Průlom v otázce reformy autorského práva na internetu. Státy se s Parlamentem shodly na kompromisu

© Shutterstock

Zástupci členských zemí EU a Evropského parlamentu se dokázali shodnout na kompromisní podobě směrnice o ochraně autorských práv na internetu. Mediální vydavatelé novinky přivítali, nelíbí se naopak velkým firmám jako Facebook.

Včerejší dohoda mezi členskými státy a Parlamentem otevírá cestu k finálnímu přijetí nových pravidel o digitálním copyrightu. Evropská komise s návrhem přišla už v roce 2016, od té doby se o jeho konečné verzi tvrdě vyjednávalo, a tak ani nyní není přijetí směrnice zcela jisté. EP by o ní měl hlasovat ještě před volbami v květnu. Pokud podobu směrnice potvrdí i členské státy, budou pak mít dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních domácích zákonů.

Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Podle oficiálního twitterového účtu výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu je v kompromisu vyřešena také otázka krátkých úryvků ze zpravodajských textů, takzvaných „snipets“, jejichž publikování bude zpoplatněno pokud nebudou „velmi krátké“, i ochrana před nejtvrdším uplatňováním nových pravidel pro začínající platformy.

Osud směrnice o autorském právu je zatím nejistý, lobbing velkých společností se stupňuje

Vyjednavači zemí EU, europarlamentu a zástupci Evropské komise se ve čtvrtek pokusí najít kompromisní podobu budoucí směrnice o ochraně autorských práv na internetu.

O humorné parodie uživatelé nepřijdou

Nadále bude možné šířit na síti chráněná díla za účelem citací, kritiky, karikatury či parodie, uživatelé tak budou moci dál nahrávat na Facebook různě více či méně humorné „memy“ nebo krátké pohyblivé obrázky ve formátu gif. Nově pojatá ochrana autorských práv se nemá dotknout nekomerčních internetových encyklopedií jako je Wikipedie, vyloučeny jsou také otevřené softwarové platformy jako třeba GitHub.

Proti výsledku dnešního závěrečného kola jednání se už na svém blogu vyslovila německá pirátská europoslankyně Julia Redaová. „Ten zákon zásadně změní internet, jak ho dosud známe, pokud bude přijat v nadcházejícím závěrečném hlasování. Ale stále tomu můžeme zabránit!“, napsala.

Naopak místopředseda Evropské komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip výsledek jednání jednoznačně přivítal. Uživatelé podle něj budou mít větší právní jistotu, že autorsky chráněný obsah prohlížejí legálně. „Svoboda slova je zajištěna a uživatelé mají možnost rychle napadnout každé rozhodnutí o neoprávněném odebrání jejich obsahu,“ napsal Ansip na Twitter.

Ostrý spor mezi představiteli tvůrců, kteří žádali vyšší ochranu svých autorských děl třeba na Youtube, a zastánci velkých internetových firem i ochránců „svobodného internetu“ vedl k tomu, že se v posledních měsících okolo nové směrnice vedla ostrá debata a důrazně se lobbovalo.

Zatímco Parlament se na své pozici shodl už loni na podzim, členské státy dokázaly pat v jednání o svém pohledu na věc odblokovat až minulý týden poté, co o věci separátně jednali německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Pavel Svoboda: Reformu autorského práva potřebujeme. Je ale správné, že Parlament rozhodnutí odložil

Současná úprava autorského práva se zastavila u kabelového a satelitního vysílání a na dobu internetu není připravena. Přijetí reformy je proto zásadní. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to řekl předseda výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Kompromis u kontroverzních článků 11 a 13

Zásadní a nejvíce sporné byly od počátku především dvě části návrhu, články 11 a 13. První z nich má majitelům práv, včetně médií, zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 pak dává internetovým platformám, například YouTube, povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.

Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla 13. článku vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.

Rada EU v tiskovém zprávě večer připomněla, že nová pravidla dávají právní rámec pro fungování platforem sdílejících autorsky chráněný obsah. Ty budou v principu, byť s určitými výjimkami, potřebovat licenci na chráněná díla, která uživatelé nahrají. Zajišťuje také nárok autorů či interpretů na proporční podíl z licencování či převodu jejich práv. Mají mít také nárok na transparentní přístup k údajům o tom, jak jsou jejich díla používána, například producenty či vydavateli.

Vydavatelé médií budou mít nově právo vyjednávat o tom, jak je jimi vlastněný autorský obsah on-line platformami používán. Novináři tak budou mít šanci na větší podíl z příjmů, které využití jejich práce na internetu přináší. Evropská komise dnes upozornila, že změny se nedotknou občanů a běžných uživatelů internetu.

Facebook i Google budou platit autorům. Europoslanci otevřeli cestu ke klíčové změně

Europoslanci schválili v prvním čtení směrnici, která má dát majitelům autorských práv nárok na podíl z využití jejich děl například na Facebooku či Googlu.

Reakce na novinky

Noční dohodu členských zemí EU a Parlamentu dnes ve společném prohlášení uvítalo několik evropských sdružení vydavatelů tisku. Zkritizovala ji naopak Asociace počítačového a komunikačního průmyslu (CCIA), sdružující velké internetové a počítačové společnosti, jako je Google, Facebook, Amazon nebo výrobce čipů Intel.

Podle čtyř významných sdružení vydavatelů médií je významné že unijní instituce v kompromisu posílily vyjednávací pozici vydavatelů i jejich ochranu proti neautorizované digitální reprodukci a distribuci a distribuci jejich publikací.

Vydavatelé opět připomněli, že kvalitní žurnalistika je významná pro kvalitu demokracie v Evropě a pokud je cílem zachovat v EU profesionální novinařinu i do budoucna, jsou potřeba kroky na podporu tisku a náprava nyní nevyrovnaného mediálního „ekosystému“. Evropský parlament by měl novou směrnici jako celek podle nich v kompromisní podobě podpořit co nejdříve.

Naopak šéf kanceláře asociace internetových a počítačových firem CCIA Christian Borggreen v prohlášení uvedl, že domluvená podoba směrnice je promarněnou příležitostí ve snaze dosáhnout vyvážené a dlouhodobé reformy ochrany autorských práv v EU. „Obáváme se, že tato pravidla poškodí internetové inovace, růst firem a omezí on-line svobody v Evropě,“ myslí si. Asociace proto žádá vlády členských zemí EU i europoslance, aby „plně zvážily důsledky textu“ před tím, než jej finálně potvrdí.