Řízek z českého vepře? Ministři EU kývli na povinné označování původu masa

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: The Pug Father.

Ministři zemědělství EU včera podpořili návrh, který by znamenal povinné označování vepřového, skopového a drůbežího masa a masných výrobků. Postupem času by vizitku o zemi původu mohlo nést i mléko a mléčné výrobky.

Označování původu je v současné době v Unii povinné u hovězího masa, medu, olivového oleje a čerstvého ovoce a zeleniny. Pokud dojde i ke schválení návrhu, jemuž včera dali v prvním čtení zelenou ministři zemědělství EU, mohla by se povinnost označovat původ potravin týkat i dalších druhů masa a v budoucnu případně i mléka a mléčných výrobků.

Návrh Evropské komise vloni v červnu podpořili i poslanci Evropského parlamentu. Podle jejich stanoviska by označení země původu mělo nést nejen zpracované maso, ale i potraviny, do nichž se maso přidává.

Tento přístup odsouhlasili včera i ministři zemědělství EU. Nadšení europoslanců pro označování mléka, mléčných výrobků a potravin, v nichž je maso jednou z přísad, ale poněkud přibrzdili. Podle ministrů má Komise nejprve zpracovat studii možných dopadů. Studie by měla navíc pokrývat i nezpracované potraviny, jednosložkové výrobky nebo výrobky, u nichž daná složka tvoří více než 50 % hotového balení.

Návrh včera podpořila i Česká republika. Ministr zemědělství Ivan Fuksa v souvislosti s dioxinovým skandálem ostatně nedávno sám vyzýval k zavedení „rodných listů“ pro vejce, vepřové a drůbeží maso. Evropská legislativa by podle něj měla zákazníkům poskytovat informace o původu surovin určených pro výrobu potravin.

Evropští potravináři s označováním původu nesouhlasí

S návrhem na zavedení povinného označování země původu ale nesouhlasí evropská potravinářská lobby – Konfederace zemědělsko-potravinářského průmyslu (CIAA).

Podle asociace sdružující výrobce potravin a nápojů jsou stávající pravidla, podle nichž se výrobky musí označovat pouze v případě, že hrozí oklamání spotřebitele, dostačující.

CIAA upozorňuje, že rozšíření povinnosti uvádět označení země původu u všech druhů masa, bude „neproveditelné“ a vysvětluje, že v řadě případů se „původ nebo místo původu mohou často měnit v závislosti na ceně, dostupnosti surovin nebo místě výroby“.

Velké potravinářské firmy podle organizace v průběhu výroby mění dodavatele v závislosti na dostupnosti surovin a v závislosti na cenách. Pokud by opatření vstoupilo v platnost, museli by potravináři označení svých výrobků neustále měnit. To by podle CIAA bylo ale velmi nepraktické a nákladné.

Pokud by se ale EU přesto dohodla, že touto cestou chce jít, vyzývá jí potravinářská asociace alespoň k provedení studie dopadů, jejíž součástí by byly i konzultace s hráči působícími v odvětví. Studie by podle nich měla vyhodnotit nutnost, dostupnost a praktické dopady navrhovaných změn.

Poslanci Evropského parlamentu v minulosti navrhli, aby v případě, kdy bude označování původu potravin nepraktické, potravináři na obalech alespoň uvedli, že původ výrobku je „nespecifikován“. Mluvčí CIAA však namítá, že podobné prohlášení nemá pro spotřebitele žádnou informační hodnotu a sdělení by je mohlo spíše vylekat.

Návrh k označování potravin se po včerejším hlasování v Radě ministrů nyní vrací k druhému čtení Evropskému parlamentu. Poslanci by o něm měli hlasovat 5. července 2011.