Nebezpečné dezinformace o koronaviru přibývají. EU je poprvé připravena použít systém včasného varování

© Shutterstock

Evropská unie v souvislosti s šířením dezinformací o novém koronaviru vůbec poprvé zvažuje spuštění tzv. systému včasného varování (Rapid Alert System).

Aktualizovali jsme 5. března 2020. Systém včasného varování zatím spuštěn nebyl, ale EU je připravena jej vůbec poprvé využít. 

Dezinformace a lži o koronaviru šířící se na internetu a sociálních sítích a jejich dopad na uživatele v úterý přiměly místopředsedkyni Komise Věru Jourovou (ANO) sejít se se zástupci Googlu, Facebooku, Twitteru, Microsoftu a obchodní asociace EDiMA.

„Všichni účastníci potvrdili, že zaznamenali různé druhy dezinformací či falešných zpráv, které se po internetu šíří a v souvislosti s tím přijali širokou škálu opatření,“ uvedla po jednání Jourová.

„Mezi příklady takových dezinformací patří třeba rady týkající se falešných léků a různých léčebných prostředků a postupů, které ve skutečnosti mohou zdraví lidí naopak ohrozit. Na internetu se objevují zprávy, že proti viru pomáhá pití bělidla a dávání octu do nosních dírek. Problémem jsou ale i falešné zprávy o původu viru nebo o rychlosti jeho šíření,“ dodala.

Účastníci jednání se také dohodli na důslednějším „prosazování důvěryhodných zdrojů“ zpráv, dále na „odstraňování zakázaného či škodlivého obsahu“ či na ochraně zákazníků před „zavádějícími reklamami“.

Bojovat proti dezinformacím jsme začali pozdě, říkají odborníci

Propaganda a dezinformace na internetu představují výzvy dnešní doby, a právě o nich s ohledem na nadcházející eurovolby hovořili odborníci z řad akademiků, novinářů a analytiků na konferenci v Brně. Jak dezinformace ovlivňují společnost a politiku? A umí s nimi Evropa bojovat?

Rapid Alert System

Evropská komise potvrdila, že je připravena spustit tzv. systém včasného varování (Rapid Alert System), a to právě v souvislosti s šířením nepravd a paniky okolo koronaviru.

Tento nástroj je klíčovým elementem Akčního plánu EU proti dezinformacím z roku 2018 a je určen k lepší a snadnější výměně informací týkajících se dezinformačních kampaní a zpráv. Součástí systému jsou kontaktní místa ve všech členských zemích, které mají za úkol dezinformace a fake news monitorovat a vzájemně sdílet svá zjištění.

Rapid Alert System existuje od března 2019, od té doby však nebyl oficiálně aktivován. Nyní v souvislosti s šířením koronaviru má pomáhat sdílet příklady nejčastějších a nejrozšířenějších lží, které se na internetu objevují, a to mezi členskými státy EU i mezi státy G7.

Vedle monitorování a upozorňování na dezinformace však musejí konat i samotné internetové platformy. Mluvčí společnosti Facebook redakci EURACTIV.com sdělil, že mezi přijatá opatření v takovém případě patří například odstraňování obsahu, který Světová zdravotnická organizace nebo jiné důvěryhodné a odborné zdroje v oblasti ochrany zdraví označily jako falešný a nepravdivý.

Stejně tak jsou zakazovány i reklamy, které v uživatelích vytvářejí falešný pocit naléhavosti a potřeby koupit si daný výrobek, který má zaručit okamžitou a efektivní ochranu před koronavirem.

V boji s dezinformacemi zatím Visegrád pokulhává. Dobré příklady ale existují

Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.  

Součástí boje proti lživým a dezinformačním kampaním je i propagace oficiálních údajů, dat a analýz, které souvisí s prognózami budoucího šíření viru. Na internetu se totiž v souvislosti s původem viru, jeho dopady a rychlosti šíření objevuje mnoho zavádějících informací. I proto se Facebook rozhodl, že na své síti bude šířit a podporovat datové mapy a prognózy vytvořené vědci z Harvardské univerzity a z Národní univerzity Tsing Hua na Taiwanu.

V únoru letošního roku se k podobným krokům rozhodl i Twitter. Jeho zástupci uvádějí, že sociální síť je v případě vyhledávání informací o koronaviru nastavena způsobem, aby uživatelům poskytovala pouze důvěryhodné lékařské informace.

Pokud jde o Google, ten na otázky redakce EURACTIV.com ohledně přijatých opatření neodpověděl.

Etický kodex proti dezinformacím

Evropská komise v minulém roce představila tzv. Etický kodex, který je zaměřen právě na boj proti dezinformacím, fake news, ale také proti nenávistnému a nezákonnému online obsahu. Jedná se však o nástroj dobrovolný, k jehož dodržování se internetové firmy a online platformy nemusejí zavázat. Největší internetoví giganti typu Facebook, Google či Twitter se však rozhodli kodex dodržovat.

Průběžné hodnocení jeho fungování v praxi se nyní vytváří a jeho představení se předpokládá nejpozději do konce tohoto roku, kdy bude rovněž představen tzv. Demokratický akční plán (EU Democracy Action Plan), který by měl obsahovat konkrétní kroky jednak pro boj proti dezinformacím, jednak pro zajištění spravedlivých voleb, ochranu demokratických institucí či podporu nezávislých a kvalitních médií.

Evropská vize digitální budoucnosti: Regulace internetu, umělá inteligence a sběr dat

Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.

V pondělí navíc unijní exekutiva vytvořila tým, který sestává z pěti komisařů, a jehož cílem je věnovat se dopadům šíření koronaviru na unijní země a jejich obyvatele. Komise se tak hodlá zaměřit zejména na dopady šíření viru v oblasti zdraví, mobility a evropské ekonomiky.

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control) zároveň na počátku týdne zvýšilo riziko infekce ze stupně „mírné“ na stupeň „vysoké“, a to zejména kvůli tomu, že virus se již rozšířil do 18 unijních zemí.