Recesi má pomoci odvrátit Evropská investiční banka

Evropská investiční banka (EIB) by měla poskytovat úvěry malým a středním podnikům. O víkendu se na tom shodli ministři financí EU. Podnikatelé by se tak mohli dostat snáze k financím v době, kdy hrozí, že přísné úvěrové podmínky na trhu uvrhnou evropskou ekonomiku do recese. Vzrůst by měla také koordinační role EIB při financování velkých energetických projektů.

EIB je investičním orgánem evropských institucí a jejím úkolem je financovat projekty v oblasti infrastruktury. Zdrojem financování jsou převážně prostředky, které do EIB vložily členské státy a ty jsou také zároveň akcionáři banky. EIB dosud poskytovala malým a středním podnikům finanční podporu pouze v omezené míře.

Úvěrová kapacita Evropské investiční banky (EIB) by se podle ministrů financí měla zvýšit o 30 miliard eur. Nové úvěry by do roku 2011 měly posloužit zejména k financování malých a středních podniků. Zástupci členských států se na tom shodli na na neformálním sobotním setkání v Nice. Nárůst finančních prostředků o 30 miliard eur představuje zhruba dvojnásobek toho, co banka v současné době malým a středním podnikům poskytuje.

Tento krok je jedním z opatření, které ministři financí schválili ve snaze ukázat, že Evropa tváří v tvář mezinárodní finanční krizi nezaujala jenom vyčkávací pozici. Francouzská ministryně financí Christine Lagarde, jejíž země předsedá EU, to po skončení jednání sdělila novinářům.

Role Evropské investiční banky se stala hlavním tématem dvoudenního ministerského setkání. Na návrh italského ministra financí Giulia Tremontiho Rada bance uložila vytvořit pracovní skupinu, jejímž úkolem má být nalezení způsobů jak lépe koordinovat evropské investice do infrastruktury, především v oblasti energetiky. Práce na otázkách souvisejících s energetikou by mohly pokročit kupředu velmi rychle, říká prezident EIB Philippe Maystadt.

Pracovní skupinu mají tvořit investoři z řad veřejných finančních institucí, jako je například francouzská Caisse des Depot nebo Maďarská rozvojová banka. Zapojení těchto institucí vyvolalo spekulace, že cílem je vytvořit jakýsi evropský suverénní fond podobný těm, jaké existují v Rusku nebo Číně a stále častěji slouží k přebírání kontroly nad strategickými aktivy v zahraničí.

Prezident EIB Philippe Maystadt ale tuto možnost popírá. „Stávající statut nám účast v podnicích zakazuje,“ říká. Je to ale také otázka financí. „Suverénní fondy disponují obrovskými objemy vlastních zdrojů a ty EIB nemá,“ řekl Maystadt novinářům na konci jednání.

Pokud vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, EIB bude moci investovat do společností, což jí poskytne finanční prostředky k pokrytí jejích úvěrových výdajů. K tomu, aby se z banky stal skutečný suverénní fond by ale bylo zapotřebí provést ještě další změny.

Pracovní skupina byla ovšem prezentována jako krok tímto směrem a členské státy její vytvoření jednomyslně podpořily. Christine Lagarde a evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunie vznik skupiny rovněž přivítali.

Ministři se zabývali také hledáním společného stanoviska k problematice dohledu nad finančními skupinami. Francouzské předsednictví rozeslalo všem účastníkům dokument v němž volá po větší míře koordinace mezi národními dozorčími orgány při dohledu nad bankami a pojišťovnami, které působí ve více členských zemích. Řada členských zemí (jde převážně o nové členské země) je ale k těmto opatřením skeptická, neboť se obává ztráty pravomocí svých národních dozorčích orgánů. Podle úředníků, kteří se ministerského setkání zúčastnili, byla ale diskuse vedena spíše ve „smířlivém duchu“.