Méně peněz na vzdělávání ohrožuje jeho kvalitu, varuje OECD

Pokud členské země Evropské unie chtějí uspokojit rostoucí poptávku po vyšším vzdělání, musí zvýšit výdaje na vzdělávání a zároveň tyto prostředky musí lépe využívat, říká ve své pravidelné zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Letošní vydání zprávy „Stručný pohled na školství v ukazatelích OECD“ (Education at glance) ukazuje, že v roce 2006 vstupovalo na vysoké školy o 20% více studentů, než v roce 1995. Ve Finsku a Polsku se počet nových studentů vysokých škol v tomto období dokonce zdvojnásobil.

Přestože celkové výdaje na vzdělávání ve všech zemích OECD rostly, řada zemí není schopna dostatečně rychle reagovat na rostoucí počet studentů, píše se v publikaci.

Podle zprávy výdaje na jednoho studenta v některých zemích, jako například v Maďarsku, Nizozemsku nebo Švédsku, v posledním desetiletí klesaly a od roku 2000 klesají také v Belgii, Německu a Irsku. Ve všech těchto zemích jsou přitom školy silně závislé na financování z veřejných zdrojů.

Studie OECD ukazuje, že si země ke splnění svých cílů zvolily značně odlišné cesty. Zatímco například severské země schválily vyšší úroveň veřejných výdajů, a tyto výdaje chápou jako investici, Velká Británie část finanční zátěže přesunula na studenty.

Řada zemí Evropské unie na druhou stranu nezvýšila veřejné výdaje dostatečně, ale ani neumožnila zavedení školného, uvádí studie. To ale přivádí vysokoškolské instituce do finančních potíží a ohrožuje to kvalitu jejich studijních programů, píše se ve zprávě dále.

Na zvýšenou poptávku nestačí odpovědět jenom navýšením finančních zdrojů, říká generální tajemník OECD Angel Gurría. Mnohem více je to otázka „optimalizace politických možností“ a celkové zlepšení způsobu řízení institucí, které poskytují vysokoškolské vzdělání.

„Investice do vzdělávání budou muset být daleko účinnější,“ řekl Gurría a země, kde je účinnost investic do vzdělávání nízká, vyzval k přechodu na jiné modely, které by byly schopné využít finanční prostředky lépe.