Sociální témata zřejmě zbrzdí dokončení vnitřního trhu EU

Zdroj: Evropská komise.

Evropská komise včera zveřejnila dvanáct návrhů, jejichž cílem je odstranit překážky fungování jednotného vnitřního trhu EU a zlepšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Komise by ráda měla všechny návrhy schválené do konce roku 2012, a proto z původních 50 návrhů vybrala jen ty nejméně kontroverzní. I tak lze nad některými tématy očekávat ostré střety.

Součástí Aktu o jednotném trhu, který včera zveřejnila Evropská komise, je dvanáct projektů (každý v jiné oblasti), jejichž společným cílem je odstranit zbývající překážky, které brání volnému pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členskými státy EU a podpořit tak konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Balíček představuje směs starých známých návrhů a nových opatření. Najdeme mezi nimi návrh na zavedení profesních průkazů (EurActiv 11.4.2011), vytvoření společného evropského patentu (EurActiv 14.4.2011), nebo zavedení energetické (uhlíkové) daně.

Součástí dokumentu je dále návrh na vytvoření celoevropského systému, který by umožňoval mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, opatření zaměřená na posílení energetické a dopravní infrastruktury, nebo na podporu rozvoje digitálního trhu (Komise v této souvislosti navrhuje zavést vzájemné uznávání elektronických podpisů a dalších nástrojů na ověřování identity).

Komise by ráda všech dvanáct projektů uzavřela do konce roku 2012, kdy uplyne 20 let od původního plánu bývalého předsedy Evropské komise Jacquese Delorse na vytvoření jednotného vnitřního trhu.

Některé novinky

Vedle již známých opatření dokument obsahuje i některé novinky. Patří mezi ně například návrh na zjednodušení přístupu k rizikovému kapitálu, zavedení nového systému standardizace v sektoru služeb nebo zjednodušení procedur spojených s veřejnými zakázkami.

Nejkontroverznější novinkou bude zřejmě návrh na zavedení energetické daně, která by měla odrážet příspěvek konkrétního zdroje energie k emisím oxidu uhličitého. Skepticky se k návrhu staví například Velká Británie. Diplomatický zdroj EurActivu v této souvislosti sdělil, že britská vláda „s největší pravděpodobností“ uhlíkovou daň zablokuje. Komise o návrhu uvažovala už vloni. Nakonec jej ale nepředložila, protože členské státy daly najevo obavy z možných ekonomických důsledků.

Obavy včera vyjádřili i čeští podnikatelé. Poradce prezidenta Hospodářské komory ČR Ivan Voleš ve včerejším tiskovém prohlášení uvedl, že návrh na revizi energetických daní Komora přijímá „opatrně“.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso se ale členských států neobává. „V minulosti jsme předložili už řadu návrhů, které šly proti přístupům uplatňovaným v jednotlivých členských státech,“ uvedl a dodal, že návrh, který by znamenal „přesun daňového zatížení od práce směrem k energiím, se zdá být rozumný a vyvážený“.

Součástí původního návrhu, který Komise předložila ke konzultacím v říjnu loňského roku, bylo i zavedení společného základu pro daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Komise ale nakonec k tomuto tématu předložila v březnu separátní návrh a v Aktu o jednotném trhu harmonizaci daňového základu zmiňuje jen jako vedlejší téma.

Sociální témata jsou výzva

Velká bitva se strhne zřejmě i v Evropském parlamentu. Akt o jednotném trhu, který je dílem komisaře pro vnitřní trh Michela Barniera, totiž oproti původnímu dokumentu obsahuje řadu sociálních prvků.

Komise v materiálu počítá s opatřeními k posílení sociální soudržnosti a hodlá také podpořit rozvoj sociálního podnikání. V obou těchto oblastech by Komise měla předložit řadu legislativních návrhů. Některé, jako například návrh na vytvoření „etických“ investičních fondů, zřejmě příliš kontroverzní nebudou, ale v případě jiných, jakými je úprava pravidel pro vysílání pracovníků do zahraničí (konkrétně v oblasti uplatňování sociálních práv), může Komise pořádně narazit.

Komise proto Evropský parlament již vyzvala, aby na prosazování nových pravidel spolupracoval. Zdroje z Evropského parlamentu ale EurActivu sdělily, že návrh v oblasti sociálních práv s největší pravděpodobností vyvolá velmi živou diskusi, a to jak ve výboru pro vnitřní trh, tak na plénu. Komise bude mít kvůli tomu velký problém odškrtnout si do konce roku 2012 všech dvanáct návrhů, uvedl zdroj.

S výhradami může Komise počítat i ze strany České republiky. Zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) EurActivu sdělil, že pro ČR by bylo přijatelné přijetí doplňujícího předpisu, který by pomohl správné implementaci směrnice, ale do samotného znění směrnice by nezasahoval. „Návrh Komise pokud jde o přezkum výkonu základních sociálních práv v kontextu hospodářských svobod jde podle všeho nad rámec současného konsensu v Radě,“ řekl EurActivu.

Také čeští podnikatelé přijímají možné úpravy v oblasti sociálních práv vysílaných pracovníků s obavami. „Pokud by to vedlo k omezování konkurence tím, že dodavatel by musel svým zaměstnancům platit stejnou mzdu jakou mají vyjednanou zaměstnanci v místě, nemůžeme s tím souhlasit,“ uvedl minulý týden Voleš v rozhovoru pro EurActiv (EurActiv 7.4.2011).

Česku v návrhu chybí směrnice o službách

MPO návrh komisaře Barniera přivítalo. Ve sdělení, které zástupce ministerstva zaslal EurActivu, se dočteme, že řadu opatření, jako například zavedení jednotného patentu, uznávání odborných kvalifikací, mimosoudní řešení soudních sporů nebo rozvoj digitálního vnitřního trhu, Česká republika během konzultací podporovala.

Ministerstvo ale na druhou stranu mezi návrhy postrádá „správnou implementaci směrnice o službách“. Česká republika byla v minulosti jednou z prvních zemí, která směrnici o službách do svého právního řádu implementovala a na nedostatečný pokrok v ostatních členských zemích v této souvislosti často poukazuje.