Schůdný kompromis nad evropskými patenty je možná na světě

Pokud by se ministři členských zemí EU na své zítřejší mimořádné schůzce shodli na návrhu kompromisu nad evropskými patenty, jednalo by se o zásadní průlom. Do textu, který připravilo Belgické předsednictví, měl EurActiv možnost nahlédnout.

Nový návrh kompromisu dostali diplomaté z členských zemí EU na stůl ve středu 3. listopadu. Oproti předchozím návrhům, které Belgie jako předsedající země Rady předložila státům v průběhu října, obsahuje nový text několik zásadních změn.

Návrh se stal dokonce důvodem ke svolání mimořádné schůzky ministrů zasedajících v Radě pro konkurenceschopnost na zítřek, středu 10. listopadu. Ministři se v tomto složení sešli během belgického předsednictví již na jedné formální a na jedné neformální schůzce. Další formální jednání jsou pak naplánovaná na konec listopadu a na prosinec.

Současná předsedající země si dojednání kompromisu k vytvoření jednotného patentního systému stanovila jako jednu ze svých priorit. O vůli Belgičanů dotáhnout celou agendu do konce svědčí už několik (prozatím neúspěšných) kompromisních návrhů a také skutečnost, že zatímco běžně se Rada pro konkurenceschopnost schází během předsednictví pouze dvakrát, Belgické předsednictví jich na toto pololetí naplánovalo rovnou pět.

Pokud by zítra ke shodě nedošlo, ministři se patenty budou znovu zabývat 26. listopadu a případně ještě 10. prosince.

Tři oficiální jazyky

Evropská unie začala na zavedení jednotného evropského patentního systému pracovat již v roce 2003. Celý proces ale postupuje velmi pomalu a provázejí jej lingvistické, technické a právní spory.

Náklady související s podáváním patentových přihlášek a následnou patentovou ochranou jsou v Evropě výrazně vyšší než třeba ve Spojených státech nebo Japonsku. Podnikatelská sdružení si navíc neustále stěžují na rozhodnutí národních soudů, která vycházejí z odlišného národního prostředí a nejsou tím pádem konzistentní.

Se zatím posledním návrhem, který měl překonat zdlouhavé lingvistické spory, přišla Evropská komise letos v červenci. Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier, který má tuto agendu na starosti, tehdy navrhl, aby se za oficiální jazyky patentu EU považovaly pouze angličtina, francouzština a němčina. Zároveň by se za platné považovaly překlady patentových žádostí registrované v jiných jazycích zemí EU. Tento návrh se ale nelíbil Španělsku a Itálii.

Přechodné období bez konečného termínu

Pravděpodobně nejdůležitější posun v čerstvém belgickém materiálu představuje absence jasného termínu ukončení přechodného období, po jehož uplynutí by se mělo přejít do „permanentního režimu“, ve kterém budou za jediné plnoprávné oficiální jazyky patentu EU považovány angličtina, francouzština a němčina.

Během přechodného období mají být překlady patentů k dispozici pouze v angličtině a ne ve zbývajících dvou jazycích. Snížily by se tím náklady a usnadnilo by to život i firmám z jiných členských zemí EU.

„Vzhledem k tomu, že pro účely patentů EU nejsou zatím zajištěny kvalitní automatické překladače do angličtiny, musí překlad do tohoto jazyka zajistit sám žadatel,“ stojí v návrhu Belgického předsednictví.

Nejasné datum ukončení přechodného období, které se tak podle odhadu některých diplomatických zdrojů může protáhnout až na 15 let, má zjevný cíl – zlomit odpor zemí, které s omezením počtu oficiálních jazyků na tři mají největší problém. To se, jak již bylo řečeno, týká hlavně Španělska a Itálie a do jisté míry také Polska a Portugalska.

Kompromisní dokument se navíc zabývá i tzv. „revizní doložkou“, která má zajistit, že na konci přechodného období dojde k vyhodnocení situace. Tímto opatřením by došlo k posílení vyjednávací síly zemí, kterým se varianta s třemi oficiálními jazyky nelíbí.

Oslovené diplomatické zdroje se shodly na tom, že Polsko a Itálie revizní doložku podporují, Španělsko se prý ale stále tváří neústupně. Zástupce Evropské komise EurActivu sdělil, že se „revizní doložka může stát součástí konečného kompromisu“.

Vyšší právní ochrana v případě sporů

Pokud se tento návrh stane součástí konečné dohody, Francie s Německem dočasně přijdou o privilegium v podobě překladů do své mateřštiny.

Jiné a možná důležitější privilegium by jim ale zůstalo zachováno. Francouzština a němčina by zůstaly právně závaznými jazyky evropského patentu. Jinými slovy, patentová přihláška v němčině či francouzštině by i po dobu přechodného období byla právně závazná, zatímco přihláška v italštině, portugalštině nebo češtině nikoliv.

To by mělo důležité právní a finanční dopady, zejména na malé a střední podniky (MSP), které působí v jiných zemích než v těch, kde se mluví zmíněnými třemi oficiálními jazyky. Ne vlastním zaviněním by totiž z ničeho nic mohly začít porušovat patentní legislativu a nést právní odpovědností za případné škody.

V textu kompromisu se proto píše, že v případě sporů by „údajný narušitel mohl před tím, než mu byl poskytnut překlad do jeho vlastního jazyka, jednat v dobré víře a nemusel mít důvod vědět o tom, že porušuje patentní (právo)“.

Zvláštního zacházení před soudem by se také měly dočkat malé a středně velké podniky, neboť na rozdíl od velkých nadnárodních společností nedisponují velkými finančními prostředky.

Británie chce cvičit automatické překladače

O drobný ústupek v návrhu kompromisu požádala také Velká Británie. Během přechodného období, po kterou se budou patentové žádosti předkládat v angličtině, by podle Britů měla být na náklady evropského patentního systému přihláška přeložená také do některého z evropských jazyků. Volbu jazyka by Britové nechali na předkladateli žádosti. „Překlad by měl sloužit pouze k informačním účelům,“ píše se tedy nyní v textu belgického návrhu.

A důvod? Toto dočasné opatření je považováno za „extrémně důležité z pohledu zlepšování kvality automatického překladu“. S pomocí textu v jiném národním jazyce bude možné „automatické překladače vycvičit“, dočteme se v dokumentu.