Pandemie odkryla nevyhnutelné změny na trhu práce. Je třeba zrychlit, shodli se ministři

© Pixabay

Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.

Uzavření evropských škol, kanceláří, úřadů a také hranic nám ukázalo, jak nezbytné jsou v dnešní době digitální technologie a digitalizace společnosti.

Ministři unijní sedmadvacítky proto v pátek (5. června) projednávali změny v unijních plánech na digitální transformaci. A výsledek je jednoznačný – vše se musí zrychlit a zefektivnit.

Finální text s názvem Utváření evropské digitální budoucnosti (Shaping Europe´s Digital Future) by ministři měli oficiálně schválit během úterního online jednání. Jedná se o sérii závazků, které by unijní digitální strategie a Evropská komise měly v budoucnu následovat.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

„Větší část ekonomiky i celé společnosti se v průběhu pandemie přesunula do digitálního prostředí. Dnes jsme se s ostatními ministry shodli, že bychom tuto příležitost měli využít a snažit se o to, aby se toto fungování v digitálním prostředí stalo normou,“ uvedl po pátečním jednání chorvatský ministr pro moře, dopravu a infrastrukturu Oleg Butković, který zasedání ministrů v současnosti předsedá.

„Toho ale dosáhneme jen větší snahou o digitalizaci byznysu, veřejných služeb, bezpečnosti, ale i kapacit našich sítí,“ dodal.

Přijaté závazky obsahují několik bodů. Jedním z nich je kupříkladu podstatné zrychlení digitální transformace, která je podle ministrů naprosto stěžejní pro zvládnutí ekonomické krize, kterou pandemie do Evropy přinese.

Kdo zůstane pozadu, doplatí na to

Ale nejde jen o obnovu evropské ekonomiky.

Karanténní a jiná opatření během pandemie podtrhla důležitost digitální agendy v celé své kráse – ať už jde o přístup k online veřejným službám včetně tzv. e-governmentu, digitalizaci v oblasti zdravotnictví, potřebu zlepšení digitálních dovedností učitelů, úředníků, jiných zaměstnanců či žáků a studentů nebo o potřebu budovat vysokorychlostní internetové připojení na venkově a v malých městech.

Ministři zároveň zdůraznili potřebu vyšších investic, a to zejména s ohledem na přetrvávající rozdíly v digitalizaci v jednotlivých unijních zemích a regionech. Budoucnost podle nich spočívá v distančním vzdělávání, ale i v tzv. home officech.

Revoluce v kyberbezpečnosti? Nový systém má ukázat odolnost elektroniky vůči hackerům

Kybernetické útoky mohou zasáhnout nejen počítače či telefony. Hackeři jsou dnes schopni zaútočit i na chytré domácí spotřebiče. Evropský parlament proto přijal nařízení, které má unijní trh postupně zbavit nedostatečně chráněných výrobků.

Podle údajů Eurostatu v roce 2019 pracovalo obvykle z domova jen asi 5,4 % zaměstnanců. Toto číslo se ale v budoucnu má výrazně zvyšovat, což předpovídá i evropské agentura pro zlepšování životních a pracovních podmínek (Eurofound). Podle ní se pracovní návyky a přesun do digitální sféry, které Evropa zaznamenala v průběhu pandemie, pravděpodobně v blízké budoucnosti stanou standardem. Změnit se má jak poměr zaměstnanců, kteří budou využívat tzv. home office, tak i samotný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

„Věřím, že poslední měsíce budou spouštěčem zrychlení evropské digitální transformace směrem k evropské digitální ekonomice,“ řekl redakci EURACTIV.com italský europoslanec Brando Benifei (S&D).

Zároveň ale připomíná propastné rozdíly mezi státy a regiony.

„V této době můžeme dobře vidět, jak nedostatečná digitální infrastruktura a nedostatečná digitalizace mnoho Evropanů vylučuje, pokud jde o přístup ke službám, vzdělání, pracovním příležitostem. Tyto problémy pak jen prohlubují již existující sociální a ekonomickou nerovnost,“ dodal.

„To jen podtrhuje fakt, že v procesu digitalizace nemůžeme nechat nikoho pozadu,“ zdůraznil.

Podle něj nám pandemie rovněž ukázala i mezery v digitálních dovednostech Evropanů.

„Měli bychom se zaměřit na rekvalifikaci pracovníků, a to hlavně v těch sektorech, kterých se technologické změny nejvíce dotýkají,“ myslí si. Takových sektorů je ovšem velká spousta, od vzdělávání přes strojírenství a automobilový průmysl až po zdravotnictví nebo veřejnou správu.

Česko může doplatit na pomalou digitalizaci veřejné správy, varuje Komise

Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.

Digitalizace a fond obnovy

S tím souhlasí i příslušní ministři v Radě. V přijatém textu totiž vyzývají EU k tomu, aby „kladla důraz na rekvalifikaci a zvyšování digitálních dovedností pracovníků (…), na vysoce specializované odborníky v oblasti ICT (…) a také na poskytování spolehlivého a rychlého internetového připojení ve školách ve spojení s rozvojem digitálního vzdělávání“.

V tomto ohledu Komise na podzim plánuje představit nový Akční plán pro digitální vzdělávání (Digital Education Action Plan). Ten by měl obsahovat i výše zmíněné priority.

S digitalizací v Evropě má v letech 2021-2027 výrazně pomoci unijní program s názvem Digitální Evropa.

Program pro toto období počítá s investicemi do digitalizace a digitálních výzev ve výši zhruba 220 miliard korun. „Cílem programu bude vybudovat a posílit vysoce výkonnou výpočetní techniku EU, základní kapacity umělé inteligence, zlepšit konkurenceschopnost odvětví posílením kybernetické bezpečnosti unie či zajistit, aby současné a budoucí pracovní síly mohly snadno získat pokročilé digitální dovednosti,“ vysvětlil cíle programu David Hluštík z odboru komunikace na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Evropa vstoupila do digitální éry, Česko zatím klopýtá za průměrem

Česko zaostává za unijními státy především v elektronizaci veřejné správy nebo výměně zdravotnických údajů on-line. Index, který sleduje digitální konkurenceschopnost jednotlivých států EU, poslal tuzemsko až na 18. místo.

S investicemi do digitální agendy však počítá i nedávno zveřejněný fond obnovy ve výši 750 miliard eur.

To potvrzuje i Anthony Whelan, poradce předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v oblasti digitální agendy.

„Myšlenka je taková, že bychom si měli vzít z této krize ponaučení, jak můžeme zlepšit náš přístup k rozvoji nejrůznějších digitálních schopností,“ uvedl a dodal, že fond obnovy by mohl zahrnovat i podporu oblastí, jako je internetové připojení či zvyšování digitálních dovedností. Připomněl ale, že konkrétní využití prostředků si budou určovat jednotlivé státy.

Komise si chce půjčit 20 bilionů korun na fond obnovy. ČR by měla ručit větším objemem peněz, než z něj získá

Evropská komise dnes zveřejnila nový návrh víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je plán na záchranu evropských ekonomik, které zasáhla pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.