Na evropské fondy si mohou sáhnout i pražští podnikatelé

Zdroj: WikimediaCommons.org; autor: XF Law.

Přestože podnikatelé v hlavním městě mají díky vyšší ekonomické úrovni Prahy obecně horší přístup k evropským dotacím než podnikatelé ve zbytku republiky, příklad statické projekční kanceláře Alston ukazuje, že získat podporu z fondů EU není vyloučené ani zde.

Souvislosti:

Česká republika může v letech 2007-2013 z prostředků evropské regionální politiky (politiky soudržnosti) vyčerpat 26,7 miliard euro.

Vzhledem ke své ekonomické úrovni, která se nachází vysoko nad hranicí 75 % průměrného HDP (tento průměr dokonce převyšuje), nemá hlavní město Praha v současném období nárok na podporu v rámci Cíle 1 (Konvergence) určenou méně vyspělým a zaostávajícím regionům. Nedosáhne tak na dotace vyplácené prostřednictvím většiny tématických operačních programů, jakými jsou například OP Podnikání a inovace (OPPI), OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZ) nebo OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK).

Na rozdíl od ostatních regionů může ale Praha čerpat evropské dotace z Cíle 2 (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost). V období 2007-2013 je na něj pro Českou republiku vyhrazena částka 0,42 miliardy euro.

Přístup k evropským fondům tak mají v omezené míře i pražské firmy, které vzhledem k uvedeným skutečnostem nemají nárok na dotace z jinak celostátního programu OPPI. Podporu mohou firmy čerpat prostřednictvím OP Praha Konkurenceschopnost, z nějž je v rámci prioritní osy Inovace a podnikání podporován například „rozvoj inovačních schopností podniků“, partnerství mezi výzkumnými organizacemi a podniky, nebo „rozvoj malých a středních podniků“.

Hana Podubecká, vedoucí oddělení, které má na pražském magistrátu na starosti právě podporu rozvoje malých a středních podniků z OPPK, upřesňuje, že dotace mohou získat firmy pohybující se v oborech, jako je vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT), zpracovatelský průmysl, stavebnictví, zdravotní a sociální péče, kultura, umění nebo cestovní ruch.

Podpora malého a středního podnikání v rámci OPPK je podle Podubecké také v souladu se základními strategickými dokumenty, jakými jsou například Strategie regionálního rozvoje ČR nebo Strategický plán hlavního města Prahy.

Vedle peněz z evropských fondů mohou dnes malé a střední podniky v Praze získat podporu i prostřednictvím grantů vyhlašovaných a schvalovaných Radou hlavního města Prahy. Do budoucna má rozvoj malého a středního podnikání v hlavním městě podporovat letos v květnu vzniklá Regionální rozvojová agentura.

Témata:

Jana Šulcka, majitele statické projekční kanceláře Alston, přivedla k nápadu požádat o podporu z evropských fondů náhoda. O evropských fondech slyšel z médií, ale tomu, že by mohla dotaci získat i jeho firma, příliš nevěřil. „Moc velkou šanci jsem tomu nedával, obával jsem se, že to nebude dost atraktivní,“ popisuje své pocity z doby, kdy se rozhodl, že projekt připraví.

Chvilkové osvícení ducha“

Firma, kterou spolu s ním tvoří desítka zaměstnanců, se zaměřuje na statiku konstrukcí pozemních staveb, diagnostiku staveb nebo technický dozor při realizaci konkrétních projektů. Její projektanti zpracovávají statickou část projekční dokumentace staveb v oblasti betonových, dřevěných, ocelových a zděných konstrukcí, připravují konstrukční koncepty a výrobní dokumentaci staveb.

„Bylo to chvilkové osvícení ducha,“ vzpomíná dnes Šulcek na chvíli, kdy jej napadlo, že by nové evropské technické normy, které začaly plně platit od dubna roku 2010, mohl ve své firmě zavést právě za pomoci evropských peněz. „Řekl jsem si, že podporu z evropských fondů zkusím získat na zavedení evropských norem. To se líbilo všem, protože Evropa v projektu byla hned dvakrát – jednou v podobě evropských fondů a podruhé v podobě podpory něčeho, co nám Evropa nutí,“ říká s úsměvem.

