Německo a Rakousko otevírají své trhy práce

Práce

Od 1. května 2011 budou moci občané nových členských zemí volně hledat práci v Německu a Rakousku, které do poslední chvíle využívaly přechodná období omezující volný pohyb pracovníků. Portály EurActiv zajímalo, co státy od uvolnění pracovních trhů očekávají.

V Německu se přední ekonomové shodují na tom, že otevření hranic bude mít na německou ekonomiku pozitivní dopad. Informuje o tom německý EurActiv.

Masivního přílivu zaměstnanců z nových členských zemí EU, mzdového dumpingu, ani ztrát pracovních míst ve prospěch přistěhovalců, se odborníci neobávají. V některých kvalifikovaných profesích Berlín svůj pracovní trh navíc v minulosti částečně otevřel.

Klaus Zimmermann, šéf bonnského Institutu pro pracovní trh a výzkum povolání (IAB), minulá omezení na trhu práce kritizuje. Kvalifikovaní pracovníci podle něj vždy znamenají vyšší produktivitu. Liberálnější země, jako jsou Británie, Irsko a Švédsko těchto výhod využívají už od roku 2004, kdy došlo k rozšíření EU. Německu tento potenciál zatím unikal, říká Zimmermann.

Dobrá zpráva pro Němce

Podle Michaela Hüthera, ředitele Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem, k otevření trhu práce dochází v pravý čas a jeho dopad na Německo bude pozitivní ve dvou směrech. Zaprvé, lidé ze zemí střední a východní Evropy mohou pomoci vyřešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků, se kterými se některá odvětví potýkají, a zadruhé, přistěhovalci mohou zmírnit důsledky demografických změn.

Ústav odhaduje, že v příštích dvou letech může Německo očekávat příliv maximálně 800.000 migrantů. S dalšími 400.000 počítá do roku 2020. Přestože se čísla mohou na první pohled jevit jako vysoká, ve skutečnosti tak velká nejsou. Pro srovnání: v letech 1991 až 2000 zamířily do Německa za prací více než tři miliony imigrantů.

Ze studie německé odborné rady pro integraci a migraci (SVR) vyplývá, že téměř 60 % Němců podporuje příliv migrantů s vysokou pracovní kvalifikací. S otevíráním trhu pro pracovníky s nižší kvalifikací ovšem většina lidí nesouhlasí.

Přínosy čeká i Rakousko

Kladná očekávání mají také rakouští odborníci a zaměstnavatelé. Podle Christopha Leitla, prezidenta rakouské hospodářské komory (WKO) nemusí mít nikdo obavy ani strach. Migrace z nových členských zemí podle něj pomůže vyřešit problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků.

Rakouský úřad práce (AMS) očekává, že většina nově příchozích zamíří do Vídně, Dolních Rakous, Hradska a Štýrska, které leží na jihovýchodě země. Úřad navíc předpokládá, že velkou část těchto pracovníků budou tvořit pendleři, kteří budou za prací dojíždět.

Od pracovníků z nových členských zemí si hodně slibují i rakouské firmy. Z průzkumu agentury Trenkwalder, která ve středoevropském regionu patří k největším poskytovatelům personálních služeb, dvě třetiny dotazovaných společností očekávají, že ukončení přechodného období bude mít na trh práce pozitivní vliv. Respondenti také uváděli, že o kvalifikované zahraniční pracovníky mají zájem. Třetina dotazovaných si ovšem paradoxně postěžovala, že o změnách, k nimž od 1. května dojde, nemají dostatek informací.

Polsko ani Česko masivní odliv nečekají

Polsko, které je ze skupiny nových členských zemí největší, žádné masivní přesuny za prací neočekává. Ve své studii to uvádí polský Institut pro veřejné otázky (ISP).

Polské velvyslanectví v Berlíně očekává, že možnost pracovat v Německu využije v příštích letech 300.000 až 400.000 Poláků. Největší zájem lze podle něj očekávat v prvních měsících po ukončení pracovních omezení. S žádným masivním odlivem ambasáda ale nepočítá. Německý trh práce byl pro Poláky již do jisté míry otevřen a ti, kteří práci chtěli, jí v uplynulých třech letech získali.

Ve stejném duchu se pro EurActiv vyjádřil i český ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Zrušení přechodných opatření podle něj bylo spíše „psychologickým prolomením posledních bariér“. „Většina českých občanů, kteří chtěli v zahraničí pracovat, si tam už práci našla,“ dodává ministr.

Ochota Čechů stěhovat se za zaměstnáním je navíc ve srovnání s jinými členskými zeměmi poměrně nízká. „Vysoce kvalifikovaní lidé jsou ochotni stěhovat se za prací za předpokladu, že mzdové podmínky pro ně budou alespoň třikrát vyšší,“ říká Drábek (celý rozhovor si můžete přečíst zde).

Podobné závěry nabízí i průzkum, který provedla Polsko-německá obchodní komora. Kvůli vyšším platům prý Poláci do Německa odcházet nebudou. Někteří zaměstnavatelé v Polsku mají ale z možného odlivu pracovníků obavy.

Podle polského sdružení zaměstnavatelů Pracodawcy RP má liberalizace pracovních trhů v Evropě na polský trh negativní vliv. Organizace tvrdí, že německé firmy hledají kvalifikované pracovníky ve stejných oborech jako polské firmy a ani v Polsku takových pracovníků není dostatek.

„V Polsku máme řadu pracovních nabídek na pozice specialistů IT, inženýrů, tesařů nebo kadeřníků,“ uvádí Pracodawcy RP v prohlášení. Otevření pracovního trhu s Německem podle něj může mít katastrofální dopad na hospodářský růst a demografický vývoj země, zejména v pohraničí.

Slovensko doufá v pokles nezaměstnanosti

Odborníci na Slovensku doufají, že by otevření pracovních trhů v Německu a Rakousku mohlo přispět ke snížení vysoké nezaměstnanosti. Slovenské ministerstvo práce očekává ze strany slovenských občanů zvýšený zájem o práci v obou státech, podobně, jako tomu bylo v případě jiných členských zemí EU, které své trhy otevřely již v minulosti.

Ministerstvo ovšem zároveň neočekává žádný dramatický nárůst. Také na Slovensku převládá přesvědčení, že ti, kteří chtěli za prací do Německa a Rakouska odejít, tam již odešli. Masivnímu odlivu podle úřadu navíc brání vysoké požadavky německých a rakouských zaměstnavatelů na vzdělání a jazykové schopnosti.

Němčina jako dorozumívací jazyk?

Německy mluvící země Slováci považují za kulturně velmi blízké. Velká část starší generace se navíc německy učila na základních a středních školách. Přestože v poslední době na Slovensku vzrostl význam angličtiny, němčina stále zůstává důležitým jazykem.

Odborníci se shodují, že lidé přirozeně hledají práci v zemích, jejichž jazyku rozumí. V nových členských zemích EU se po pádu železné opony rozšířila angličtina a není proto divu, že lidé míří za prací nejčastěji do Velké Británie. Pokud budeme z této logiky vycházet, němčina je hned na druhém místě.