Leif Fagernäs, generální ředitel Konfederace finského průmyslu EK, hovoří o důvodech, které stojí za silnou ekonomikou Finska, politikou výzkumu a vývoje a flexibilního zabezpečení.
Finsko se v posledních letech nachází v nejvyšší třídě v konkurenceschopnosti a inovací v EU. Jaké jsou zbývající výzvy pro Finsko – pokud jsou nějaké?
Výzvy obsahují dvě důležité oblasti rozvoje podnikání a konkurenceschopnosti. Za prvé, musíme zlepšit náš výkon a kvalitu ve světové třídě znalostí a schopností – jak ve výzkumu, tak ve vzdělání. Za druhé, musíme posílit ochrnau životního prostředí, kulturu a pobídky na podporu podnikání a růstu.
Domníváte se, že tyto výzvy finské předsednictví ve svých prioritách reflektuje?
Ano. Velmi sdílíme všechny výzvy, kterým Evropa čelí v oblasti světové úrovně znalostí. Zejména od té doby, co asijské země rozvíjejí své inovační prostředí v oblasti vzdělání a vědy, musíme se zaměřit na oblasti, ve kterých máme globálně vedoucí postavení.
Jakou roli hraje zahrnutí sociálních partnerů do tvorby politik ve finském úspěchu?
Hlavní výzvou pro každého je rychlá a dalekosáhlá změna v globální ekonomice. Spolupráce mezi sociálními partnery ve Finsku je intenzivnější než v jiných zemích. To vede k lepšímu pochopení důsledků globalizace – stejně tak závazek všech partnerů k obnovení existujících struktur. Kompromisy obvykle neuspokojují vlastní ambice partnerů, ale skutečností je, že vztahy mezi sociálními partnery hrají roli ve vyrovnání se s globální konkurencí.
Jako jedna z mála zemí EU Finsko dokázalo splnit cíl Lisabonské strategie, aby více než dvě třetiny výzkumu a vývoje bylo řízeno soukromým sektorem. Co je důvodem této situace?
Názor finského průmyslu je, že úspěch ve světě vyžaduje konkurenceschopnost založenou na vědě. Toto je velmi pravdivé u našeho telekomunikačního klastru, který dosáhl vedoucího postavení ve světě.
Jsou tam ještě další podniky, které mají vedoucí pozici v malých oblastech. A zvolily si stejnou strategii – způsob myšlení a hodnot, které se ukázaly, že jsou základem úspěchu. Investice do výzkumu a vývoje nejsou všechno. Společnosti si musí stanovit priority svých aktivit a zaměřit se na potřeby zákazníků, soutěživost a silnou pozici na trhu, značky, výkonnost a produktivitu – stejně jako na výzkum a vývoj světové úrovně.
„Flexibilní zabezpečení“ je nový pojem. Může zachránit konkurenceschopnost EU? Jaké jsou překážky vývozu skandinávského konceptu do zbývajících částí EU?
Je důležité najít rovnováhu mezi flexibilitou a zabezpečením. Flexibilita pracovního trhu je nezbytností v úsilí zlepšit konkurenceschopnost, ale také vyžaduje, aby dostatečná pozornost byla věnována bezpečnosti. V poslední době jsme učinili pozitivní rozhodnutí založených na tomto konceptu. Kultura je v evropských státech různá a mnoho zemí, jak se zdá podle diskusí a vztahů mezi zainteresovanými skupinami, není ještě pro toto zralá.