Sněmovna: Regulaci styku lékařů s farmaceutickými firmami je nutné upravit

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: renjith krishnan

Prvním čtením ve Sněmovně prošla novela zákona o regulaci reklamy, která má mimo jiné upravovat kontakt lékařů s reprezentanty farmaceutických společností. Zákon bude potřeba přepracovat, říká předseda výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný. Je nutné tuto oblast regulovat? Narušují reprezentanti firem chod ordinací a uplácejí lékaře? EurActiv zjišťoval názory zákonodárců.

V Poslanecké sněmovně dnes (25. října) prvním čtením prošla novela zákona o regulaci reklamy, kterou v létě připravilo ministerstvo zdravotnictví. Nejdiskutovanějším bodem legislativy se stala úprava reklamy na humánní léčivé přípravky, a to konkrétně reklama zaměřená na zdravotnické odborníky.  

Novela by totiž měla zakázat návštěvy obchodních zástupců farmaceutických firem v ordinační době lékařů. Podle názoru ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) by měla tato legislativní úprava zkrátit čekací dobu v ordinacích a zamezit zbytečnému předepisování léků. Podle propočtů ministerstva totiž lékaři věnují jednání se zástupci farmaceutických firem až čtvrtinu své pracovní doby.

Zaznívá také názor, že opatření pomůže v boji proti korupci lékařů, kteří mohou být obchodními zástupci firem ovlivňováni k předepisování „jejich“ léků.

Navrhovaný zákon vzbudil kritiku ze strany farmaceutických společností i některých lékařů. Argumentují například, že jde o přílišnou regulaci s malým reálným dopadem. Firmy také upozornily na to, že se může jednat o diskriminaci, protože styk lékařů se zástupci jiných než farmaceutických společností zákon neupravuje. Navrhované znění novely je prý také povrchní, protože například nepostihuje rozdíl mezi ordinací soukromého lékaře a větším zdravotnickým zařízením (více informací o postoji farmaceutických firem naleznete v dnešním rozhovoru).

Nyní by měl novelu v blízké době projednávat sněmovní výbor pro zdravotnictví. Podle informací EurActivu legislativa pravděpodobně projde změnami. Řada poslanců má totiž k její současné podobě také výhrady. „Jedinou možností bude zákon upravit,“ řekl redakci předseda výboru a sněmovní zpravodaj k zákonu Boris Šťastný (ODS) ještě v době, kdy zákon čekal na první čtení ve Sněmovně.

Boj proti korupci?

Podle jeho názoru by stát neměl takovým způsobem zasahovat do podnikání soukromých firem. Tím, že zakáže návštěvy farmaceutických zástupců v ordinačních hodinách, nezabrání ministerstvo korupci, dodal Šťastný, který má sám lékařské vzdělání.

Podle dalšího člena výboru Jiřího Koskuby (ČSSD) někdy skutečně dochází k tomu, že se někteří lékaři nechávají farmaceutickými firmami uplácet. „Žijeme však v době, kdy se v politice uplácí miliony. V případě lékařů jde o drobné dárky nebo účast na konferencích. Pokud se pan ministr domnívá, že tím vymýtí korupci, mýlí se,“ uvedl poslanec, který také působí jako primář II. interního oddělení Nemocnice Na Bulovce. Regulace je podle něj příliš tvrdá a „necitlivě zasahuje do citlivého problému“.

Jak EurActivu sdělil poslanec TOP 09 Rom Kostřica, korupce by se měla ve zdravotnictví skutečně vymýtit, současná podoba novely zákona je ale podle něj „bezzubá“. Sám má přitom zkušenost jako přednosta ORL kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Pozornost by se podle něj měla upírat i na lékárny. Ty mohou být zástupci firem také ovlivněny a na základě dohody s danou firmou například zaměňovat léky se stejným účinkem. Tím se korupce vlastně jen přesouvá na jiného člověka než na lékaře, dodal Kostřica.  

