Uhelný průmysl v EU bude i nadále pod státní ochranou

Zpráva Evropské komise včera navrhla zachování výjimky ohledně možné veřejné podpory důlních společností až do roku 2010. V Česku proudí dotace pouze do programů útlumu těžby.

Souvislosti:

Uhelný průmysl v Evropě je na ústupu od konce druhé světové války po té, co ve stále větším počtu revírů přestávala být těžba rentabilní. Před necelými pěti lety vypršela platnost smlouvy o Evropském společenství uhlí a oceli, která padesát let regulovala tento sektor ekonomiky. Unie se následně rozhodla, že bude nezbytné ve státních zásazích a subvencování uhelného průmyslu pokračovat tak, aby se zajistila jeho restrukturalizace, a prodloužila „období hájení“ až do roku 2010.

V rámci zbavování se energetické závislosti na nespolehlivých dodávkách z Ruska se navíc v současnosti nemluví o úplném utlumení těžby uhlí ale spíše o hledání technologií, které by zajistily nízké emise z jeho spalování. Před dvěma lety proto Komise schválila velkorysý plán na restrukturalizaci prodělečných uhelných oblastí v Polsku, Německu a Maďarsku.

Témata:

V pondělí zveřejněná zpráva Komise konstatuje, že státní pomoc je v zásadě nepřípustná, nicméně v případě uhelného průmyslu to ještě čtyři roky platit nebude. V současnosti se uhlí těží v devíti členských státech Unie. Zpráva potvrzuje výrazné odlišnosti v rentabilitě jednotlivých oblastí. Většina dolů provozovaných v Česku, Polsku, Velké Británii a na Slovensku je konkurenceschopná. Nicméně německé, španělské nebo maďarské revíry produkují uhlí, které by se bez dotací prodávalo asi za dvojnásobek světové ceny. Rumunsko a Bulharsko měly podat zprávu o finančních perspektivách jejich těžebních oblastí do konce dubna.

Komise se dále zaměřuje na hodnocení regulační politiky Unie v tomto sektoru ekonomiky v minulých čtyřech letech. Především pak popisuje jednotlivé regulační mechanismy, pokrok v restrukturalizaci uhelného průmyslu a vlivu státní pomoci na další produkci a vnitřní trh. Závěrem konstatuje, že současná regulační politika EU funguje dobře a není třeba ji měnit.

Stanoviska:

„Těžba uhlí snižuje energetickou závislost Unie,“ řekl komisař pro energetiku Andris Piebalgs. „Pokud budou vyvinuty příslušné technologie, může být uhlí zdrojem nízkých emisí kysličníku uhličitého.“

„Jakékoli dotační programy, pokud pro nás budou přístupné, nás samozřejmě zajímají a budeme se jimi zabývat,“ konstatoval pro ČTK ekonomický ředitel Sokolovské uhelné Rokos s tím, že vzhledem k dotační politice ČR zatím jeho společnost čerpala pouze prostředky související s ekologií a programy zahlazování následků těžby.

V oficiálním stanovisku evropské uhelné asociace Eurocoal se uvádí: „Až do teď praktikovaná politika podpory je založena na respektování vyváženosti vlivů na životní prostředí, konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti.“

Ekologická organizace Greenpeace nabízí poněkud odlišný pohled na celou problematiku: „Jestliže Evropa myslí boj s klimatickými změnami vážně, měla by svou podporu zaměřit od znečišťujících energetických zdrojů jako je uhlí k těm čistým a obnovitelným,“ píše se v jejím prohlášení.

Další kroky:

Zpráva bude teď konzultována se všemi zainteresovanými stranami včetně Evropského parlamentu, Rady i zástupců průmyslu a nevládních organizací.