Posílení e-Governmentu by ČR mohlo přinést miliony korun

zdroj: shuttrestock.com; autor: Pavel L Photo and Video

Česká republika je v oblasti digitalizace veřejné správy na chvostu EU a se státy, jako je Estonsko nebo Velká Británie, se nemůže srovnávat. Právě v ostrovním království vznikla studie, která potvrzuje, že efektivní e-Government by v Česku mohl ušetřit i miliony korun ročně. A jak na tom Česko ve srovnání s Estonskem nebo Británií vlastně je?

Elektronická komunikace mezi veřejnou správou a občany zvyšuje konkurenceschopnost státu, napomáhá ekonomickému růstu a ulehčuje život lidem, kteří tak nemusí neustále obíhat úřady a stát dlouhé fronty, aby si třeba jen prodloužili platnost pasu. Rozvoj tzv. e-Governmentu státu navíc šetří peníze.

Potvrzuje to nedávno zveřejněná studie společnosti GovDelivery Europe, která se jako první svého druhu uskutečnila ve Velké Británii. Zjistilo se, že každý občan využívající služby e-Governmentu přinese do britské pokladny 1,51 libry za rok.

„Tento report a v něm navržená metodologie je určená především inovátorům ve veřejné správě, kteří se chtějí přesvědčit, jak moc se může vyplatit komunikovat s občany digitálně,“ říká hlavní autor výzkumu a britský expert na digitální komunikaci institucí Guy Dominy.

Studie by mohla posloužit jako vzor i české státní správě, která je za nedostatečný rozvoj digitalizace veřejné správy často kritizována.

Emaily místo telefonátů a letáčků

„České úřady mají spoustu cílových skupin a často utrácejí zbytečně mnoho peněz za tradiční mediální formáty jako tištěné měsíčníky, telefonní hovory či provoz kontaktních míst. Tato studie přesně vypočítává náklady na digitální komunikační nástroje i úspory s tím spojené,“ uvádí Štěpán Soukeník ze společnosti GovDelivery Europe. Ze studie vyplývá, že díky digitální komunikaci by Česká republika mohla ročně uspořit miliony korun.

ČR je oblasti e-Governmentu na 25. místě z 28 členských států EU

Jak konkrétně může stát podle vydané studie ušetřit? Výzkum do svého programu zapojil víc než 11 tisíc respondentů, kterým státní správa začala posílat emaily, oznamující jim důležité informace. 43 % lidí uvedlo, že díky emailovému upozornění „změnili své jednání“, například se zbytečně nevydali na úřad nebo státní správě nevolali – potřebnou informaci totiž už dostali.

Díky tomu mohou ušetřit jak státní správa, tak občané. Komunikace přes email totiž nestojí na rozdíl od telefonických hovorů, tištění informačních letáčků nebo fyzické návštěvy úřadu, skoro nic.

Největší přešlapy českého e-Governmentu?

Málo v čem Česko za evropským průměrem pokulhává tak jako právě v úrovni e-Governmentu. Minulý týden to přiznal i český premiér Bohuslav Sobotka.

„Česká republika je v elektronizaci státní správy v hodnocení Evropské komise (Digital Economy and Society Index) na jednom z posledních míst. To chceme změnit, rozvoj této oblasti považuji za jednu z důležitých priorit vlády pro rozvoj hospodářství i zaměstnanosti,“ uvedl Sobotka po jednání s odpovědnými ministry za digitalizaci veřejné správy a předsedou Českého telekomunikačního úřadu.

Právě tzv. Index DESI 2015 zařadil tuzemsko až na 25. místo z 28 členských států EU. Například vyplněné formuláře odeslalo státní správě přes internet za minulý rok pouze 14 % lidí ve věku od 17 do 74 let. Ve Velké Británii, která se v rámci stejného hodnocení umístila na 11. příčce, podalo online formulář o 23 % lidí víc než v Česku.

Důvodem toho, proč Britové víc využívají možnosti podat formulář online, může být to, že se ostrovní království snaží e-Governement rozvíjet podle potřeb samotných občanů. Než se totiž online formulář do ostrého provozu vůbec dostane, musí ho Britové nejdříve nanečisto otestovat a pokud v mechanismu něco dře, je ještě dost prostoru na to detaily před jeho oficiálním spuštěním doladit.

Z indexu také vyplývá například to, že česká veřejná správa zaostává v oblasti tzv. otevřených dat (open data). To jsou informace volně dostupné na internetu, které poskytuje jak stát, tak i firmy, nevládní organizace, nebo univerzity, a které v konečném důsledku pomáhají s posilováním ekonomiky. Jedná se například o dopravní informace, statistiky, rozpočty nebo údaje o životním prostředí. Podle Indexu DESI je česká veřejná správa v poskytování otevřených dat až na 20. místě, na rozdíl od Velké Británie, která je na místě prvním.

Lídrem v oblasti poskytování služeb e-Governmentu je stále Estonsko, které se stalo průkopníkem a zdrojem inovací v této oblasti. Díky efektivnímu využívání digitálních technologií mohou Estonci například volit nebo platit daně online. Výhody těží ale také tamní firmy, které díky digitální komunikaci nemusí řešit přehnanou byrokracii, a šetří tak čas a peníze.

Na největší nedostatky českého e-Governmentu se chce vláda podle slov českého premiéra v co nejbližší době zaměřit. První příležitost bude mít už prosinci, na kdy hodlá Sobotka svolat mimořádné jednání ministrů a ministryň, kteří mají e-Government na starost. „Cílem bude vyhodnotit plnění Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, který vláda schválila v srpnu,” uvedl minulý týden předseda vlády.

Autor: Eliška Kubátová