Pohled na kondici evropských firem nabízí rozporuplný obrázek

Zdroj: Evropská komise.

Zatímco v některých státech Unie podnikatelé už vidí „světlo na konci tunelu“, v jiných se uchylují k propouštění pracovníků, odkládání investic a prodávání aktiv. V Česku se situace od minulého roku podstatně zhoršila; MPO reagovalo spuštěním programu Záruka, který ale mohou využít pouze průmyslové podniky. Jeho rozšíření se neplánuje.

Souvislosti:

Malé firmy byly nejhůře zasaženy finanční krizí. Jsou to totiž právě ony, kdo je, zvlášť v prvních letech existence, nejvíce závislý na bankovních půjčkách. Finanční ústavy se nicméně v době nejistoty přirozeně snaží vyhnout úvěrování projektů s nejistým výsledkem.

Zásadní otočení postoje bank k poskytování půjček je jedním z hlavních faktorů, který v Evropě nastartoval růst nezaměstnanosti. Evropská investiční banka sice uvolnila 350 milionů eur (na úvěry se sníženou úrokovou mírou), o něž mohou podnikatelé žádat u komerčních bank v jednotlivých členských státech, nicméně kritici upozorňují na fakt, že peníze se nedostávají k těm, kdo je nejvíce potřebují.

Nedostatek kapitálu v podnikových rozvahách se okamžitě překlopil do dalšího problému: firmy si navzájem dluží velké částky a nejsou schopny je splácet. Druhotná platební neschopnost se týká také státních institucí, které nezřídka otálejí s proplacením faktur.

Témata:

Z některých evropských zemí přicházejí zprávy o tom, že objem půjček pro malé a střední podniky (SMEs) je opět na vzestupu, situace většiny firem však zůstává i nadále velmi komplikovaná.

Zaměstnavatelská organizace BusinessEurope varovala, že velké společnosti čerpají v současnosti bankovní úvěry v mnohem větší míře, než v minulosti, což ztěžuje přístup SMEs k životně důležitým finančním injekcím.

Vlády v mnoha členských státech Unie přistoupily ke zvyšování tlaku na domácí banky – snaží se je přimět, aby povolily „úvěrové šrouby“ pro podnikatele. Za normální situace by finanční instituce mohly vládní rady v poklidu přehlížet, v současnosti se to ale zpravidla neděje. Důvod je jednoduchý: ještě před několika měsíci záviselo přežití mnoha evropských bank na dobré vůli vládních činitelů.

Unijní finanční instituce dělají, co mohou, aby uvolnily zmražený trh s půjčkami. Evropská centrální banka srazila úrokovou míru na rekordní 1% a Evropská investiční banka přislíbila 30 miliard eur na garance úvěrů pro SMEs, a hodlá tak sdílet riziko s komerčními bankami.

Česko spoléhá na Záruku

Hospodářská komora ČR v červnu zveřejnila průzkum, z něhož vyplývá, že české společnosti trpí nedostatkem financí, který je nutí k výraznému osekávání nákladů. Tři čtvrtiny firem musely kvůli tomuto problému omezit některé ze svých aktivit a polovina odložila plánované investice. Každá čtvrtá firma přistoupila k propouštění zaměstnanců nebo k prodeji části svých aktiv, polovina uvedla, že ochota bank k poskytování půjček se za poslední tři měsíce snížila.

Svaz průmyslu a dopravy ČR ve své čtvrtletní zprávě uvádí, že 92% českých průmyslových podniků tíží problém pozdních plateb, respektive ho považují za vážnější, než před rokem. Česká vláda nepřijala k řešení pozdních plateb žádnou speciální legislativu, tento problém je totiž podle mluvčího Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáše Bartovského ošetřen v již platném právním řádu.

Jako hlavní odpověď na problémy s nedostatkem financí MPO nabídlo program Záruka, v jehož rámci je možno získat záruky na bankovní půjčky. Na Záruku je ve státním rozpočtu vyčleněna jedna miliarda korun. Podle Bartovského má program zatím velký úspěch a podnikatelé volají po jeho rozšíření – dosud je totiž omezen výhradně na průmyslové podniky. Bartovský nicméně uvedl, že český kabinet podobný krok zatím neplánuje.