Oživení mezinárodního obchodu? Jen velmi pozvolna

Vyhlídky na výraznou a trvalou obnovu globálních ekonomických vztahů jsou smíšené, uvedla Mezinárodní obchodní komora (ICC) na základě čerstvého průzkumu. Přístup k cenově dostupnému financování mezinárodního obchodu je totiž omezený a protekcionismus stále představuje velký problém.

“Výzkum roku 2010 potvrdil, že současná globální krize financování pokračuje a ovlivňuje finanční instituce a trhy po celém světě,” uvádí zpráva a dodává, že loňský 12% pokles objemu mezinárodního obchodu představuje nejprudší propad od konce 2. světové války.

Zpráva o financování mezinárodního obchodu (sestavená na základě odpovědí 161 bank ze 75 zemí) upozorňuje, že „se nacházíme v náročném ekonomickém prostředí a objem obchodu jím může být nadále ovlivňován i v následujících měsících“. Na globální úrovni jsou předpovědi pro rok 2010 – 2011 stále opatrné; mnozí očekávají, že ekonomické otřesy budou i nadále převládat, zní jeden z hlavních závěrů výzkumu.

Nicméně 84 % respondentů (tedy bank) odpovědělo, že očekává v tomto roce nárůst poptávky po tradičních obchodních produktech, jako jsou obchodní a záložní akreditivy a záruky. Poslední dva roky byly pro banky obtížným obdobím: 60 % respondentů uvedlo, že obchodní finanční činnost mezi rokem 2008 a 2009 zaznamenala pokles.

Avšak ICC uvedla, že propad obchodu byl v některých oblastech – zejména v Asii – mnohem nižší než v průměru. Například většina bank působících v Číně měla prospěch z fiskálního stimulačního balíčku a z oživení čínského importu.

V celosvětovém srovnání byl krizí nejvíce postižen export trvanlivého zboží, zatímco obchod se zbožím netrvanlivým (jako oblečení a jídlo) klesl nejméně. Obchod se službami byl obecně odolnější vůči krizi než obchod se zbožím.

Raději bez ochrany

Zpráva také upozorňuje na vzrůstající vlnu protekcionismu. „Od počátku krize se mnohé země obrací na politiku upřednostňování domácích produktů před importovanými,“ uvádí. „Ochranným opatřením by měl být kladen odpor, neboť přerušují obchodní cesty a přispívají k nepříznivým dopadům globálního poklesu hospodářské aktivity na jednotlivé exporty zemí, ekonomickou aktivitu a nezaměstnanost,“ vysvětluje zpráva.

Za pravdu jí dává také studie organizace bojující proti protekcionismu Global Trade Alert, která uvádí, že od listopadu 2008 do konce minulého roku bylo zaznamenáno celkem 192 nových ochranářských opatření po celém světě.

Někteří ekonomové ale upozorňují, že to z protekcionismem vůbec není tak zlé, jak se často říká a píše. „Skutečnost je taková, že mezinárodní obchodní režim svou nejtěžší zkouškou od Velké hospodářské krize prošel na výbornou. Ekonomové zaměření na obchod, kteří si stěžují na drobné případy protekcionismu, připomínají děcko fňukající nad tím, že se mu při zemětřesení, které zabilo tisíce lidí, rozbila hračka,“ píše například profesor ekonomie na Harvardu Dani Rodrik.

Banky jsou obezřetné

Náklady na financování obchodu zůstávají podstatně vyšší než před globálním poklesem ekonomické aktivity, ačkoliv poptávka po financování je stále vysoká, stěžuje si zpráva. Přibližně 30 % respondentů v průzkumu uvedlo, že v roce 2009 došlo ke zvýšení poplatků za komerční akreditivy, zálohy a záruky.

Podle ICC jsou „znepokojující“ také intenzívní kontroly dokumentů ze strany bank – 34 % respondentů uvedlo, že zaznamenali zvýšený počet zamítnutých žádostí o financování obchodu.

Tento trend je podle místopředsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka patrný i u provozních a investičních úvěrů, nejde podle něj ale o nic neobvyklého. „Podniky si stěžují na přístup k úvěrům i v dobách konjunktury, natož v době krize. Je ale pravdou, že banky jsou výrazně ostražitější, je patrné, že hlavní úlohu při rozhodování o financování sehrávají útvary řízení rizik, vliv obchodní útvarů bank, který komunikuje s klientem je minimální. Je to jasný důsledek krize, v dobách předkrizových to byl opačný extrém,“ uvádí Havlíček.