Švédové navyšují rezervy, chystají se na další otřesy v Pobaltí

Riksbank, švédská národní banka, se rozhodla, že požádá Evropskou centrální banku o posílení svých rezerv o 3 miliardy eur. Dalších 9 miliard obdrží od švédského státu – cíl je jediný: připravit se na další problémy pobaltských zemí, v nichž hrají švédské bankovní domy prim.

Evropská centrální banka (ECB) pošle do Švédska celkem 3 miliardy eur a to výměnou za tamní koruny (SEK). Operace proběhne na základě dohody obou měnových institucí, která Riksbank opravňuje k výměně až 10 miliard eur za koruny. A to není vše. Švédská centrální banka před nedávnem požádala o půjčku Riksgälden, což je úřad odpovídající za vládní půjčky a správu veřejného dluhu, ve výši ekvivalentu 100 miliard švédských korun (9,2 miliardy eur) v zahraničních měnách, aby posílila devizové rezervy.

V oficiálním stanovisku Riksbank uvádí, že navýšení rezerv je nutné, aby mohla vyhovět „potenciálním potřebám bank“, které ji požádají o půjčku. První peníze od zmíněné státní agentury mají na účty Riksbank připlout během léta (65 miliard korun) a zbylých 35 miliard na podzim. Na přechodné období poslouží právě peníze od ECB, která je Švédsku poskytne i přesto, že není členem eurozóny (přijetí společné evropské měny Švédové odmítli v referendu v roce 2003).

Pobaltské trápení

Veškeré navyšování rezerv má v zásadě jediný důvod, a tím je příprava na další očekávané otřesy v Pobaltí, kde mají švédské banky velmi silnou pozici. Nejhůře je na tom Lotyšsko.

Jeho měna lat, která je navázána na euro, se možná bude brzy devalvovat (tlak na její oslabení je obrovský), což dále sníží schopnost mnoha firem i jednotlivců splácet své závazky, které často vznikly v době hojnosti a v eurech. Úroková míra půjček v eurech byla totiž většinou výhodnější a navíc každý očekával, že vstup do eurozóny je jen otázkou pár let.

Jsou to právě švédské banky, kdo Lotyšům v posledních letech půjčil miliardy eur. Podle úřadu vykonávajícího ve Švédsku dozor nad bankami mohou tamní finanční ústavy v důsledku problémů v Pobaltí v další třech letech přijít až o 20 miliard eur. To je ale ten nejhorší scénář a dle informací zmíněného úřadu nyní nepotřebuje žádná ze švédských bank zlepšovat svou kapitálovou přiměřenost – vše je zatím v normě.

Podle některých analytiků k hloubce lotyšské krize do značné míry přispělo také euro, které umožnilo nadměrnou úvěrovou expanzi (úrokové sazby v eurozóně jsou dlouhodobě nízké). Mimochodem, nejblíže k přijetí společné měny měla zatím z pobaltí Litva, která ho ale musela kvůli těsnému nesplnění inflačního kritéria také odložit.

Ještě pár čísel dokreslujících mizérii Lotyšů: platy státních zaměstnanců se snižují o třetinu, ceny nemovitostí v Rize spadly o 50%, země letos očekává propad HDP asi o 20%.