S tím, že je s korupcí ve zdravotnictví potřeba bojovat, souhlasí i další poslanec TOP 09 Aleš Roztočil, který působí jako primář gynekologicko-porodnického oddělení jihlavské nemocnice. V českém zdravotnictví podle jeho názoru existuje velký korupční potenciál. „Styk firem s lékaři bychom proto měli regulovat,“ řekl redakci.

Pacienti mají přednost

Legislativní úprava se však zaměřuje také na to, aby kontakt zástupců farmaceutických firem s lékaři nezatěžoval chod ordinací a obchodní reprezentanti nedostávali přednost před čekajícími pacienty. Podle odpůrců znění novely je ale regulace v tomto případě zbytečná.

Dodržování pravidel prý nebude možné kontrolovat, jak ukazuje třeba příklad ze Slovenska, kde již podobný zákon platí. Zákonodárci s lékařskou prací navíc dodávají, že doktoři jsou dostatečně způsobilí k tomu, aby o setkávání se zástupci farmaceutických firem rozhodovali sami podle vlastní zodpovědnosti.

„Myslím si, že opatření je poněkud naivní a vychází z nereálné představy o možnostech regulace chování lidí prostřednictvím zákona. Slabinou bude obtížná kontrolovatelnost takového jednání a snadnost jeho obcházení. Raději žádné, než neúčinné ustanovení,“ domnívá se dnes už bývalý senátor ODS Pavel Čáslava z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku.

„Zakázat styk lékaře s reprezentantem firmy samozřejmě nelze, protože zástupce může do ordinace přijít jako pacient s nějakým problémem. Nikdo už pak nezkontroluje, co s lékařem ve skutečnosti řeší,“ uvedl příklad senátor Jan Žaloudík (bezpartijní za ČSSD), který je profesorem v oboru chirurgie. Připomněl také, že se v zákoně nehovoří o nabízení potravinových doplňků nebo zdravotnických potřeb.

Jak již bylo zmíněno, o kontaktu se zástupci firem by měli podle některých zákonodárců rozhodovat sami lékaři. „V době mé lékařské praxe byla invaze zástupců farmaceutických firem do ordinačních hodin i do vizit nemocničních lékařů zcela běžnou praxí. Většina lékařů je běžně přijímala. Tato praxe v menším rozsahu přetrvává stále. Je na zodpovědnosti lékaře a jeho úctě k nemocným vymezit návštěvu mimo ordinační hodiny,“ sdělil EurActivu senátor Pavel Lebeda (bezpartijní za ČSSD), který mimo jiné působil jako primář nemocnic v Sušici a Kolíně.

Poslanec TOP 09 Martin Gregora, který pracuje jako zástupce primáře dětského oddělení Nemocnice Strakonice, je přesvědčen, že lékaři se s reprezentanty firem na svých schůzkách domlouvají tak, aby to nenarušilo jejich ordinační hodiny. „Farmaceutičtí zástupci často volají předem a domlouvají si schůzky s lékařem podle jeho pracovního vytížení. Doba, kdy přicházeli bez ohlášení a díky dárkům byli do ordinace přednostně vpuštěni, je dávno minulostí. Nyní si obvykle vysedí důlek v čekárně, než na ně dojde řada,“ řekl.

Například senátorka a členka výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Miluše Horská (bezpartijní) si však myslí, že farmaceutické firmy vstupují do života lékařů neadekvátně. Pacienti by přitom měli mít před „obchodem“ vždy přednost. „Protože se lékaři ani netají tím, že se farmaceutické firmy předhánějí v nabídce ‚výhod‘ pro většího odběratele jejich výrobku, pacient se ztrácí ze zorného úhlu lékařů – jistě ne všech, ale znám takové,“ uvedla.

Relevantní informace?

