Půjde EU v italských stopách a zakáže igelitky?

Zdroj: CreativeCommons.org; autor: velkr0.

Ministři životního prostředí na svém včerejším (14. března) zasedání v Bruselu diskutovali možnost celoevropského zákazu produkce a používání igelitových tašek. Distribuce plastových tašek na jedno použití totiž v EU vzrostla, a to i přesto, že je jejich výroba energeticky náročná a samovolný rozklad trvá velmi dlouho.

Zruší Evropská unie po vzoru Itálie igelitové tašky? To byla otázka, kterou se včera na svém bruselském jednání zabývali ministři životního prostředí evropské sedmadvacítky.  

Téma nastolila rakouská delegace, která vyzvala Evropskou komisi, aby si nechala vypracovat analýzu dopadů případného plošného zákazu.  

Výroba a používání plastových igelitových tašek totiž poslední dobrou vzrostla, a to i navzdory různým kampaním a národním opatřením na jejich omezení. 

Odhaduje se, že ročně se v EU do oběhu dostane 800 tisíc tun těchto výrobků. Jelikož jsou vyrobeny z plastů, jejich samovolný rozklad v přírodě probíhá velmi dlouho – dokonce až 30 let.  

Igelitové tašky se zatím nesmí ze zemí EU používat pouze v Itálii, kde se s nimi zákazníci obchodů a supermarketů rozloučili na začátku letošního roku (EurActiv 4.1.2011). Namísto nich budou nosit nákup v taškách, které jsou vyrobeny z jiných materiálů, například z ekologicky rozložitelného plastu, látky či papíru.

V Irsku jsou zase plastové tašky zatíženy daní. 

Bio vs. papír

V České republice se v minulosti obchodníci pokusili o zrušení volné distribuce igelitových tašek na jedno použití tím, že je zpoplatnili. Zákazníci si ale odmítli zvyknout a některé ze supermarketů se k bezplatnému rozdávaní igelitek k nákupu opět vrátili.

Jinde v obchodech nabízejí ekologické tašky, které si v případě zájmu může zákazník zakoupit. Jejich výhodou je to, že jsou vyrobeny z odolnějších materiálů a z tohoto důvodu mohou sloužit k opakovanému užívání. 

„Mám malý obchod a tašky zdarma nerozdáváme. Objevila jsem ale biotašky, u nichž doufám, že mají lepší vlastnosti než klasické igelitky – například se lépe rozkládají. Prodáváme je za stejnou cenu, jako kdybychom prodávali igelitky, a to i přesto, že je jejich nákupní cena o něco vyšší,“ svěřila se EurActivu Lenka Hošková, která v Kostelci nad Černými lesy provozuje obchod s ovocem a zeleninou. 

„Osobně by se mi nejvíce líbily papírové sáčky. Jsou ale drahé a z důvodu konkurence velkých supermarketů si nemohu dovolit zdražení,“ dodává.

„S ohledem na zvyšující se variabilitu materiálů plastových tašek, které se v poslední době objevují na trhu, Ministerstvo životního prostředí (MŽP) považuje za přínosné zhodnotit možnosti zavedení značení plastových tašek, zejména s ohledem na informovanost spotřebitelů,“ uvedla tisková mluvčí MŽP Michaela Jendeková.

Česká republika se podle jejích slov analýze skutečných dopadů plastových tašek na životní prostředí nebrání, naopak je přesvědčena, že zhodnocení tohoto typu je nutné a stejně tak i případná regulace dané oblasti – ať již na úrovni celého společenství, nebo prostřednictvím metodických doporučujících dokumentů.