Nad osudem Erasmu pro podnikatele se vznášejí otazníky

Již dva roky běží program „Erasmus pro mladé podnikatele“, který měl následovat úspěch stejnojmenného projektu, jenž ročně umožňuje tisícům studentů vyjet na univerzity do zahraničí. V současnosti ale není jisté, zda bude program pro podnikatele pokračovat.

I mladí podnikatelé mají svůj Erasmus. Tento program, který spustila Evropská komise v roce 2009, pomáhá začínajícím podnikatelům čerpat zkušenosti od starších a zaběhlejších kolegů v zahraničí. Do programu jsou zapojeny výhradně malé a středně velké podniky (MSP). Zatím tuto možnost využilo 532 mužů a žen. Pobyt v cizí zemi trvá většinou dva až tři měsíce, maximum je půl roku.

Podle údajů Komise jsou nejúspěšnějšími zeměmi, které dokázaly přivábit zájemce, Španělsko a Itálie (pochází odtud více jak polovina uchazečů). Ekonomiku těchto zemí sužuje nezaměstnanost, a proto mladí hledají cesty, jak začít vlastní podnikání nebo hledají možnosti uplatnění za hranicemi rodné země.

Mladí podnikatelé dostávají stejně jako studenti měsíční „kapesné“, které se pohybuje v rozmezí od 550 do 1.100 eur. Výše obnosu se odvíjí od nákladů na živobytí v té které hostitelské zemi.

Pochyby…

Ne všichni však tomuto projektu tleskají. „Vzali si za vzor Erasmus pro studenty a zkoušejí to samé s podnikateli. To ale nemůže fungovat, je to příliš rozdílné,“ myslí si například Bernd Kruczek z německého Centra pro inovace a technologie.

Kruczekova společnost již umožnila osmi stážistům spolupráci s různými podniky, což lze považovat za úspěch. Většina z 400 zprostředkovatelských organizací totiž pomohla navázat kontakt uchazeče a společnosti v průměru pouze jednou nebo dvakrát. Evropská komise ale doufala, že za rok pojede na zkušenou do zahraničí až 1.500 stážistů. Za zprostředkování pracovního místa pro jednoho začínajícího podnikatele platí Unie 900 eur.

Jak těžké je přesvědčit mladé lidi, aby jeli do zahraničí, potvrzuje i nizozemský zprostředkovatel Peter Scholten, jinak držitel prvního místa v počtu uskutečněných stáží (zatím se mu podařilo nalákat 30 zájemců). Podle něj se lidem nechce tuto formu vzdělávání využít, protože v jeho zemi existuje podobný národní program, který ale nabízí více peněz na pokrytí nákladů. Lepší zkušenosti má prý naopak s místními MSP, které zaučují zahraniční stážisty.

Z údajů Komise vyplývá, že z 2.500 osob, které se do programu přihlásili, tvoří kolem 40 % hostitelské podniky. Nejvíce stážisty láká pobyt ve Velké Británii, následovaný Španělskem a Německem.

Stoupenci…

Všechno má rub i líc. Erasmus pro podnikatele má tedy samozřejmě i své přívržence. Se svou zkušeností se svěřil Frederik Pfisterer, jenž ve Stuttgartu právě rozjíždí společnost, která bude vyvíjet bankovní software. Na šest měsíců do svého týmu přijal Španěla Pedra Morana.

„Získat kvalifikované a horlivé lidi k sobě na palubu je velká příležitost, zvláště pro nás, protože teprve začínáme. Samozřejmě je to také příležitost pro přijíždějícího podnikatele, aby se něco naučil. Skvělý je ale rovněž jeho přínos pramenící z jeho zkušeností. Pokud zaměstnáte normální lidi, motivace může být trochu jiná. Pokud ale pracujete s podnikatelem, má to zcela jiný náboj,“ pochvaloval si projekt Pfisterer.

Sám ale přiznal, že první fáze, kdy si vybíral ze tří kandidátů, ho trochu zarazila. Obdržel seznam tří uchazečů, které sám obvolal. Zprostředkovatelská agentura s ním však nikdy přímo nehovořila.

„Já ani neznám jejich jména, nikdy mě nekontaktovali. Zprostředkovali naše spojení, ale nikdy se mnou nemluvili. Pouze jsem na internetu kliknul na ´ano´, pak jsem zadal ´pokračovat´ a poté jsem se dozvěděl, že smlouva byla podepsána, a že Moran nasedá na letadlo,“ popisuje, jak probíhalo „výběrové řízení“ na jeho španělského stážistu.

Z pohledu Morana byl proces velmi komplikovaný a složitý. Jako zájemce se přihlásil už v září, ale zprostředkovatel ho kontaktoval až v prosinci. Po dalších dvou měsících teprve dostal zprávu, že mu jeho žádost vyšla. Na stáži v Německu si Moran vydělá měsíčně 900 eur.

„Chci si ve Španělsku založit firmu. V Německu je podniků spousta a zrovna tento, Mambu, mi poskytne dobrou příležitost, jak se naučit vymýšlet nápady, začít podnikat úplně od začátku a dostat se do styku s klienty a dodavateli,“ vypráví o své vizi.

Budoucnost plná otazníků

Je ještě příliš brzo na to hodnotit, zda Erasmus pro podnikatele bude slavit úspěchy. Podle Evropské komise by se však záběr projektu měl až zdesetinásobit, pokud má mít na přeshraniční podnikání dlouhodobý účinek.

V EU je 23 milionů malých a středních podniků, což představuje drtivou většinu, 95 %, všech společností. Méně než 10 % z nich ale prodává své zboží a služby i v zahraničí, respektive na území Unie.

Aby se zvýšily dopady a efektivita tohoto projektu, chce na něj Komise vyčlenit stálý fond. To by ale vyžadovalo jak souhlas Evropského parlamentu, tak členských států.

Tento týden má Komise předložit revizi Aktu pro malé a střední podniky (Small Business Act, SBA), ale bude-li v něm hrát svou roli i Erasmus pro podnikatele, zůstává ve hvězdách. V uplynulých dvou letech unijní exekutiva na tento program vynaložila 8 milionů eur, pro tento rok se počítá s 3 miliony eur. V návrhu revize stálo, že by se z dosud pilotního programu měl stát permanentní, což by ale vyžadovalo více prostředků. Jak se k tomuto požadavku postaví národní vlády, které mají tendence evropský rozpočet spíše seškrtat, je nejisté.

„Není jisté, zda se to v revizi SBA objeví,“ řekla EurActivu mluvčí komisaře pro podnikání Antonia Tajaniho Charlotte Arwidi.

Jaká bude budoucnost programu ukáže až diskuse víceletém finančním rámci na léta 2014 – 2020.