Cena za bezpečnější projektování

Evropské normy oproti starším českým, které pocházejí ještě z dob RVHP, přinášejí nové předpisy, které statici uplatní při navrhování stavebních konstrukcí a výpočtech jejich zatížení – ať už jde o stálá zatížení (daná vlastní tíhou konstrukcí) nebo užitná zatížení (dané pohybem osob, či nábytku) nebo klimatická zatížení např. sněhem a větrem.

Nové normy počítají často s výrazně vyšším zatížením, což zjednodušeně znamená, že takto navržené konstrukce budou bezpečnější. Vyšší bezpečnost počítaná podle posledních evropských norem se projeví nejen při běžném ale také při nahodilém zatížení, jaké s sebou přinášejí například zima, během níž napadá mimořádně velké množství sněhu.

Nové normy mají stovky stran textu, s kterými se projektanti musí seznámit. Nejde ale pochopitelně jen o jejich samotné znění. Diametrálně odlišné jsou i nástroje, zejména návrhový software, s kterým se projektanti musejí naučit pracovat. A ten rozhodně není nijak laciný.

Se zavedením nového softwaru souvisí i další náklady, které s sebou přináší nákup hardwaru nebo školení projektantů. Tyto náklady jsou ale v porovnání s nákupem licencí naprosto zanedbatelné. „Nejdražší položkou je jednoznačně software,“ říká majitel projekční kanceláře.

Kompletní vybavení jednoho pracoviště přijde přibližně na 500-600 tisíc korun, dodává pro lepší představu kolik firmu stojí přechod na nové návrhové normy.

Práce pro konzultanta

Alston se zpočátku poohlížel po různých zdrojích financování. „Sehnat bankovní úvěr je dnes ale poměrně složité,“ popisuje Šulcek důvody, proč nakonec začal zvažovat možnost získat na rozvoj svoji firmy dotaci z evropských fondů.

Na přípravu projektu si firma najala externího konzultanta. Administrativa projektu je náročná a člověk, který dělá svou profesi, by jí musel přerušit, všechno si nastudovat a případně absolvovat půlroční školení, vysvětluje majitel důvody svého rozhodnutí. Takový postup je podle něj ale u „evropských“ projektů zcela běžný. Ostatně, náklady na externího manažera se částečně pokryjí právě z dotace, kterou pro firmu získá.

Administrativa nebyla „až tak tragická“

A jak se šéf Alstonu dívá na byrokracii, kterou jsou dotace z evropských fondů pověstné? „Přišlo mi to velmi byrokratické a nečitelné, ale na druhou stranu chápu, že když každá koruna dotace (než se se ‚dosype‘ na místo určení) stojí minimálně dvě, musí vše podléhat kontrole.“

Díky externí projektové manažerce mu ale administrativa spojená s projektem nepřišla „až tak tragická“. „Než jsme projekt rozjeli, probíhalo to formou, která se nás prakticky netýkala,“ popisuje fázi přípravy projektové žádosti a čekání na rozhodnutí pražského magistrátu – řídícího orgánu, který má OPPK na starosti. „Připravoval jsem pouze podklady“ a o zbytek se postarala manažerka, dodává.

Spolupráce s magistrátem probíhala hladce i během realizace projektu. Firma například musela v době nákupu vybavení projekt mírně pozměnit. Nebyl to prý ale problém. „Pokud s tím přijdete včas a ne až ex-post, dá se projednat vše,“ říká Šulcek.

Konkurenční výhoda

Od projektu si Alston slibuje především zvýšení obratu, posílení konkurenceschopnosti, který se do budoucna projeví i v nárůstu počtu zaměstnanců (podle projektové žádosti by jejich počet měl časem vzrůst o tři). Výhoda, kterou firma díky dotaci získá nad ostatními konkurenty je zřejmá – náklady související s přechodem na nové návrhové normy z větší části nenese ona.

„Nové normy budou muset aplikovat všichni, ale nám se to bude dělat lépe. Na dnešní poměry na to nyní máme relativně špičkové vybavení,“ říká spokojeně šéf projekční kanceláře.