Nákupy přes internet má v EU usnadnit evropská norma

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: nuttakit.

Pokud by v Evropské unii platilo pouze jedno smluvní právo, rostl by objem nákupů přes internet exponenciálně. Alespoň tak se chystá argumentovat Evropská komise, která příští týden představí návrh na zavedení 28. právního režimu, který by upravoval vztahy mezi prodejci a spotřebiteli. Podnikatelé ale nad návrhem kroutí hlavou.

Sdružení, která na evropské úrovni hájí zájmy podnikatelů, se obávají, že návrhem k vytvoření zvláštního evropského smluvního práva pro spotřebitele a podniky se situace jen zkomplikuje. Evropská komise ale tvrdí, že kouzlo celé myšlenky spočívá v tom, že zavedením zvláštního režimu, který by existoval paralelně vedle národních právních úprav, se sníží náklady vyplývající z odlišných právních rámců.

V pracovní verzi návrhu, který má EurActiv k dispozici a který příští týden (12. října) představí místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za justici a vnitro Viviane Reding, se dočteme, že zavedením „obecného obchodního práva vznikne samostatný a úplný soubor pravidel. Ten bude zvláště prospěšný v případě prodeje zboží přes internet“.

Evropská komise tak soudí na základě studie proveditelnosti, kterou si nechala zpracovat jako podklad, jímž nyní dokládá oprávněnost nového legislativního návrhu. Z tohoto materiálu podle ní vyplývá, že spotřebitele od nákupů z jiných členských zemí EU (včetně nákupů přes internet) odrazují hlavně dvě věci: obavy z neznámého právního prostředí a náklady spojené s dvěma odlišnými právními systémy.

Není to priorita

Zástupci podnikatelů a sdružení spotřebitelů ale nechápou, odkud Komise takové závěry získala. Přeshraniční nákupy přes internet podle nich brzdí úplně jiné věci, konkrétně jazyková bariéra nebo odlišné národní režimy DPH.

„Nechápeme, kde na to všechno přišli,“ kroutí hlavou Dora Szentpaly-Kleis, právní poradkyně lobbistického sdružení UEAPME, které v Bruselu hájí zájmy malých a středních podniků.

„Hlavní důvody, proč přeshraniční obchod nefunguje, jsou praktické: 62 % spotřebitelů uvádí obavy z podvodů, 59 % se obává, že si nebude umět poradit ve chvíli, kde nějaký problém nastane, a 49 % má strach, že jim zboží nedorazí. 28. režim nic z toho neřeší,“ přidává se generální ředitelka asociace evropských spotřebitelů BEUC Ursula Pachl.

„Naši členové na tuto věc mají jednotný názor: toto rozhodně není priorita,“ dodala Szentpaly-Kleis.

Návrh má své příznivce ale v Evropském parlamentu. Nový paralelní režim podle nich může ušetřit náklady a Komise s ním přišla právě včas.

„V těchto složitých hospodářských dobách představuje zavedení dobrovolného nástroje evropského smluvního práva (formální označení pro 28. právní režim k již existujícím 27 národním, pozn. red.) dobrý příklad, jak může justice pomáhat hospodářskému růstu. Je jasné, že je třeba zvolit správný dobrovolný nástroj. A ‚správný‘ v tomto případě znamená vyšší úroveň ochrany spotřebitele, jednodušší a uživatelsky nenáročný systém pro malé a střední podniky (…) a především – žádné nepříznivé dopady na národní právo,“ uvedla v prohlášení britská europoslankyně Diana Wallis (ALDE).

Pokud by návrh, který se nyní Evropská komise chystá představit, prošel, přibude ke stávajícím 27 národním právním úpravám, které řeší smluvní vztahy mezi prodejcem a zákazníkem, 28. úprava – evropská. Obchodníci by si pak mohli vybrat, jestli se jejich prodejní činnost bude řídit národním nebo evropským právem.

Jedním z rysů nové právní úpravy má být větší důraz na ochranu spotřebitelů. Ti by si v případě, že s dodaným zbožím nebo s poskytnutou službou nebudou spokojeni, mohli vybrat z několika možných nápravných opatření, včetně vypovězení smlouvy. Vyplývá to z pracovní verze návrhu.

Necelá polovina spotřebitelů by podle studie dopadů měla v případě, že na internetu nakoupí o jednu položku víc než dnes, ušetřit 380 milionů eur.

Komise k tomuto číslu dospěla na základě výpočtu, který zohledňoval náklady na průměrnou transakci uskutečněnou platební kartou přes internet a průměrnou částku, kterou spotřebitel ušetří tím, že si zboží nebo službu objedná ze zahraničí.

„V současné době nakupuje přes internet pouze 33 % spotřebitelů starších 15 let, a to pouze ve své zemi. Budeme-li předpokládat, že 44 % z této skupiny alespoň jednou ze zahraničí nakoupí v hodnotě 52 euro děleno počtem transakcí platební kartou, a že alespoň polovina z nich nakoupí zboží ze zahraničí v průměru o 24 % levněji než ve své zemi, pak tito spotřebitelé ušetří zhruba 380 milionů eur,“ dočteme se v materiálu Komise.