Postavení žen se zlepšuje, ale státy nejsou schopny využít jejich potenciál

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: photostock.

Přestože se v uplynulých letech rozdíly mezi ženami a muži v Evropské unii snižují, hlavní výzvy, jako je například nižší participace žen na trhu práce, platové rozdíly nebo menší zastoupení ve vedení společností a veřejných funkcích, se nemění. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Evropská komise.

Zatímco míra zaměstnanosti žen dosahovala v roce 2010 v zemích EU 62,1 %, zaměstnanost mužů činila 75,1 %. Ze zprávy Evropské komise vyplývá, že rozdíly v participaci mužů a žen na trhu práce jsou výrazné i v České republice. Dokonce natolik, že větší rozdíl v zaměstnanosti podle pohlaví najdeme už pouze v Řecku, Itálii a na Maltě. V Česku bylo ve sledovaném roce zaměstnáno 60,9 % žen a 79,6 % mužů.

Evropské státy si v minulosti ve strategii Evropa 2020 stanovily cíl, podle nějž v roce 2020 míra zaměstnanosti dosahovat 75 %. Při pohledu na uvedená čísla je podle Komise zjevné, že pokud chce Evropa tento cíl splnit, musí především zvýšit zaměstnanost žen.

Nejde ale jen o zaměstnanost. Za větší participací žen vidí evropská exekutiva i způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky. „Jedním ze způsobů, jak zlepšit konkurenceschopnost Evropy je zajištění lepší rovnováhy mezi muži a ženami ve vedoucích pozicích. Studie ukazují, že se genderová rozmanitost vyplácí a firmy s větším podílem žen ve vedení firem dosahují lepších výsledků, než firmy, které jsou řízeny pouze muži,“ dočteme se v tiskovém prohlášení Komise.

Nízká reprezentace žen ve vedení firem inspirovala letos v březnu Evropskou komisi dokonce ke spuštění kontroverzní konzultace nad otázkou povinných kvót pro zastoupení žen v řídících orgánech firem. Podle Komise by se zastoupení žen ve vedení firem mělo do roku 2015 zvýšit na 30 % a do roku 2020 na 40 % (EurActiv 7.3.2012).

Flexibilnější pracovní úvazky

Studie za mimořádně problematickou označuje také nízkou míru zaměstnanosti osob, které mají nižší příjmy než jejich partneři (nejčastěji se podle statistik jedná právě o ženy). Národní daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení jsou totiž často nastaveny tak, že tyto osoby od hledání práce finančně demotivují. Situaci může komplikovat i nedostupnost a cena mateřských školek a jeslí, a ženy tak podle Komise často dávají přednost rodině a volí žádné nebo zkrácené pracovní úvazky.

Evropská exekutiva proto členským státům doporučuje přijmout taková opatření, která podpoří rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem a rodinám nabídne dostatek dostupné péče o děti, umožní flexibilnější pracovní podmínky a upraví daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení tak, aby neodrazovaly ženy od hledání zaměstnání.

Situace se zlepšuje, ale pomalu

Přestože mezi muži a ženami zůstávají v některých oblastech propastné rozdíly, podle Evropské komise došlo za poslední rok k několika zlepšením.

Jedno z nich se týká už zmiňované účasti žen ve vrcholném managementu firem. Komise uvádí, že oproti minulosti se v roce 2010 počet žen v řízení firem zvýšil v průměru o 1,9 %.

Zlepšení se podle studie Evropské komise týkalo také platových rozdílů, přestože ty v absolutních hodnotách zůstávají stále vysoké.  Ze zprávy vyplývá, že evropské ženy dostávají za odpracovanou hodinu v průměru o 16,4 % méně než muži. Česká republika je v tomto ohledu výrazně pod průměrem. Češky podle statistik dostávají o 25,5 % nižší hodinovou mzdu než muži. Větší rozdíl v platovém ohodnocení mají podle studie už pouze v Estonsku.