Pomáhají skutečně členské státy Unie malým a středním podnikům?

Rok po schválení Aktu pro malé a střední podniky (SMEs), tyto subjekty potvrzují, že vlády ve většině Unie se jim snaží – například pomocí snižování administrativní zátěže – ulehčit život. I tak v současné době řada těchto firem kvůli současné krizi zápasí o přežití.

Souvislosti:

Malé a střední podniky (obvykle se tímto pojmem označují subjekty s maximálně 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur) tvoří v Unii 99% firem a zaměstnávají asi tři čtvrtiny lidí působících v soukromém sektoru.

V červnu minulého roku představila Evropská komise tzv. Akt pro malé a střední podniky (Small Business Act – SBA). Tento soubor doporučení, schválený summitem Unie v prosinci 2008, je jakýmsi „desaterem“, které má ulehčit SMEs život. Hlavní závazek Unie zní: do roku 2012 snížíme administrativní zátěž malým a středním firmám o 25%.

Akt pro malé a střední podniky však není pouhým souborem těžko vymahatelných doporučení, jak tvrdí někteří kritici – jeho součástí jsou i čtyři zákonné normy. Už na květnovém summitu sedmadvacítky došlo ke schválení směrnice o snížení DPH u některých – na práci náročných – služeb. Další významnou legislativní úpravou, která ale zatím trpí „těžkými porodními bolestmi“ je nařízení o „Evropské soukromé společnosti“ (European Company Private Statute). V rámci SBA dále došlo ke schválení výjimky ohledně poskytování státní pomoci malým a středním firmám a Komise navrhla dodatek ke směrnici o pozdních platbách.

V polovině května proběhla v Praze konference zaměřená právě na dosavadní přínosy SBA (EurActiv 15.5.2009).

Témata:

Analýza EurActivu zaměřená na konkrétní dopady implementace SBA v jednotlivých evropských státech ukázala, že v řadě z nich byly přijaty kroky, které ulehčily malým a středním podnikům život. Finanční a hospodářská krize nicméně v současnosti ohrožuje životaschopnost mnoha SMEs, které se obrací na své vlády s žádostmi o pomoc.

Například ve Francii se politici zaměřili především na zjednodušení zakládání nových společností, což bude od roku 2011 možno zařídit pouze pomocí Internetu (bez razítek a obíhání úřadů). Tamní vláda také zřídila síť informačních středisek pro podnikatele (podobných našim „Czech pointům“). Na jednodušší účetní standardy mají však ve Francii nárok pouze živnostníci, jejichž obrat nepřekročí 32 tisíc eur ročně.

Velká Británie už v prosinci zavedla snížené sazby DPH, aby podpořila poptávku, ale tento krok podle podnikatelů velké přínosy neznamenal. Podle někdejšího komisaře Petera Mandelsona a současného člena kabinetu Gordona Browna je třeba, aby se Evropský parlament zamyslel nad potřebností každé nově přijímané regulace. Co se týká Británie, požaduje revizi už existující legislativy. Vláda Spojeného království se zavázala, že bude svým smluvním partnerům hradit závazky do 10 dnů od jejich vzniku. Mandelson také spustil speciální stránku, která má usnadnit přístup SMEs k menším státním zakázkám.

Podle italské vlády ušetří na opatřeních, jež snižují administrativní zátěž, tamní firmy ročně 5 miliard eur. Od letošního roku se navíc značně snížily nároky na vedení účetnictví a odvádění daní u firem, jejichž roční obrat nepřesáhne hranici 30 tisíc eur. Italské společnosti mohou navíc při komunikaci s úřady využívat Internet – tamní vláda zřídila online systém, pomocí něhož se většina požadavků podnikatelů dá vyřídit online. Problémem zatím zůstává, že ne ve všech místech v zemi jsou na něj úřady napojeny.

Největším v Česku doposud přijatým opatřením v rámci naplňování zásad SBA byla podle Karla Machotky, ředitele sekce podnikání na MPO, novela živnostenského zákona, který mimo jiné přinesl elektronizaci v komunikaci podnikatelů s úřady, zřízení jediné volné živnosti nebo zrušení místní příslušnosti k živnostenským úřadům. Úsilí o snižování administrativní zátěže se ale projevilo také například v zákoně o odpadech, o sociálním zabezpečení nebo o dani z příjmu, vysvětlil Machotka.