují i internetové firmy. „U médií hrozí buď ‚španělský scénář‘, kdy velcí agregátoři zpráv uzavřou své služby veřejnosti a pro mnohé malé a střední vydavatele to bude znamenat konec, nebo je možný i ‚německý scénář‘, kdy jedině velká online platforma agregátora zpráv byla schopná vyjednat si nejlepší podmínky a udržet se na trhu,“ upozorňuje Věra Průchová ze společnosti Seznam.cz.

V dnešní době lidem stačí v rychlosti přečíst titulek či krátký abstrakt, který jim ukáže buďto vyhledávač nebo sociální sítě.

Podle Komise si ale ochrana seriózní žurnalistiky takové ustanovení žádá. Vydavatelské domy totiž čím dál více pociťují obavy ze ztráty svých příjmů. V dnešní době lidem často stačí v rychlosti přečíst titulek či krátký abstrakt, který jim ukáže buďto vyhledávač nebo sociální sítě. Na samotný článek pak často nekliknou a stránky média už nenavštíví.

Podle vydavatelů by tak přebírání odkazů a perexů mělo být bráno jako porušení autorských práv, kterým novináři a média přicházejí o zisky.

Konec nelegálního obsahu na internetu

Odpůrci si ovšem stěžují i na další kontroverzní ustanovení. Podle návrhu by internetové společnosti a online úložiště jako Youtube nebo v České republice dobře známé uloz.to měly nově nést odpovědnost za obsah, který na ně jejich uživatelé nahrávají.

„Sdílená úložiště budou muset nově používat tzv. upload filtr, aby měla jistotu, že obsah, který na svých stránkách mají, je legální, tedy jinými slovy se buď nejedná o chráněné dílo, nebo nositel práv k dílu s takovým užitím díla souhlasí,“ vysvětluje advokát a expert na autorské právo Karel Dvořák.

Současná praxe je totiž taková, že umělci musí sami kontrolovat, zda se jejich díla na serverech sloužících ke sdílení obsahu vyskytují. Pokud zjistí, že ano, musí v každém konkrétním případě sami žádat o odstranění.

Strejček: „Řada platforem si postavila úspěšné podnikání na tom, že lidé masivně kradou autorský obsah a sdílejí ho s ostatními.“

„Lidé se ve stínu internetu naučili masivně krást autorský obsah a sdílet jej s ostatními. Řada platforem si na tomto chování lidí postavila velmi úspěšné podnikání,“ upozorňuje Roman Strejček z Ochranného svazu autorského.

Jako příklad uvádí tzv. internetová úložiště. „Na první pohled se tato služba tváří jako zcela legální. Zákazník si dokonce zaplatí předplatné nebo za rychlejší stahování. Umělci však z těchto peněz nevidí ani korunu. Zatímco ostatní na jejich práci vydělávají desítky až stovky milionů ročně,“ dodává.

Platformy typu Youtube nebo SoundCloud jsou v současnosti největšími zdroji pro poslech hudby. Youtube takto využívá přes 82 % Evropanů a platformy tohoto typu mají celosvětově přes jednu miliardu uživatelů. Placené služby jako Spotify nebo Deezer, které poskytují legální hudební obsah, využívá jen 68 milionů uživatelů.

„Pro rozvoj a bohatost naší kultury je nesmírně důležité, aby se narovnalo právní prostředí na internetu. Namísto umělců z jejich tvorby těží korporace nebo úložiště. Takový stav by neměl nikoho, komu záleží na naší kultuře, nechávat klidným,“ dodává Strejček.

Průchová: „Současná pravidla jsou dostatečná, problémy jsou ale s jejich vymáháním.“

S navrhovaným zavedením „upload filtru“ to ale nemusí být tak jednoduché. Technicky se totiž jedná o velmi náročný systém, který málokdy funguje stoprocentně. Stejně tak se může velmi snadno stát nástrojem omezování i legálního obsahu.

„Návrh jen přenáší celou tíhu na poskytovatele, čímž nahrává velkým hráčům. Navíc se tím současně zhorší postavení běžných uživatelů,“ myslí si Husovec.

Současná pravidla navíc nemusí být tak bezzubá, jak se může zdát, tvrdí zástupci firmy Seznam.cz. „Z pohledu naší společnosti je současná legislativa dostačující. Problémy vidíme především u vymáhání samotného autorského práva,“ upozorňuje Průchová.

Reforma ano, ale ne takhle

Komise podobu návrhu zdůvodňuje tím, že umělci, skladatelé, filmaři, zpěváci, ale i další nositelé autorských práv mají čím dál větší obtíže získat za svou práci adekvátní odměnu.

Sdílení a stahování nelegální obsahu na internetu již dosáhlo takových rozměrů, že to nelze dále ignorovat. V opačném případě totiž ohrožujeme budoucí rozvoj evropské tvořivosti a kulturního dědictví myslí si i český europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP).

Svoboda: „Evropská úprava autorského práva se zastavila někde u satelitního a kabelového vysílání kolem roku 2001.“

„Reforma směrnice o ochraně autorského práva je skutečně zapotřebí. Evropská úprava autorského práva se zastavila někde u satelitního a kabelového vysílání kolem roku 2001. Žijeme v digitální éře, ale nemáme pravidla upravující například užívání, sdílení nebo vytěžování digitálního obsahu,“ říká Svoboda.

„Autorské právo je navíc ovládáno principem teritoriality, která říká, že každý stát má svá pravidla. EU chce ale vytvořit jednotný digitální trh, který rozšíří možnosti tvůrců i uživatelů,“ dodává.

Řada europoslanců ale nesouhlasí s tím, jak chce Komise problém řešit. V otevřeném dopise se proti jejímu návrhu postavila více než stovka unijních zákonodárců včetně české europoslankyně Dity Charanzové (ANO, ALDE).

Charanzová: „Návrh zavádí opatření, která omezují možnost využití internetu jako svobodného média.“

„S reformou, jak je ve výboru navržena, zcela nesouhlasím. Zavádí opatření, která omezují možnost využití internetu jako svobodného média. Měli bychom se v Evropské unii snažit o přijetí legislativy, která přispěje k rozvoji jednotného digitálního trhu a umožní plně využít jeho potenciál,“ uvedla.

Kvůli kontroverzím tak zatím není jasné, jak bude konečná legislativa vypadat. Příští týden se uzavře jedna z etap jejího projednávání, protože o návrhu směrnice bude v Parlamentu hlasovat zmíněný výbor pro právní záležitosti. Jeho názor pak bude stěžejní pro rozhodování parlamentního pléna.

Reforma autorského práva je součástí tzv. jednotného digitálního trhu, který je jednou z priorit současné Komise. Fungování vnitřního trhu totiž podle komisařů nemůže být nikdy plně efektivní, pokud nebude zahrnovat i digitální sféru.

Tento koncept v sobě zahrnuje řádu návrhů od reformy telekomunikací, přes ochranu osobních dat, obchodování na internetu až po sdílenou ekonomiku.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.