Státy EU budou moci zvýšit mýtné kvůli znečišťování životního prostředí

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Sura Nualpradid.

Nákladním dopravcům se možná v některých zemích EU brzy zvýší mýtné. Evropský parlament totiž včera podpořil vznik směrnice, která státům umožní započítat do mýtného některé externí náklady jako je znečišťování životního prostředí, hluk nebo dopravní zácpy. Nová pravidla mají po celé Unii platit nejpozději do dvou let.

Evropský parlament včera potvrdil kompromis, ke kterému koncem května dospěli vyjednavači Parlamentu, Komise a členských států EU. Návrh novely směrnice o euromýtném, o němž se instituce handrkovaly od roku 2008, dává vládám právo zohlednit v mýtném některé externí náklady, jakými jsou znečištění, hluk nebo dopravní zácpy. Dosud státy do ceny mýtného mohly započítávat pouze náklady spojené s infrastrukturou (tj. výstavbou a údržbou silnic).

Nová pravidla se týkají nákladních vozidel nad 3,5 tuny. Státy budou mít ale právo vyjmout z jejich působnosti vozidla pod 12 tun, pokud tento záměr včas oznámí Evropské komisi a řádně jej odůvodní.

Novela směrnice o euromýtném je prvním právně závazným dokumentem, který vychází z širší evropské strategie převést daňovou zátěž od spotřebitele (uživatele) směrem ke znečišťovateli. Státy podle tohoto principu mohou v dani zohlednit nejen přímé, ale také externí náklady (tzv. externality), jimiž člověk svou činností zatěžuje své okolí.

Podle parlamentního zpravodaje k směrnici o euromýtném, belgického europoslance Saïda El Khadraouiho, představuje výsledek včerejšího hlasování mezník, „který může předurčit směr, jakým se v budoucnu bude ubírat naše dopravní politika“.

Parlament včera návrh schválil poměrem 505 pro a 141 proti (17 poslanců se hlasování zdrželo). Prvním čtením prošel návrh už v březnu 2009, ale v Radě se pak na 18 měsíců zablokoval. Ke kompromisu dospěly členské státy až vloni v říjnu. S návrhem nesouhlasily státy jako Španělsko, Portugalsko, Řecko a pobaltské země, které leží na okraji Evropy, a které se obávaly ztráty konkurenceschopnosti svých podniků. Návrh naopak silně podporovaly některé tranzitní země jako jsou Francie, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.

Nová pravidla budou podle směrnice moci uplatnit pouze státy, které využívají systém elektronického mýtného. To se dnes týká 11 členských zemí EU, včetně České republiky. Se zavedením elektronického mýta počítají také Polsko a Maďarsko.

Dopravní zácpy

Jedním z nejproblematičtějších bodů v celém návrhu byla otázka, zda by mýtné mělo zohledňovat i podíl nákladních aut na vytváření dopravních zácp. Převažoval přitom názor, že za dopravní zácpy nemohou jen nákladní vozidla.

Komise navrhovala, aby státy mohly náklady spojené s dopravními zácpami započítat do mýtného. Nakonec ale bude platit, že tyto náklady stát může započítat k nákladům spojeným s infrastrukturou.

Státy také budou moci výši poplatku měnit v průběhu dne a regulovat tím vznik dopravních zácp. V oblastech, které se zácpami potýkají nejvíce, bude možné poplatek nastavit až na 175 % průměru. Takto zvýšená sazba bude platit pouze ve špičkách, po dobu pěti hodin denně. Ve zbývajícím čase budou poplatky na stejných úsecích nižší.

Podle komisaře pro dopravu Siima Kallase je smyslem tohoto opatření vytlačit těžká nákladní vozidla během špičky ze silnic. Komise zároveň hodlá vytvořit přehled úseků, kterých se tato omezení budou týkat, aby se v nových opatřeních mohli přepravci zorientovat a lépe plánovat své trasy. Součástí přehledu mají být i informace o tom, v kterých hodinách budou zvýšené sazby platit.

O využití daňových příjmů budou rozhodovat vlády

Podle původního návrhu Evropské komise měly státy příjmy z mýtného využít na „usnadnění účinného stanovení cen, snížení znečištění ze silniční dopravy u zdroje, zmírnění jeho účinků, snížení emisí CO2 a zlepšení energetické účinnosti vozidel, jakož i rozvoje alternativních komunikací pro uživatele dopravy“.

Členské státy ale trvaly na tom, že si o tom, jak příjmy z mýtného využijí, chtějí rozhodovat samy. Výbor pro dopravu v Evropském parlamentu ještě v dubnu požadoval, aby státy povinně musely část příjmu vyhradit na investice do infrastruktury, ale při dojednávání květnového kompromisu mezi institucemi nakonec na požadavek členských zemí poslanci přistoupili.

Novela směrnice tak nyní členské státy pouze „vybízí“ investovat 15 % z příjmů z mýtného do rozvoje infrastruktury. Mluvčí komisaře Kallase Helen Kearns uvedla, že se v tomto ohledu počítá se „silnými motivačními prvky“. Zároveň ale připustila, že se členské státy doporučením nebudou muset řídit.

Na žádost Parlamentu nyní novela obsahuje ustanovení, podle nichž budou členské státy muset Komisi pravidelně informovat o příjmech z různých typů mýtného, o uplatňovaných změnách a o způsobu využití příjmů.

Sdružení českých dopravců Česmad Bohemia ale upozorňuje, že rozhodnutí bude představovat pouze další formu zdanění. Mluvčí asociace Martin Felix dal ve vyjádření pro ČTK najevo obavy, že „peníze nebudou použity na snížení negativních vlivů silniční dopravy, ale budou se ztrácet někde ve státních rozpočtech, případně se z nich budou nadále podporovat neefektivní ztrátové jiné druhy dopravy“.

Všechny silnice

Dosavadní směrnice o euromýtném z roku 2006 pokrývá pouze silnice zahrnuté do transevropské sítě TEN. Podle novely bude možné mýtné rozšířit i na další rychlostní komunikace.

Mýtné se má vybírat pouze elektronicky. Všechny systémy, které se na území EU využívají, mají být do roku 2012 interoperabilní. Ve stvrzenkách, které přepravci dostanou, bude částka za vytváření externích nákladů jasně oddělená tak, aby tyto náklady mohli přenést na své zákazníky.

Komise odhaduje, že by se výše externích nákladů mohla pohybovat v rozmezí 3-4 eurocenty za kilometr v závislosti na emisní třídě vozidla, lokalitě daného silničního úseku a dopravních špičkách.

Česká republika podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Jakuba Ptačinského o zpoplatňování externalit zatím neuvažuje. „Šli jsme trochu jinou cestou, kdy po dohodě s Česmadem letos zdražujeme plošně o 25 procent, a to samé příští rok, plus uvažujeme o rozšíření mýta na komunikace nižších tříd,“ řekl mluvčí agentuře ČTK.