Schvalování technických norem EU se má zrychlit

Antonio Tajani, zdroj: Evropská komise.

Způsob, jakým v Evropské unii vznikají technické normy pro evropský průmysl, se má zrychlit, zjednodušit a má vycházet z potřeb firem a spotřebitelů. Rychlejší vznik dobrovolných evropských standardů má podle představ Evropské komise pomoci evropskému průmyslu v mezinárodní soutěži.

Zrychlení a zefektivnění způsobu přijímání evropských technických norem si od svého nejnovějšího návrhu slibuje Evropská komise. Dosavadní systém, kdy příprava evropských norem mnohdy trvala tak dlouho, že se mezitím stačil technologický vývoj posunout natolik, že nové standardy byly už od počátku zastaralé, se má stát minulostí.

Komise chce podle včera zveřejněných materiálů, které připravila v kontextu strategie Evropa 2020, jejích iniciativ a Aktu o jednotném trhu, každý rok vypracovat seznam, ve kterém určí, jaké normy považuje za prioritní. Od evropských normalizačních orgánů pak bude požadovat, aby tyto standardy vznikly co nejrychleji. Financování těchto úřadů chce proto podmínit některými kritérii, konkrétně například jejich rychlostí při přípravě nových norem.

Vytvářením technických norem se dnes v Evropské unii zabývá Evropský výbor pro normalizaci (CEN) a specializované orgány, které jsou zodpovědné za vytváření standardů v oblasti elektroniky (výbor CENELEC) a telekomunikací (institut ETSI).

Na rozdíl od nařízení a regulací nemusejí průmyslové podniky normy nutně respektovat, ovšem vzhledem k tomu, že podnět k vytvoření nějaké normy zpravidla vychází z potřeb daného odvětví a předpokládá širokou shodu napříč odvětvím, firma, která se rozhodne k normě nepřipojit riskuje, že se ocitne na okraji.

Konkrétním příkladem úspěšné evropské normy je standard GSM pro mobilní operátory. Nyní se očekává vznik jednotných nabíječek na mobilní telefony a společné normy požaduje také odvětví elektromobilů nebo tzv. chytrých sítí v elektroenergetice (smart grids).

Evropská komise chtěla původně návrh, pod nímž je podepsaný komisař pro průmysl Antonio Tajani zveřejnit již v loňském roce. EurActivu to sdělil poslanec Evropského parlamentu Edvard Kožušník (ODS, ECR), který společně s britským konzervativcem a předsedou parlamentního výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Malcolmem Harbourem (ECR) připravili zprávu, v níž se Komisi od některých původních návrhů pokusili odradit.

Kožušník EurActivu vysvětlil, že původně chtěla Evropská komise vytvořit jeden celoevropský normalizační úřad, ale v reakci na postoj Evropského parlamentu (a zmíněnou zprávu) od tohoto postoje upustila. 

Český europoslanec je s výslednou podobou návrhu Komise spokojený. „Svobodný a jednotný trh bez bariér, to je opravdová podstata Evropy. Systém, který jsme s komisí připravili, výrazně pomůže odstranit přetrvávající bariéry na tomto trhu,“ uvedl v tiskovém prohlášení. EurActivu řekl, že za hlavní vítězství považuje to, že Komise přestala prosazovat vznik celoevropského úřadu.

Podle poslance je v současné době v souvislosti s normalizací na stole ještě jedno sporné téma. „Levicové skupiny“ totiž požadují, aby se na vytváření norem mohli více podílet také sdružení hájící zájmy spotřebitelů. Ti by podle představ socialistů měli mít při jednání v technických komisích normalizačních orgánů hlasovací právo. To ale konzervativci odmítají. Obhájci spotřebitelů jsou prý často skupiny podporované z evropských a národních veřejných zdrojů, u nichž není jasné, z jakého titulu „práva spotřebitelů“ vlastně hájí.

Jak EurActiv informoval již počátkem týdne, včerejší návrh Komise zasahuje také do oblasti služeb (EurActiv 31.5.2011).