Studenti Přírodovědecké fakulty UK pomohli propojit zájem o CSR a životní prostředí s firemní praxí

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Ambro.

O tom, že spolupráce vysokých škol a firem je potřebná, panuje mezi akademiky a podnikateli shoda. Jednou z cest, jak vazby posílit, mohou být i netradiční programy jako CSR Ambassadors, který v uplynulém roce společnostem nabídl spolupráci se studenty Přírodovědecké fakulty UK v otázkách společensky a environmentálně zodpovědného podnikání.

Odborníci, kteří se zabývají kvalitou vzdělávání, vědy a výzkumu, často podtrhují nutnost posílit spolupráci podniků a vysokých škol (např. EurActiv 11.1.2013). Pod tím si zajisté lze představit klasické studentské stáže ve firmách anebo rozličně záživné prezentace zástupců podniků na univerzitách. Ovšem spolupráce může nabýt i méně klasické rozměry a jejím jediným výsledkem nemusí být zdaleka jen přizpůsobení absolventů trhu práce.

Coby příklad netradiční a přitom přímé spolupráce mezi studenty a soukromým sektorem posloužil též první ročník projektu CSR Ambassadors. Jednalo se jednak o propojení akademického prostředí s praktickým byznysem, ale zároveň šlo o posilování hodnot společensky odpovědného podnikání (o tom, jaké podoby může „CSR“ mít, a co termín obsahuje, podrobněji EurActiv 21.4.2013).

Účastníky projektu se stali studenti předmětu Organizace a řízení ochrany životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ti se rozdělili do pracovních týmů a semestr věnovali hledání způsobů, s jejichž pomocí by činnost podniků měla být environmentálně přívětivější.

Nejednalo se však v žádném případě jen o teoretické cvičení: rovnocennými partnery studentům byli zástupci firem, v tomto případě energetické společnosti RWE a banky ČSOB, kteří s nimi aktivně komunikovali a jejichž společnosti ze studentských návrhů a CSR strategií mohou těžit.

Oboustranně prospěšná spolupráce

Jak pro EurActiv poznamenala Vladimíra Bendová, manažerka vzdělávacích projektů sdružení společensky odpovědných firem Business Leaders Forum, výhody prý směřují na obě strany.

„Studenti vytvářejí projekt, který společnosti poslouží jako východisko k inovaci či změně konkrétních činností v oblasti CSR,“ odhalila Bendová význam pro firmy. A naopak, studenti mohou již během studia poznat chod společnosti zevnitř a podílet se na vzniku inovativních řešení.

Podobnou motivaci uvedl také Michal Šereš, vedoucí jedné z pracovních skupin. „Byla pro nás velmi zajímavá vyhlídka spolupráce s nějakou významnou společností, která se navíc vůbec nepohybuje v našem oboru,“ objasnil, co mnohé studenty k časově náročné účasti na projektu lákalo.

Kupříkladu Šerešův tým měl v zadání od ČSOB vypracovat hodnocení, jakou újmu pro životní prostředí nesl jeden z provozů společnosti – byl to úkol aktuální, protože odrážel nařízení vlády z roku 2011, v souladu s nímž společnost musela k 1.1.2013 hodnocení environmentální újmy sama vytvořit.

Šereš vyjádřil naději, že i díky jeho týmu zájem společnosti o ekologickou problematiku u splnění vládního nařízení neskončí. „Věřím, že jsme společnost do daného problému zainteresovali ve smyslu zlepšení náhledu na řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí,“ dodal.

Fakulta přírodovědecká teoretická?

Přestože podnikání obou firem, jež se projektu zúčastnily, primárně směřuje „mimo obor“, i v jejich řadách se najdou absolventi Přírodovědecké fakulty. Jedním z nich je Petr Kaňka z RWE, který zapojení do podobných projektů označil za nesmírně důležité.

„Jsem rád, že jsme se mohli zapojit a ukázat studentům nějaká reálná data, obzvláště na Přírodovědecké fakultě UK, která je, dle mého osobního názoru, více zaměřená na teorii a vědu než korporátní praxi,“ přiblížil svou zkušenost EurActivu.

„Univerzitní učitelé mnohdy nikde v žádné soukromé firmě nepracovali a nejsou schopni žákům předat to, co se mohou naučit v projektech, jako byl tento,“ vysvětlil Kaňka.

Meč je však dvoubřitý a nezkušenost akademiků s firemním prostředím lze chápat i jako přínos. Jak řekl Kaňka, nápady jsou svěží a inovativní i z toho důvodu, že studenti neznají korporátní stereotypy a překážky, které svazují mysl zaměstnanců při plánování rozvoje společnosti.

Týmová práce nemusí jen zdržovat

Krom toho hlavní přínos projektu podle Petra Kaňky vzešel už ze samotného jednoduchého faktu, že byl ze své podstaty kolektivní a nejednalo se tudíž o výsledek práce jednoho konzultanta. „Víc hlav víc ví,“ shrnul.

V podobném duchu se vyjádřila i Svatava Janoušková, pracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK a členka odborné komise, která hodnotila efektivnost a uplatnitelnost studentských návrhů a strategií.

„Ze své zkušenosti ze studia na vysoké škole mohu říct, že příležitostí pro týmovou spolupráci je velmi málo a příchod do praxe je tak pro mnohé studenty obtížnou situací,“ uvedla a vzápětí potvrdila, že podobné projekty mohou absolventům přírodovědných oborů vstup na trh práce usnadnit i z toho důvodu, že je připraví na komunikaci v prostředí byznysu.

„V neposlední řadě je třeba podotknout, že získávání informací za účelem praktické implementace je pro studenty motivující více, než jen sepsat seminární práci z důvodu získání kreditu a následně zkoušky či zápočtu,“ zdůraznila motivační rozměr interaktivního semináře.

CSR neobnáší jen obezřetnost k životnímu prostředí

Je pochopitelné, že studenti Přírodovědecké fakulty UK společnostem nabídli důraz zrovna na životní prostředí a své znalosti z této oblasti. Ovšem následující ročník CSR Ambassadors se od Univerzity Karlovy přesouvá ke studentům Vysoké školy ekonomické. Pozornost tak bude věnována spíše CSR v oborech financí a managementu.

„Ale konkrétní témata necháváme na společnostech, které se do toho zapojí – ony se domluví s týmem, se kterým budou spolupracovat, zda je to pro obě strany vyhovující,“ na závěr podtrhla konsensuální principy celého programu Vladimíra Bendová.