Sociální sítě musí do hodiny smazat teroristický obsah. Brusel chystá přelomový návrh

© Pixabay

Internet a zejména sociální sítě se v posledních letech staly významným nástrojem teroristů po celém světě. Evropská unie proto chystá novou legislativu, která přináší on-line platformám řadu nových povinností včetně rychlého mazání teroristického obsahu.

Internetové platformy či uzavřená diskusní fóra však neslouží pouze k propagandistickým účelům, teroristé si skrze ně poskytují i vzájemné rady, například k sestrojení výbušnin. Využívají je všechny druhy teroristických skupin – od krajně pravicových přes krajně levicové až po ty islamistické. Aktivní jsou rovněž takzvaní osamělí vlci.

„Teroristé získávají znalosti a tipy k výrobě výbušnin převážně on-line. V roce 2019 se také zvýšilo množství internetového obsahu, který naváděl a vyzýval osamělé vlky ke žhářským útokům,“ píše Europol ve své zprávě.

Europoslanci vystavili EU „bezpečnostní vysvědčení“. Podpořili cíl 2 % HDP na obranu

Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.

Podle odborníků se na podobných fórech i na sociálních sítích čím dál častěji mezi pachateli teroristických činů nabádá k používání chemických, biologických, radiologických či nukleárních materiálů.

Zneužívání sociálních médií k šíření teroristického obsahu se v EU zabývaly už i justiční orgány. Příkladem může být třeba rozhodnutí soudu v italském Turíně. Ten poslal italského občana s marockými kořeny na šest a půl roku za mříže za to, že se podílel na aktivitách teroristické skupiny a veřejně nabádal k terorismu. Pachatel podle soudu na sociálních sítích sdílel videa a dokumenty, kterými vyjadřoval podporu Islámskému státu.

Vedle propagandy či vzájemné komunikace mezi teroristy ale zpráva Europolu varuje i před financováním teroristických skupin, a to například pomocí kryptoměn.

EU se snaží reagovat

Evropská unie se těmito problémy zabývá už několik let. Nyní se v Bruselu rodí přelomová legislativa, která má šíření teroristického obsahu on-line zabránit.

Nová pravidla sociálním sítím a jiným on-line platformám mají mimo jiné nařídit, aby teroristický obsah smazaly do jedné hodiny od jeho nahlášení ze strany úřadů nebo uživatelů. V opačném případě budou platformám hrozit sankce.

2020: Příprava na digitální budoucnost

Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.

Iniciativu do značné míry podporují i čeští europoslanci. Zároveň ale upozorňují na slabá místa nového nařízení. „Domnívám se, že v případě protiprávního obsahu je princip ‚notice and action‘ (‚nahlaš a konej‘) menší zlo, v opačném případě by sociální sítě mohly sahat k tomu, aby takto příspěvky vyhledávaly a vyhodnocovaly různé automatismy neschopné posoudit povahu a kontext obsahu,“ upozornil europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR).

Zároveň ale dodává, že každý uživatel by měl mít možnost přezkumu takového rozhodnutí, aby nedocházelo k nepřípustné cenzuře nezávadného obsahu.

„V ideálním případě by o smazání takového obsahu měly rozhodovat soudy, protože je však v tomto případě třeba jednat neodkladně, je nezbytné, aby existovala alespoň možnost odvolání a přezkumu, a to jak ze strany platforem, tak uživatelů,“ upozornil Vondra.

Nebezpečí cenzury existuje

S tím souhlasí i místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti, Zelení/EFA). „V současnosti platí, že provozovatelé platforem jsou odpovědní za obsah nahraný jejich uživateli, pouze pokud jsou si vědomi nelegálního obsahu, který neodstraní. Tento princip by měl být zachován,“ je přesvědčen. Poukazuje také na šibeniční hodinovou lhůtu, která může činit problémy menším platformám.

Marcel Kolaja: Sociální sítě je třeba decentralizovat, příklady existují už nyní

S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.

Oba politici však druhým dechem upozorňují na nebezpečí omezování svobody slova na internetu. Nařízení podle jejich názoru neposkytuje dostatečné záruky proti zneužití k politickému boji.

„O tom, co je nelegální, by měly rozhodovat nezávislé soudy. Nařízení bohužel dovoluje vydání příkazu (ke smazání teroristického obsahu, pozn. red.) například i ministerstvu. To je velmi nebezpečné, protože tak může docházet ke zneužití příkazů k odstranění obsahu k umlčení kritiky vlády,“ upozornil pirátský europoslanec.

Jako příklad Kolaja uvedl maďarského premiéra Viktora Orbána. „Nařízení umožní například maďarské vládě mazat v celé Evropě kritiku vládních kroků, když ji prohlásí za terorismus,“ zdůraznil.

Tyto obavy sdílí i europoslanec Vondra, který upozorňuje na možné nebezpečí pro katalánské separatisty. „Není příliš těžké si představit, že například španělská vláda může některé aktivity katalánských separatistů hodnotit jako terorismus,“ uvedl.

Zároveň ale připomněl, že nařízení umožňuje, aby se dotčený uživatel proti příkazu ke smazání obsahu odvolal. Kdo by o takovém odvolání rozhodoval, ale není jasné.

„Svoboda projevu je jednou z největších hodnot demokratické společnosti a jako taková musí být chráněna. Každé opatření, které by se jí mohlo dotknout, je tak třeba důkladně prozkoumat a zvážit,“ upozornil Vondra.

Podobný útok jako na Kapitol může potkat i Evropu, varuje Jourová

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla nedávným útokem na Kapitol ve Washingtonu šokována. Rakouskému deníku Der Standard řekla, že něco podobného se může stát i v Evropě.

O finální podobě nařízení bude Evropský parlament hlasovat v nejbližších týdnech. Před nedávnem však s novými pravidly vyslovil souhlas parlamentní výbor pro občanské svobody (LIBE). Jeho názor může být v tomto ohledu klíčový i pro další evropské zákonodárce.

Článek vznikl v rámci projektu Evropa v souvislostech, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropského parlamentu.