Připravovaná legislativa pro platební služby na vnitřním trhu omezí mezibankovní poplatky

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: hin255.

Nová pravidla pro platební služby na vnitřním trhu EU, která má tento měsíc zveřejnit Evropská komise, zřejmě povede k omezí tzv. vícestranných mezibankovních poplatků. Opatření, které se unijní instituce chystají zavést, znepokojuje nejen vydavatele karet, diskusi vyvolává i mezi spotřebiteli.

Platební služby na vnitřním trhu EU prošly za poslední roky dramatickou proměnou, kterou musí reflektovat i legislativa. Novou směrnici o platebních službách na vnitřním trhu EU (Payment Service Directive II) by proto podle informací EurActivu měla Evropská komise zveřejnit ještě tento měsíc.  

Spolu s revizí směrnice plánuje Brusel představit i samostatné nařízení, které se bude týkat mnohostranných mezibankovních poplatků (MIF; Multilateral Interchange Fees). Tyto poplatky, které se stanovují jako procento, paušální poplatek, případně kombinace obou možností, jsou uplatňovány při platbě platební kartou v obchodě a hradí je obchodníkova banka bance držitele platební karty, tedy zákazníka. 

Existence MIF se opírá o argument, že tyto poplatky zajišťují vyváženost mezi přínosy a náklady karet, protože každý účastník transakce zaplatí spravedlivý podíl z nákladů na její zpracování a zabezpečení. Držitel karty nemusí za její vydání platit vysoké poplatky a může se ke všemu těšit z nejrůznějších benefitů – například v podobě automatického cestovního pojištění, slev na platbách apod.  

Odpůrci poplatků v rámci platebních systémů ale poukazují na jejich netransparentnost a složitost. Připomínají rovněž případy, kdy maloobchodníci, kteří ve svém obchodě využívají platební terminál, pracují s dvojí cenou pro jedno zboží. Jednu účtují při platbě hotovostí a jinou, mírně navýšenou právě o MIF, při platbě kartou. Argument pro omezení či úplné zrušení poplatků je pak nasnadě: spotřebitel bude profitovat z nižších cen. 

Regulace ze strany Evropské komise by navíc podle odpůrců poplatků vedla i k lepší otevřenosti trhu a větší konkurenci (EurActiv 12.12.2012). 

Jak se EurActivu podařilo zjistit, regulace, kterou Komise připravuje, mezibankovní poplatky zřejmě výrazně omezí a bude se týkat „vícestranných i bilaterálních poplatků spojených se všemi transakcemi spotřebitelskými debetními a kreditními kartami a při elektronické platbě či platbě přes mobilní telefon“ (citováno z návrhu připravované legislativy, do které měla redakce možnost nahlédnout).  

Bude ale pravděpodobné omezení MIF dostatečné a povede skutečně k větší konkurenci na platebním trhu? Názory se různí a jednotné nejsou ani evropské spotřebitelské organizace, které regulaci prosazovaly. 

Tlak na nižší ceny 

Podle Ruth Milliganové z evropského svazu obchodu EuroCommerce, jehož členem je i český Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR), „MIF natolik narušují hospodářskou soutěž na trhu plateb, že tím brání dalším inovacím a vstupu nových hráčů na trh“. Tato překážka musí být podle jejích slov odstraněna. 

S tím souhlasí i Monique Goyensová, generální ředitelka Evropské spotřebitelské organizace BEUC. Mnohostranné mezibankovní poplatky jsou podle jejích slov příčinou toho, proč banky upřednostňují platby kartou před „inovativními, levnějšími a lépe zabezpečenými platebními nástroji“. Současná situace, kdy trhu dominuje několik hráčů, jim tak vyhovuje, a bit je především spotřebitel. 

„Zda půjde po snížení mnohostranných mezibankovních poplatků dolů i cena zboží, bude záležet na maloobchodních,“ dodává Goyensová, která je ale přesvědčena, že výsledkem regulace bude právě tlak na snížení spotřebitelských cen. 

Zájmy spotřebitelů?

Spotřebitelské organizace ve Španělsku jsou ale k regulaci MIF obezřetné. Nesdílejí ani přesvědčení, že se nucené snížení mezibankovních poplatků promítne do spotřebitelských cen.  

Španělští spotřebitelé sdružení v ADICAE, jedné z deseti největších spotřebitelských organizací v Evropě, minulý měsíce dokonce vyzvali Evropskou komisi, aby ke snižování MIF nepřistupovala, pokud zároveň nezavede i regulaci poplatků, které spotřebitelé platí za používání karet. 

Španělsko je totiž jednou z mála zemí, kde vláda v minulosti přistoupila k regulaci MIF na národní úrovni. Studie španělských ekonomů z Univerzity krále Juana Carlose, Univerzity v Madridu a UNED, která zkoumala dopady umělého snížení MIF na tržní prostředí, ale dospěla k závěru, že i přesto, že mezibankovní poplatky byly během pěti let sníženy o více než 57%, spotřebitelé z toho neprofitovali. 

„Při zvažování regulace MIF nikdo skutečně nevzal na vědomí zájmy spotřebitelů, kteří riskují největší ztráty,“ uvedl Pascal Fernández Martínez, profesor ekonomie na Univerzitě krále Juana Carlose v Madridu, který se na vzniku studie podílel. 

Výzkum také ukázal, že snížení MIF bylo výhodné pro maloobchodníky – získali celkově 2,75 miliard eur. Zároveň s tím ale vzrostly náklady spotřebitelů (zejména pak poplatky za vydání a užívání karet), které se ve stejném období zvýšily o 50 %. 

„Spotřebitel byl ten, kdo ´úspory´ maloobchodníků uhradil,“ řekl Martínez.  

Podobný postoj zastává i italská spotřebitelská organizace Movimento Difesa del Cittadino. 

S tvrzením španělských ekonomů nicméně nesouhlasí již citovaná Monique Goyensová z BEUC, která připomíná jinou zkušenost s nuceným snížením mezibankovních poplatků, k němuž došlo tentokrát ve Francii. „Ve Francii snížení MIF nevyústilo v nárůst poplatků za používání platebních karet,“ uvedla. 

Raději hotovost 

Proti regulaci vícestranných mezibankovních poplatků se dlouhodobě staví i vydavatelé platebních karet, jako je například společnost MasterCard. Ta ve své argumentaci poukazuje i na jiný aspekt než spotřebitelé.  

„Spotřebitelé nyní nesou pouze část nákladů spojených s platbou. Pokud na ně přenesete všechny náklady, povede to jednoduše k tomu, že se raději vrátí k hotovosti. Udělají to proto, že mají za to, že hotovostní platby nic nestojí. Pokud se platby kartou zdraží, tito lidé si jednoduše řeknou: Hotovost je zadarmo, tak proč platit za použití karty,“ řekl v nedávném rozhovoru pro EurActiv prezident společnosti MasterCard Europe Javier Perez

Podle Jasona Ianeho, mluvčího společnosti, bude v konečném důsledku tratit především samotná evropská ekonomika. Regulace poplatků totiž nepřichází v nejvhodnější dobu. „Nyní je potřeba povzbudit spotřebitele, aby více utráceli, a pomohli tak ekonomice,“ uvedl Iane.