Někteří zákonodárci se navíc domnívají, že reprezentanti firem nejsou pro lékaře tím nejrelevantnějším zdrojem informací. Poukazují na to, že nemohou podávat nezávislé informace, protože jejich hlavním cílem je prodat výrobky své společnosti. Jako alternativními způsoby komunikace mezi lékaři a firmami zmiňují odborné semináře nebo komunikaci prostřednictvím veřejného zdroje, jakým je například internet.

„Ke komunikaci farmaceutických firem s praktickými lékaři by mělo docházet v co nejmenší míře, neboť úkolem takového lékaře je předepsat účinnou látku, nikoliv konkrétní značku léku. Partnerem pro farmaceutické firmy mají být zejména zdravotní pojišťovny,“ říká senátorka Božena Sekaninová (ČSSD) z výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, která pracovala jako zdravotní sestra.

Další členka výboru, senátorka Daniela Filipiová (ODS), si naopak myslí, že reprezentanti firem relevantním zdrojem informací jsou. „Uvědomme si, že léky procházejí dlouhým procesem schvalování, například klinickými testy. To, co je uvedeno v informacích u léků, je prověřeno. Kdo jiný, než zástupci farmaceutických firem, by o tom měl informovat,“ řekla EurActivu.

Stanoviska

„Někteří lékaři skutečně upřednostňují zástupce farmaceutických firem před pacienty. Jindy je zástupce firmy tak neodbytný a v čekárně na zdravotní sestru tak nepříjemný, že ta ho na konec dovnitř vpustí,“ domnívá se poslankyně Patricie Kotalíková (TOP 09), která pracuje jako primářka dětského oddělení kadaňské nemocnice.

„Jsem přesvědčen, že tomu tak v naprosté většině případů rozhodně není, a že pracovní schůzky, s výjimkou jednání statutárních zástupců nemocnic, zdravotních středisek a dalších zdravotnických zařízení, probíhají mimo ordinace, a tedy v jiné než ‚pracovní‘ době. Určitě však existují i takoví lékaři, kteří se nevěnují pacientům zcela řádně tak, jak kdysi přísahali. Ale takové nepoctivce najdeme v každém oboru lidské činnosti,“ řekl k tomuto tématu poslanec z výboru pro zdravotnictví Tomáš Úlehla (ODS).

„Co se týče relevance informací, které předávají farmaceutičtí reprezentanti lékařům, je odpověď nasnadě. Vzhledem k jejich přímé hmotné zainteresovanosti na množství prodaných farmaceutik byly, jsou a vždy budou jejich informace pouze pozitivní. O objektivitě a relevanci tudíž nemůže být řeč,“ uvedl jeho stranický kolega a také člen výboru Igor Svoják.

„Farmaceutičtí reprezentanti jsou relevantním informačním zdrojem pro lékaře, samozřejmě v obecné rovině. Klíčový je dostatek času na jednání a samozřejmě schopnosti a znalosti reprezentanta,“ řekla naopak poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která pracuje jako dětská lékařka v nemocnici v Prostějově.

„Co se týče mého názoru na návštěvy zástupců firem v ordinacích lékařů, nemají tam co pohledávat, pokud nejsou pacientem. Ať tedy neobtěžují lékaře při jejich práci. Pokud mají lékaři i zástupci zájem se potkávat, ať tak činí mimo ordinační dobu a zdravotnické zařízení,“ sdělil EurActivu senátor Zdeněk Schwarz (bezpartijní za ODS), který je ředitelem Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.

„Nevidím nic špatného na tom, pokud lékař přijme obchodního zástupce, pokud má v danou chvíli prázdnou čekárnu. Můžeme zakázat návštěvy v ordinačních hodinách, ale jak to tak bývá u většiny represí, vždy se najdou možnosti, jak zákaz obejít. Tudíž zákon v tomto ohledu pokládám za zbytečný,“ řekl poslanec Jiří Rusnok (nezařazený, zvolen za VV), který zasedá ve výboru pro zdravotnictví.