Osobní železniční doprava v EU se otevřela. Teoreticky

Od 1. ledna 2010 mohou podle nové směrnice provozovatelé železničních tratí ve všech členských zemích EU otevřít trh s mezinárodní osobní železniční dopravou. To se může dotknout zejména velkých státních firem, jako je německá Deutsche Bahn, francouzská SNCF či České dráhy. Zatím se ale nezdá, že by směrnice vyvolala nějaké výraznější změny.

Poslední tři roky v EU probíhala tvrdá jednání o Třetím železničním balíčku. Ten navrhla Evropská komise v březnu 2004 a ke kompromisní dohodě mezi Evropským parlamentem a členskými státy došlo v polovině roku 2007. První dvě části této dohody vstoupily v platnost na začátku prosince 2009. Je to nařízení o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a směrnice o vydávání osvědčení strojvedoucím.

Třetí část balíčku, směrnice otevírající trh s mezinárodní osobní železniční dopravou, vstoupila v platnost 1. ledna 2010. To umožňuje všem evropským provozovatelům železniční dopravy, kteří splňují předepsané podmínky, vstoupit na trh ve všech 27 členských státech a provozovat osobní železniční dopravu mezi jednotlivými členskými státy.

Evropská komise věří, že nová legislativa otevře železničním společnostem nové možnosti a omezí monopol tradičních státních přepravců. Eurokomisař pro dopravu Antonio Tajani řekl, že otevření trhů by mělo cestujícím „rozšířit možnost výběru a obecně vést ke zkvalitnění poskytovaných služeb“. Tajani očekává také zlevnění služeb.

Částečné otevření evropské železniční dopravy proběhlo již 1. ledna 2007. Nevedlo to ale k výraznému zvýšení konkurence ani k výraznému přesunu dopravy ze silnic na železnici.

Omezená liberalizace

Směrnice EU umožňuje mezinárodním železničním soupravám přepravovat pasažéry jak mezi stanicemi v různých státech, tak i uvnitř daných států (tzv. kabotáž – jde o situaci, kdy přepravce v dané zemi nemá sídlo).

Směrnice prozatím dává členským státům právo omezit přístup na trasy, kde přepravu poskytují nasmlouvaní přepravci v rámci tzv. veřejné služby. K omezení budou moci přistoupit v případě, že by podíl mezinárodní přepravy činil více než polovinu celkového počtu přepravených cestujících v rámci dané země. Členské státy budou mít také možnost na mezinárodní osobní dopravu uvalit zvláštní poplatky.

Dosud se ozvalo pouze několik společností, které by nových možností chtěly využít. Pravidla EU jsou podle potenciálních konkurentů velkých státních železničních podniků příliš přísná a nemotivují je k podstoupení vysokého rizika.

Podle směrnice však budou mít jednotlivé firmy od 1. ledna 2012 přístup k celé infrastruktuře, a to i ve chvíli kdy jejich podíl na osobní přepravě překročí 50 %.

Chystá se francouzsko-italský projekt

Podle informací z tisku v současnosti probíhají jednání mezi francouzskou vodárenskou a dopravní skupinou Veolia a italským železničním provozovatelem Ternitalia o provozu společných vysokorychlostních vlaků ve Francii. To by pro francouzského monopolního dopravce SNCF provozujícího známé rychlovlaky TGV, představovalo výzvu. SNCF vedle TGV provozuje i vlaky Eurostar spojující Paříž s Londýnem.

Jednání o linkách mezi Paříží a Londýnem, Bruselem a Paříží, Bruselem a Lyonem a linkách Paříž-Štrasburk a Paříž-Frankfurt jsou v „pokročilé fázi“. Celý projekt by podle francouzského deníku Le Figaro mohl být spuštěn do roku 2012.

Trenitalia navíc hodlá v létě 2010 začít provozovat dopravu na linkách Paříž-Milán a Paříž-Janov.

Jean-Michel Dancoisne, zástupce francouzské železniční skupiny SNCF při EU, uvedl, že se liberalizace ani konkurence nebojí, neboť trh s osobní přepravou se momentálně beztak potýká s nedostatečnou poptávkou a nová evropská pravidla SNCF umožní další rozvoj a rozšiřování služeb.

Zdůraznil ale také, že liberalizace není řešením jak v sektoru dopravy snížit emise oxidu uhličitého. Podle něj by bylo mnohem účinnější zavést poplatky za znečišťování ovzduší. To by podle něj opravdu zvýšilo konkurenceschopnost železnice, neboť je ekologičtější než například silniční či letecká doprava.